Vyzkoušeli jsme neposlušné poslance. Podívejte se, jak by hlasovali

Ještě před odjezdem na prázdniny si čtrnáct poslanců na popud redakce iDNES.cz vyzkoušelo hlasování nanečisto. Vybrali jsme nevyzpytatelné zákonodárce, kteří se obvykle neřídí stranickými povely, a položili jim kontroverzní otázky. Ze čtrnácti jich odpovědělo osm.

Každá strana má několik nevyzpytatelných poslanců. Snažili jsme se zjistit, jak by hlasovali. | foto: Koláž iDNES.cz

Poslanecká sněmovna prochází rekonstrukcí a poslanci mají volno. Čeká je ale horký podzim, ve vzduchu totiž visí hned několik výbušných témat.

Ratifikace dvou mezinárodních smluv, další reformní kroky ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, církevní restituce či daňové úpravy čekají na poslance, až se po prázdninách vrátí do svých lavic s novým hlasovacím zařízením a výkonnější klimatizací.

Výsledek očekávaných politických soubojů je přitom krajně nejistý. Téměř každá strana má totiž několik nevyzpytatelných poslanců, kteří se při hlasování rozhodují podle svého uvážení, nikoli na základě stranického povelu.

. Koho jsme oslovili

Občanské demokraty často potrápí Vlastimil Tlustý, Juraj Raninec a Jan Schwippel, kteří už dokázali, že i při svém počtu mohou vládě pořádně zatopit. Občas jim vypomůže i Alena Páralová a Jan Klas, kteří ale jinak stranickou disciplínu porušují jen minimálně.

Demokraté křesťanští mají zase odbojnou skupinu kolem poslanců blízkých předsedovi strany Jiřímu Čunkovi. Jiří Carbol, Michaela Šojdrová a Ludvík Hovorka mají problém většinou s poplatky u lékaře, ve svých vyjádřeních obvykle nejdále zachází právě posledně jmenovaný. 

Strana zelených má své dvě nezbedné poslankyně Olgu Zubovou a Věru Jakubkovou, které jsou stále jednou nohou z klubu, hrozí odchodem a občas hlasují s opozicí.

Sociální demokraté nezbedné poslance nemají. Všichni takoví už totiž stranu opustili. Kdo má jiný názor než Jiří Paroubek, stává se zrádcem a postupně opouští klub i stranu. Řadu zběhnuvších zákonodárců po Miloši Melčákovi, Michalu Pohankovi a Evženu Snítilém uzavírá zatím nejčerstvější uprchlík Petr Wolf.

Třebaže jsme do jedné skupiny zařadili poslance víceméně poslušné i poslance neposlušné, revoltující, či přímo zběhlé nebo o zběhnutí uvažující, je jasné, že i mezi nimi se odpovědi na daná témata různí. Své kořeny totiž nezapřou a je vidět, na které straně politického spektra stojí.

Schwippel s Ranincem by nespěchali s privatizací nemocnic
Pro další rušení poplatků ve zdravotnictví je tak například jen tradičně k levici tíhnoucí trojice lidoveckých poslanců Šojdrová - Carbol - Hovorka, Zubová ze Strany zelených či bývalý sociální demokrat Snítilý. Naopak poslanci kolem Tlustého si další výjimky v regulačních poplatcích nepřejí.

Zajímavější je otázka privatizace zdravotních pojišťoven a převodu fakultních nemocnic na akciové společnosti. Poslanci odpovídali až na Alenu Páralovou záporně, Schwippel s Ranincem souhlasili, ale s výhradami. Podle nich není postup přesně promyšlen.

"Mám pochybnosti o řazení reformních kroků - před privatizací by měla předcházet definice základní a nadstandardní péče tak, aby nedocházelo k uplatňování "tržní" ziskovosti v prostředí ‚netržního‘ povinného pojištění," shodli se oba. Koalice se v této otázce nemůže spolehnout ani na Evžena Snítilého, ten převod nemocnic rovněž nepodporuje.

Atmosféru mezi poslaneckými lavicemi jitří i radar. Proti němu se postavila pouze Zubová, ostatní poslanci s ratifikací česko-americké smlouvy nemají problém. Lavíruje Hovorka, který by si přál odklad jednání až do doby, kdy si USA zvolí nového prezidenta. "Vývoj v Polsku a nové jednání s Litvou považuji za nové skutečnosti, o kterých by se mělo rovněž jednat," tvrdí. Jak bude hlasovat poslanec Snítilý, to nechce tento bývalý člen ČSSD tak jako v dalších případech uvést.

