Většinu světa, která věří v to, že člověka stvořilo božstvo, ať už jakékoliv, by to mělo nechat chladnou. Jenomže i spousta hluboce věřících lidí se nechala zviklat a říká si, že na té vědě něco je. Ostatně knížek o dinosaurech je dnes mnohokrát více než knížek o Ježíškovi, takže uvěřit v dinosaury je snadné.
Ať už věříme nebo nevěříme v Boha, všichni jsme zvědaví, k čemu se vyvíjíme. K nějakému nadčlověku, jak věřil Nietzsche a po svém i marxisti? Nebo naopak degenerujeme a vyhyneme jako dinosauři? A k čemu nám budou penisy a ňadra v době AIDS a politické superkorektnosti?
Negenetik řekne: Nevyvíjíme se vůbec. Před pěti tisíci lety měl Gilgameš tytéž úzkosti a radosti jako my, a když mu bylo zle, chlastal pivo. Je pravděpodobné, že za sto tisíc let to bude stejné, pokud lidstvo něco většího
nesežere.
