Využitelné seníkové dědictví

- Prakticky všude ve světě dnes výzkumníci zjišťují, zda by se nevyplatilo místo uhlím topit špatným dřevem či nepoužitelnými zbytky z polí. V tuzemsku těmto úvahám docela překvapivě a zcela nechtěně napomohla dřívější zemědělská velkovýroba.
V sedmdesátých a osmdesátých letech si totiž zemědělské podniky nechávaly stavět obrovské seníky. V nich zemědělci sušili seno, které pak používali hlavně pro výkrm skotu.
Dnešní situace v zemědělství však mamutím projektům nijak nepřeje. Také počet krav se v nových ekonomických podmínkách rapidně snížil - ze tří a půl milionu v roce 1989 asi na polovinu. Obří seníky s kapacitou nad tři tisíce kubických metrů, jichž v republice nyní stojí asi 1600, tedy obvykle není k čemu využít. Seníky jsou přitom vybaveny ventilátory, které vhánějí vzduch do vrstvy uskladněného sena a tím ho suší. Jsou v nich také jeřáby a další stroje, které umožňují seno snadno přesouvat.
"Když už tu takové stavby jsou, je škoda nechat je jenom pustnout. A tak nás napadlo, že by se v nich dal třeba sušit dřevní odpad," říká Petr Hutla z Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze.
Při těžbě a zpracování dřeva vzniká dost odpadu - různých úlomků, nasekaných větví, vršků z jehličnanů, odloupané kůry. Říká se jim lesní štěpka.
"V republice se ročně vytěží dvanáct milionů kubických metrů dřeva. Nevyužité zbytky po těžbě tvoří tři až čtyři miliony kubíků, tedy asi milion tun," vypočítává inženýr Hutla.
Lesní štěpka se dá spalovat v mnoha různých typech kotlů. Pochopitelně však platí, že čím je štěpka vlhčí, tím méně je výhřevná a tím složitější a dražší jsou kotle, v nichž opravdu shoří. Mokrá štěpka také rychleji hnije.
Výzkumný ústav zemědělské techniky proto nyní zjišťuje, jak by se nejlépe daly prázdné obří seníky využít pro vhodné usušení dřevního odpadu.
"Zkoumáme však také sušení dalších energetických rostlin, jako jsou speciálně pěstované topoly a vrby, a také odpadní dřevo z akátů, jasanů či lísek," dodává Václav Sladký z výzkumného ústavu. "Využít by se daly také některé plevelné byliny, jako například šťovík, křídlatka, netýkavka nebo rákos."
Výzkumný úkol by měl být ukončen v příštím roce. "Už nám ale vychází, že je technicky i ekonomicky schůdné využít sušeného odpadního dřeva a dalších bylin tak, že by venkov mohl těmito palivy nahradit veškeré hnědé uhlí, které ještě dnes spaluje," uzavírá Petr Hutla.

Lesy dávají dost dřevního odpadu, který by mohl velmi dobře nahradit uhlí. Jenom musí být dobře vysušený.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video