Ratifikace Lisabonské smlouvy je nepřípustná pro všechny Tlustého lidi. "Lisabonská smlouva v její dnešní podobě je mrtvá," uvedl Raninec. Ostatní smlouvu podpoří.

Církevní restituce? Spíše zájem investorů, tvrdí Hovorka
Zákon o finančním narovnání mezi státem a církvemi nikdo nezatracuje, poslanci si prý ale chtějí počkat na výsledky nedávno ustavené sněmovní komise. Mezi ně patří i Zubová.

Určité výhrady má poslanec Hovorka. "Myslím že v tomto případě jde spíše o zájem investorů než o restituce církevního majetku," uvedl. Zákon má totiž odblokovat rozvoj měst a obcí, které jsou církevním majetkem obklopeny.

V otázce snižování daňové zátěže se trojice Tlustého kolegů odvolává na loňský Topolánkův slib, který ale ministr financí Miroslav Kalousek letos nehodlá dodržet. Navrhuje pouze snížit sociální pojistné, daně ale chce nechat na 15 procentech, třebaže loni slíbil premiér Tlustému pokles na 12,5 procenta.

. Jak se hlasovalo

Politikům jsme písemně položili deset otázek s prosbou, aby nám své odpovědi zaslali do pondělního poledne. Některé z nich jsme museli upomenout telefonicky, nakonec se sešlo osm vyplněných dotazníků ze čtrnácti.

"Sliby by se měly plnit, jsem pro zachování 12,5 %, proti snížení sociálního pojištění nic nemám," uvedla poslankyně Páralová. Proti snižování daní je naopak Snítilý s Hovorkou, ostatní by Kalouskův návrh podpořili.

Zákaz trestání dětí by neprošel
Vzácná shoda panuje ve věci případného zákazu fyzického trestání dětí, kterým před časem vyděsila Sněmovnu i veřejnost ministryně Džamila Stehlíková ze Strany zelených. Její návrh odmítají všichni. Ne tak Olga Zubová, ta totiž patří rovněž k zeleným.

Názory se naopak liší na zmírnění bodového systému či na snížení spotřební daně za benzin.

Poslední otázka přišla tak trochu s křížkem po funuse. V den, kdy ji poslanci svým hlasování vlastně zodpověděli, jsme se ptali na zvýšení odchodu do důchodu v 65 letech. I zde se shodli všichni oslovení. Jen Snítilý si nemohl vzpomenout, jak hlasoval.

Nejrychlejší ze všech dotázaných, Alena Páralová, si pak ještě neodpustila přidat jednu otázku navíc. "Ještě antidiskriminační zákon - jsem proti," napsala.

. Jak poslanci hlasovali

Jste pro další omezení poplatků ve zdravotnictví?

Alena Páralová (ODS):
Ne.

Juraj Raninec (ODS):
Ne. Poslední omezení poplatků považuji za dostatečné.

Jan Schwippel (ODS):
Ne. Jedině v případě, že by se příslušné sociální efekty postupně přesunovaly ze zákona o dani z příjmu do sociální a zdravotnické oblasti, jak tomu bylo při reformě na Slovensku.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL):
Ano. U dětí, důchodců. Chci postupovat v dohodě s koalicí.

Jiří Carbol (KDU-ČSL):
Ano. Tzv. "regulační poplatky" měly zamezit zneužívání zdravotního systému. U některých případů je to ale nesprávně nastaveno a poplatky neplní regulační funkci. Například u dětí nebo těžce a dlouhodobě nemocných pacientů.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL):
Ano. Děti do 18 let, zdravotně postižení, důchodci.

Olga Zubová (SZ):
Ano.

Evžen Snítilý (nez.):
Ano.

Jste pro privatizaci zdravotních pojišťoven a převod fakultních nemocnic na akciové společnosti?

Alena Páralová (ODS):
Ano.

Juraj Raninec (ODS):
Dokud nebude definováno, co je základní a co nadstandardní péče, tak to podle mého názoru nemá smysl, protože uplatňovat tržní podmínky v prostředí, kdy existuje možnost pouze povinného zdravotního pojištění, není možné. 

Jan Schwippel (ODS):
Principiálně ano, v případě fakultních nemocnic na akciové společnosti neziskového typu. Mám však pochybnosti o řazení reformních kroků - před privatizací by měla předcházet definice základní a nadstandardní péče tak, aby nedocházelo k uplatňování "tržní" ziskovosti v prostředí "netržního" povinného pojištění.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL):
Ne.

