Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zbrojovky vyvezly zbraně za 7 miliard, prodávaly i represivním režimům

  10:39aktualizováno  10:39
Loňský rok byl pro české zbrojovky rekordní. Do zahraničí totiž vyvezly materiál za necelých sedmi miliard korun, což je v porovnání s rokem 2011 nárůst o více než polovinu. Nevládní organizace Amnesty International však upozorňuje, že dvě pětiny zbraní byly vyvezeny do zemí, kde hrozí, že s nimi budou porušována lidská práva.

Montáž pušky CZ 805 Bren ve Zbrojovce Uherský Brod. | foto: Jan Karásek, MAFRA

Nejprve nechme mluvit čísla. Zatímco předloni Česko opustily zbraně, munice a další vojenský materiál v hodnotě 4,5 miliardy, loni to už podle výroční zprávy ministerstva průmyslu bylo rekordních 6,8 miliardy.

Analýza Amnesty International, jejíž závěry má iDNES.cz jako první k dispozici, přitom ukazuje, že ze zemí s minimální nebo žádnou úrovní demokracie zbrojovky inkasovaly přibližně 2,62 miliardy korun.

Křišťálová lupa

Na pomyslné špičce zemí, v nichž jsou u moci více či méně represivní režimy a kam české firmy zbraně vyvážely, je i Jemen nebo Egypt, který je v blízkovýchodní oblasti významným obchodním partnerem Česka.

"Je to dáno historicky. Zbraně se do Egypta nebo Sýrie vyvážely poměrně ve velkém už za socialismu a zůstaly tak zachovány silné kontakty na kliky, které zbraně nakupují," vysvětluje za Amnesty International její expert na oblast zbraní Michal Mochťak. "Často se jedná o neformální kontakty, kdy ti lidé třeba v Československu studovali," dodává.

Na papíře je všechno v pořádku. Praxe však kulhá

Ministerstvo zahraničí, které rozhoduje o udělení licence k vývozu zbraní, však oponuje. Do zemí, kde jsou porušována lidská práva, zbraně vyvézt nedovolíme, říká. "Hlavním dokumentem, o který se musíme opírat, je etický kodex. A v této oblasti se řídíme i kodexem daným Evropskou unií," popisuje mluvčí ministerstva David Frous.

Mochťak uznává, že samotné kodexy jsou nastaveny v zásadě správně. Jejich aplikace však v reálu tak slavná není. Ministerstvo zahraničí má sice vlastní koncepční materiály, kterými se však podle Amnesty neřídí. "Situace je stejná prakticky ve všech evropských zemích, které mají zbrojní průmysl. Problém je v tom, že výklad principů je jaký je a státům to vyhovuje," podotýká Mochťak.

Naprosto odlišný pohled než Amnesty International ale zaujímá třeba Asociace obranného průmyslu. "Česká republika nedodává zbraně do zemí, kde je nějaké embargo, ať už OSN nebo Evropské unie," namítá prezident asociace Jiří Hynek. "Ty zbraně se nedostanou do rukou nikomu, kdo by s nimi porušoval lidská práva," je přesvědčen.

Ilustruje to na poslední velké zakázce, kterou získala Česká zbrojovka právě v Egyptě. Vyhrála tendr na dodávku 50 tisíc pistolí pro tamní policisty, obchod řádově ve stovkách milionů korun. Na něj následně měl navázat prodej stovek samopalů (více se dočtete zde). Po letních bouřích nicméně zbrojovka dodávky pozastavila (více zde).

Podle Hynka šlo však o chybu. "Jsou to obranné pistole pro policejní složky. Takže ve výsledku tyto výzvy nevládních organizací vedou k tomu, že jsou tam policisté vystaveni nebezpečí ze strany po zuby vyzbrojených bojůvek," vidí situaci poněkud jinak než nevládní organizace.

Možná řešení: větší transparentnost a kontrola

Mochťak nicméně upozorňuje, že cílem není úplný zákaz vývozu, ale spíše zvýšení transparentnosti. "Například, aby byly výroční zprávy vydávány častěji, aby tam bylo více informací," představuje si odborník na zbrojní problematiku možné řešení.

Podle Amnesty International je zároveň potřeba efektivní kontrola udělování licencí. "Vzhledem k ročnímu objemu obchodu s vojenským materiálem, který v České republice probíhá, se jeví jako nejschůdnější varianta parlamentní kontroly," konstatují autoři memoranda. "Ta by v případě kontroverzních transferů přinejmenším vytvořila prostor pro širší posouzení," domnívají se.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.