Výsledky zatím nejdůkladnějšího průzkumu názorů lidí na možné umístění protiraketové základny v Česku zveřejnila společnost Ivan Gabal Analysis & Consulting.
Pro umístění radarové části se vyslovilo 32,4 procent z více než tisícovky respondentů, dalších zhruba dvacet procent dotázaných souhlasí s radarem i raketami. Proti umístění jakékoli části amerického systému na území ČR je 37,7 procent lidí.
Stavbu radaru by tedy podpořila více než polovina lidí.
Češi prý chtějí víc informací o základně
Podle dosavadních průzkumů veřejného mínění byla ale většina obyvatel proti tomu, aby USA v Česku budovaly základnu. "Já si myslím, že nejde o změnu postojů, ty předchozí výzkumy prostě byly špatné," vysvětlil rozdílné výsledky Ivan Gabal, jehož společnost zpracovala výzkum na zakázku ministerstva zahraničí.
Velmi jasně se podle výzkumu ukázala souvislost postojů k základně s důvěrou v Severoatlantickou alianci. "S členstvím v NATO je spokojeno zhruba 71 procent občanů, což je evropský nadprůměr," řekl Gabal.
Pokud bychom zkoumali názory pouze této skupiny obyvatel, tak proti umístění základny USA by byla pouze třetina lidí. Naopak mezi těmi, kdo NATO nedůvěřují, je proti umístění základny 60 procent obyvatel, s radarem by souhlasila zhruba třetina lidí a s radarem i raketami pouze 6 procent.
Názory obyvatel na uspořádání referenda jsou ale rozpolcené, zhruba polovina je pro a polovina proti. Problémem by v případě konání referenda mohlo být to, že podle více než tří čtvrtin respondentů nemají Češi dostatek informací o protiraketové obraně, i když by o ně stáli.
Systém protiraketové obrany ("protiraketový deštník") vyvíjejí USA s cílem ochránit své území před útokem balistickými raketami. Aby byl účinný i proti raketám například z Íránu či Severní Koreje, chtějí Američané umístit část systému i v Evropě, a to radar a samotné protirakety, které by případnou střelu zničily.
Jako kandidáti se jeví Česká republika a Polsko, ale USA konečné rozhodnutí již několikrát odložily. Padnout by mohlo začátkem příštího roku.
Češi věří víc diplomatům než raketám
Podle výzkumu Češi sice jaderné aktivity Íránu a Severní Koreje vnímají jako bezpečnostní hrozbu, ale nikoli jako prioritní a odmítají vojenské řešení situace, do níž zahrnují právě i případné umístnění základny.
"Protiraketový systém není podle Čechů zcela efektivním nástrojem řešení této hrozby," řekl Gabal. Češi by podle výsledků jako řešení spíše preferovali hospodářský či diplomatický nátlak a demokratizaci oněch režimů. "Překvapila mě racionalita v uvažování lidí v této otázce," přiznal Gabal.
"Ukázalo se, že jsme schopni nést zátěž v té narůstající globální odpovědnosti, zejména oproti roku 1999, kdy Severoatlantická aliance bombardovala Jugoslávii, jsme se výrazně posunuli dopředu a chceme se angažovat," řekl k výsledkům výzkumu Gabal, podle něhož jsou obavy politiků z reakcí obyvatel na případné umístění základny liché.
"Umístění radaru je v Česku v zásadě přijatelné," zhodnotil Gabal.