Jiří Carbol (KDU-ČSL):
Ne. Privatizace páteřní sítě nemocnic a špičkových pracovišť a hlavně prodej zdravotních pojišťoven do soukromého vlastnictví jako jediné řešení pro reformu zdravotnictví je krokem zpět. Naše zdravotnictví je na dobré odborné úrovni, než aby se s ním experimentovalo. Soukromý vlastník jistě dokáže dobře hospodařit, ale především ke svému vlastnímu prospěchu. Ne lékařů nebo pacientů. Nejsme tak bohatou zemí, aby se zisk ze zdravotních pojišťoven nebo nemocnic nevracel zase zpátky do zdravotnictví, ale zůstal v soukromých akciových společnostech.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL):
Ne, nejsem pro experimenty, které nemají v Evropě obdobu.

Olga Zubová (SZ):
Ne

Evžen Snítilý (nez.): 
Ne

Jste pro ratifikaci smlouvy o americkém radaru?

Alena Páralová (ODS):
Ano.

Juraj Raninec (ODS):
Umístění amerického radaru na našem území podporuji. K ratifikaci konkrétních smluv se ovšem nemohu vyjádřit, protože ještě nejsou k dispozici.

Jan Schwippel (ODS):
Ano, konkrétní podobu smluv ovšem zatím nemáme k dispozici.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL):
Ano.

Jiří Carbol (KDU-ČSL):
Protože se týká také otázek strategické obrany České republiky, tak ano.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL):
Především jsem pro odklad těchto jednání kvůli blížícím se volbám v USA. Vývoj v Polsku a nové jednání s Litvou považuji za nové skutečnosti, o kterých by se mělo rovněž jednat. Rovněž EU a NATO se podle mého názoru zatím staví k výstavbě radaru u nás spíše zdrženlivě.

Olga Zubová (SZ):
Ne.

Evžen Snítilý (nez.):
Bez komentáře.

Jste pro ratifikaci Lisabonské smlouvy?

Alena Páralová (ODS):
Ne.

Juraj Raninec (ODS):
Lisabonská smlouva v její dnešní podobě je mrtvá.

Jan Schwippel (ODS):
Ne. Irské "ne" musí být bezpodmínečně respektováno. Podle mého názoru Evropská unie musí zahájit jednání o novém typu dokumentu a jeho ratifikaci zahájit od samého počátku (tj. ve všech státech znovu).

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL):
Ano.

Jiří Carbol (KDU-ČSL):
Ano, patříme do Evropy a jsme její součástí a smlouva je systémové řešení. Jde o budoucnost našich dětí, nejen o nás.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL):
Ano.

Olga Zubová (SZ):
Ano.

Evžen Snítilý (nez.): 
Bez komentáře.

Jste pro vyplacení odškodnění církvím ve výši 83/270 miliard?

Alena Páralová (ODS):
Počkám na výsledky zkoumání komise.

Juraj Raninec (ODS):
Jsem pro vrácení veškerého majetku, který byl komunistickým režimem církvím ukraden. Problémem navrženého zákona je to, že stát chce vracet (finančně nahrazovat) i majetek, který církvím nikdy ukraden nebyl.

Jan Schwippel (ODS):
Především musí dojít k podrobnému doložení všech navržených částek. Důležité je jasně dokázat, že je navržená částka přiměřená a oprávněná, pak je její konkrétní výše méně významná.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL):
Ano.

Jiří Carbol (KDU-ČSL):
Ano, ale jde o odškodnění okradených církví. Nejde o vyplacení peněz, ale hlavně o uvolnění blokovaného majetku pro rozvoj hlavně velkých měst. A čím později se věc bude řešit, tím to bude dražší. 

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL):
To je velmi zjednodušeně postavená otázka. Stejně tak se může někdo ptát - jste pro odblokování zajímavých pozemků pro developerské firmy? Myslím, že v tomto případě jde spíše o zájem investorů než o restituce církevního majetku, nebo jak se Vy ptáte, na vyplacení x mld. církvím. Někdo také musí říct, jestli Česká republika splní v případě těchto kroků maastrichtská kritéria.

Olga Zubová (SZ):
Podle výsledku šetření komise.

Evžen Snítilý (nez.):
Bez komentáře.

Jste pro změny daně z příjmů fyzických osob podle ministra financí Kalouska (zachování patnáctiprocentní sazby, snížení sociálního pojištění)?

Alena Páralová (ODS):
Ne, sliby by se měly plnit, jsem pro zachování 12,5 %, proti snížení sociálního pojištění nic nemám.

Juraj Raninec (ODS):
V loňském roce byl českým daňovým poplatníkům slíben pokles daní o 2,5 %. Snížení pouze sociálního pojištění o 1,5 % je nedostatečné, a proto ho nepodporuji.

