Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Možný vývoj po brexitu: ekonomické potíže, chaos v EU, podlomená Británie

  7:48aktualizováno  7:48
Britové učinili ve čtvrtečním referendu přelomové rozhodnutí a vyvstává mnoho otázek, jaký bude mít brexit dopad na budoucnost jejich země i celého evropského společenství. Podívejte se na možné scénáře a dopady odchodu Velké Británie z EU podle zahraničních agentur.

Příznivci brexitu procházejí Londýnem (24. červen 2016) | foto: Reuters

1.Demise britského premiéra Davida Camerona

Cameron dal sice najevo, že ve funkci zůstane i v případě, že se Britové vysloví pro brexit, podle některých hlasů z jeho strany by ale premiérova pozice byla neudržitelná. Jiní zase tvrdí, že brexit by Cameronovu pozici naopak posílil, neboť se očekává pád libry a nikdo si nebude přát další nestabilitu způsobenou odstoupením premiéra. Cameron nakonec oznámil, že do října rezignuje (více čtěte zde).

V každém případě podle hlasů z tábora konzervativců zůstane strana bez ohledu na výsledek referenda rozdělená. Kritici mezi toryi premiérovi vyčítají, že přesvědčoval Brity pomocí zavádějících, ba dokonce lživých argumentů. Camerona za kampaň kritizovali například bývalý starosta Londýna Boris Johnson, který je podle agentury AFP přirozeným možným nástupcem Camerona.

2.Ohrožená jednota Velké Británie

Předsedkyně skotské vlády Nicola Sturgeonová před hlasováním varovala, že případný odchod Británie z Evropské unie by mohl vyvolat nové referendum o nezávislosti Skotska. Zdůraznila také, že mnoho lidí v roce 2014 hlasovalo pro zachování svazku s Londýnem, neboť si přálo zůstat v EU. Skotové tehdy poměrem 55 ku 45 procentům odmítli nezávislost. V případě brexitu by podle Sturgeonové výrazně vzrostla podpora skotské nezávislosti (reakci skotské premiérky po referendu čtěte zde).

Fotogalerie

Oříškem by také bylo Severní Irsko, kde by mohly vzniknout přechody na hranicích s Irskou republiku a mohl by být ohrožen křehký klid v Ulsteru. Představitelé severoirské republikánské strany Sinn Féin už v pátek ráno uvedli, že brexit by měl vyústit v referendum o sjednocení Severního Irska s Irskem.

„Říkám bez stínu pochyb, že špatný výsledek 23. června bude mít dopad na naši unii (britských ostrovů). To znamená, že v hlasování jde o samotnou jednotu Spojeného království,“ řekl například bývalý konzervativní premiér John Major.

3.Chaos v EU

Po brexitu se odchod Británie z EU bude řešit podle poměrně obecně formulovaného padesátého článku závěrečných ustanovení smlouvy o EU. Znamená ovšem kromě jiného, že po 23. červnu nepřijde pro Brity ani EU nějaká okamžitá a přelomová změna.

Britská volba

Podle článku 50 se poté, co Londýn ostatní země osmadvacítky o svém záměru odejít informuje, začne dojednávat dohoda o přesných podmínkách vystoupení. Až při těchto jednáních tedy bude vznikat představa o další podobě vztahů mezi britskými ostrovy a „zbývající“ EU, včetně tak zásadní věci jako je další přístup na jednotný trh (podrobnosti čtěte v rozhovoru iDNES.cz s britskou expertkou).

Už nyní Britové nejsou součástí schengenského prostoru či eurozóny, o nich tedy nutné mluvit nebude. Země ale v unii skončí až okamžikem vstupu dohody v platnost nebo - pokud se ji nepodaří včas dojednat - dva roky poté, co by oznámila záměr odejít. Podle agentury AFP také může hrozit to, že by o vystoupení z EU mohly začít uvažovat i další unijní země.

4.Potíže britské ekonomiky

Prakticky všechny odborné britské i mezinárodní hospodářské organizace (britská centrální banka, MMF, OECD, agentura Bloomberg a další) tvrdí, že britskou ekonomiku případný brexit výrazně zasáhne.

Minulý týden se k této záležitosti vyjádřil britský ministr financí George Osborne, který očekává, že brexit by britské hospodářství snižoval po dva roky o šest procent oproti stavu, v jakém by HDP bylo, kdyby Británie odhlasovala setrvání v EU (více čtěte zde).

Prohlásil také, že očekává prudký růst inflace a až osmnáctiprocentní snížení cen bytů a domů. Podle finanční skupiny HCBS by po brexitu mohla také až o 20 procent oslabit libra (o pádu britské měny čtěte zde).

5.Migrace

Představitelé kampaně Vote Leave slibovali, že když Británie z EU odejde, budou prosazovat zavedení bodového systému regulujícího migraci, jaký má například Austrálie. To by znamenalo větší kontrolu a možnost vybírat si migranty s potřebnou kvalifikací i ze zemí EU.

Unijní představitelé se už nechali slyšet, že by v tom případě na sebe nenechala dlouho čekat opatření namířená proti Britům pracujícím v EU. Vítr do plachet zastánců brexitu přinesla nedávno zveřejněná čísla britského statistického úřadu, podle nichž čistá migrace - tedy rozdíl mezi počtem nově příchozích a odchozích cizinců - loni činila 300 000 lidí. Jen ze zemí Evropské unie přibylo loni 180 000 imigrantů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.