Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Za hranicemi Česka mizí léky za miliardy, na domácím trhu poté chybí

  • 332
Problém s vývozem léků z Česka se začíná prohlubovat, varují lékárníci. Neoficiální a proměnlivý seznam přípravků, které místo k českým pacientům putují do ciziny, čítá desítky položek. Podle výrobců se z Česka odvezou ročně léky za několik miliard korun.

"Můžeme uvést řadu příkladů z nedávné doby, kdy jsme pacientům nemohli vydat kvůli nedostupnosti na českém trhu přípravky Imuran nebo Ospen sirup, opakovaně se objevoval nedostatek léků pro terapii astmatu způsobený reexportem nebo dlouhý a stále trvající výpadek dodávek Pendeponu," vyjmenoval šéf lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Podle výrobců léků, sdružených v Asociaci inovativního a farmaceutického průmyslu, se mezi nedostupné léky řadí také Ebixa pro mírnění příznaků Alzheimerovy choroby, Berodual k léčbě astmatu, Micardisplus na vysoký krevní tlak či Humalog k léčbě cukrovky. Už dříve iDNES.cz informoval, že na trhu chybí lék Xeloda 500, který užívají lidí s rakovinou tlustého střeva (více čtěte zde).

"Podle odhadů, které vychází z čísel Státního ústavu pro kontrolu léčiv, se například před dvěma lety z Česka vyvezly léky za 16,5 miliardy korun," vyčíslil problém výkonný ředitel asociace Jakub Dvořáček. Podle něj se vyvážejí především drahé léky, které jsou zatím chráněny patentem.

Lékárníci i výrobci léků se shodují, že za nedostatek léků mohou takzvané reexporty. Neboli to, že lék se sice do Česka přiveze, místo k pacientům však jdou buď veškerá balení, nebo část dodávky rovnou na vývoz. Ostatně to byl pravděpodobně důvod, proč v chřipkové sezoně během tří týdnů zmizely bezmála čtyři tisíce balení léku Tamiflu. A ministerstvo zdravotnictví dodávky rychle nahrazovalo ze zásob státu (více čtěte zde).

Mizí hlavně drahé léky, vyvážejí se do Německa i Británie

Podle asociace farmaceutického průmyslu z Česka nejvíce mizí léky z oborů kardiologie, respiračních onemocnění, onkologie a onemocnění centrální nervové soustavy. Obchodníci je vyvážejí nejčastěji do Německa, Rakouska, Velké Británie a skandinávských zemí. Z Česka mizí tisíce krabiček léků, u některých jde o reexporty desítek tisíc balení. Na jednom z nich přitom překupníci mohou vydělat až stovky korun. Některé léky na trhu chybí krátkodobě, jiné rok i déle.

Například Berodualu se předloni do Česka dovezlo 1,4 milionu balení. Necelého půl milionu z nich skončilo na německém trhu. U léku Micardisplus to bylo 823 tisíc balení, 320 tisíc z nich skončilo v Německu. Podle výrobců je reexportovaný lék jednoduché poznat. Třeba podle přelepených krabiček.

Reexporty v Česku sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Od ledna 2011 mu musí distributoři hlásit každý vývoz léku. A sleduje se i pozastavení dodávek. Praxe však ukazuje, že ústav nedokáže pružně na situaci reagovat a data vidí se zpožděním. Když zmizelo z trhu Tamiflu, mluvčí SÚKL Lucie Šustková iDNES.cz řekla, že žádný vývoz u tohoto léku nenastal. Proč na trhu nebyl, ale nedokázaly státní instituce objasnit. Stejně jako zatím nenašly účinný nástroj, jak obchodníkům zakázat lék vyvézt, pokud by na českém trhu chyběl.

Podle dat SÚKL se loni z Česka vyvezlo 15,5 milionu balení léků, předloni 16,1 milionu kusů. "Zjišťujeme možnost náhrady léčivého přípravku a v případě, že v České republice není adekvátní náhrada dostupná, zjišťuje společně s ministerstvem zdravotnictví možnost dovozu léku ze zahraničí," uvedla Šustková.

Vývozy jako kšeft

V tom, kdo a proč léky vyváží, se lékárníci a výrobci neshodnou. Zatímco lékárníci za obchodem vidí kšefty velkých distributorů, výrobci viní i lékárny. "Proč by jinak mělo 300 z nich licence na obchodování s léky? Ty pro výdej léku pacientům nepotřebují," tvrdí Dvořáček s tím, že na vývozu si mohou přivydělávat i lékárny ve velkých fakultních nemocnicích. Podle Dvořáčka distribuční licenci vlastní i některé nemocnice.

Podle lékárníků výpadek dodávek Pendeponu zapříčinila nově ustanovená směrnice o dovozu účinných látek ze třetích zemí. SÚKL ale uvádí jiný důvod. "V případě léčivého přípravku Pendepon bylo k 1. červnu 2012 nahlášeno přerušení dodávek léku. Pokud lék není na český trh dodáván, nemůže být tudíž distribuován ani do zdravotnických zařízení v České republice, ani do zahraničí," ozřejmila obtíže Šustková.

Dvořáček je u pojmenování příčin reexportu ostřejší: "O směrnici nejde. Je to prostě kšeft. Pokud je někde lék levnější a jinde dražší, vždycky se najde někdo, kdo s ním začne obchodovat," tvrdí s tím, že Česko dělá chybu, když maximální cenu léčiv stanovuje průměrem z tří nejlevnějších cen v Evropě.

Inspirace Slovenskem: speciální potvrzení pro vývoz

Lékárníci, legislativci i výrobci léků jsou si situace vědomi a tvrdí, že jí chtějí zabránit. Podle Dvořáčka je možné postupně upravit cenu léků. Nebo využít podobný model jako na Slovensku, kde bez speciálního vývozního povolení žádná krabička hranice státu neopustí. Tam to však vedlo k dočasnému zahlcení ústavu pro kontrolu léčiv. A Dvořáček varuje, že přílišné bránění vývozu může jít proti principům schengenského prostoru, tedy proti volnému pohybu zboží a osob.

Podobně na to jdou i lékárníci. "Česká lékárnická komora předložila zákonodárcům již na konci loňského roku návrh na změnu zákona, který je inspirován Slovenskem, kde může státní autorita zakázat vývoz léku, jestliže je ohrožena jeho dostupnost na slovenském trhu," uvedl Chudoba.

Od dubna v Česku platí novela, která zavádí pravidlo, že lékárny musí vždy uvést, zda mají lék na vývoz, či pro prodej českým pacientům. Ten, kdo by pravidlo porušil, může dostat až dvacetimilionovou pokutu (více zde).

Podle Dvořáčka dovozy části reexportovaných léků do Česka měsíčně stoupají. Například Ebixy se na začátku loňského roku do Česka dovezlo 4 326 balení, v červenci to už bylo 9 634 balení. Když pak výrobce vidí, že velká část léku je reexportovaná, zváží, zda jej k nám vůbec dovážet. "To, že lék chybí na trhu, mu poškozuje důvěru u pacientů," vysvětluje Dvořáček. Výrobce má pak navíc potíž doložit, že je seriózním partnerem a dokáže bez výpadků zásobovat trhy v jiných zemích.

Kromě tablet v Česku občas nejsou k mání ani očkovací séra. Naposledy to proti tetanu. Jenže v tomto případě nejde o přeprodej, ale chybu ve výrobním procesu. Podle odborníků totiž u očkovacích látek probíhá takzvaná kultivace a ta se čas od času výrobci ve větším měřítku nezdaří.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video