Jan Schwippel (ODS):
Je otázka, jak bude finální vládní návrh vypadat. Trvám na naplnění loňské daňové dohody garantované premiérem (tj. 2009 sazba 12,5, jak je v zákoně, + zvýšení slevy na dani tak, aby se žádné skupině daňových poplatníků nesnížily čisté příjmy). Myslitelná je i racionální adekvátní úprava se stejnými důsledky, tj. hmatatelným snížením zdanění.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL):
Ano.

Jiří Carbol (KDU-ČSL):
Ano, myslím, že to je jeden z možných a vhodných postupů.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL):
Myslím, že další snižování daní ani sociálního pojištění není v současné době příliš možné. Byl by to protichůdný krok proti snaze snížit zadlužení státu.

Olga Zubová (SZ):
Víceméně ano.

Evžen Snítilý (nez.): 
Ne.

Jste pro zákaz fyzického trestání dětí?

Alena Páralová (ODS):
Ne.

Juraj Raninec (ODS):
Žádný zákaz v zákoně nezabrání týraní dětí. Výchovný pohlavek nemá s týráním dětí nic společného. Návrhy tohoto typu jsou výsledkem snahy o regulaci úplně všeho, a to je výsada socialistů. Já ale žádnou socialistickou vládu nepodporuji.

Jan Schwippel (ODS):
Ne. Neschvaluji týrání dětí, tyto věci jsou podle mého soudu dostatečně ošetřeny v jiných zákonech. Nepřiměřené zákazy však bývají neúčinné.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL):
Ne.

Jiří Carbol (KDU-ČSL):
Ne. V našich podmínkách si to nedovedu představit.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL):
V té podobě, o které jsem zatím slyšel, ne.

Olga Zubová (SZ):
Ano.

Evžen Snítilý (nez.): 
Bez komentáře.

Jste pro zmírnění bodového systému?

Alena Páralová (ODS):
Ano.

Juraj Raninec (ODS):
Podporuji zmírnění bodového systému například u minimálního překročení rychlosti. Naproti tomu bych podpořil, aby řidič přišel o všechny body, pokud například překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o více jak 30 km/hod.

Jan Schwippel (ODS):
Touto problematikou jsem se detailně nezabýval. Záleželo by na konkrétním návrhu.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL):
V některých přestupcích ano.

Jiří Carbol (KDU-ČSL):
Ne. Bodový systém je sice jen jedno z možných řešení, ale, pokud vím, zatím se spíše osvědčil. Vadí mi prodleva mezi odebráním bodů a sdělením řidiči.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL):
Ne. Někteří řidiči jsou stále více neukáznění a stále více riskují a ohrožují životy druhých.

Olga Zubová (SZ):
Ano.

Evžen Snítilý (nez.): 
Bez komentáře.

Jste pro snížení spotřební daně za benzin?

Alena Páralová (ODS):
Ano.

Juraj Raninec (ODS):
Jsem pro snížení spotřební daně na minimální úroveň, kterou po nás požaduje Evropská unie.

Jan Schwippel (ODS):
Ano. S růstem nákladů domácností na energie je třeba naléhavě něco udělat, jinak budou všechny pozitivní daňové změny neúčinné.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL):
Zatím ne.

Jiří Carbol (KDU-ČSL):
Já ano, ale nevím, co na to ministr financí.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL):
Nejsem. Naopak jsem pro to, aby část spotřební daně za benzin se použila pro zvýhodnění veřejné dopravy.

Olga Zubová (SZ):
Ne.

Evžen Snítilý (nez.): 
Bez komentáře.

Jste pro zvýšení odchodu do důchodu na 65 let?

Alena Páralová (ODS):
Ano.

Juraj Raninec (ODS):
Ano, je naprosto nutné přizpůsobovat věk odchodu do důchodu prodlužujícímu se věku dožití.

Jan Schwippel (ODS):
Ano, neboť je to ekonomická nutnost. Stejně jako hlubší změna penzijního systému tak, aby čelil fenoménu stárnutí populace.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL):
Ano.

Jiří Carbol (KDU-ČSL):
Ano, byla na tom dokonce v minulých letech širší politická shoda a zatím nikdo na lepší řešení nepřišel. Bohužel naše společnost jako celek stárne.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL):
Pokud se nebude řešit příčina (nedostatek dětí a tím i nových plátců do důchodového systému), ale jenom následek (nedostatek plátců, tedy pracujících v poměru k počtu důchodců), potom neexistuje jiné řešení. Důležité je pro mě zachování možnosti dřívějšího odchodu do důchodu až o 5 let.

Olga Zubová (SZ):
Je to problematické, ale nutné.

Evžen Snítilý (nez.):
Nevím.