Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Využitelné seníkové dědictví

aktualizováno 
- Prakticky všude ve světě dnes výzkumníci zjišťují, zda by se nevyplatilo místo uhlím topit špatným dřevem či nepoužitelnými zbytky z polí. V tuzemsku těmto úvahám docela překvapivě a zcela nechtěně napomohla dřívější zemědělská velkovýroba.
V sedmdesátých a osmdesátých letech si totiž zemědělské podniky nechávaly stavět obrovské seníky. V nich zemědělci sušili seno, které pak používali hlavně pro výkrm skotu.
Dnešní situace v zemědělství však mamutím projektům nijak nepřeje. Také počet krav se v nových ekonomických podmínkách rapidně snížil - ze tří a půl milionu v roce 1989 asi na polovinu. Obří seníky s kapacitou nad tři tisíce kubických metrů, jichž v republice nyní stojí asi 1600, tedy obvykle není k čemu využít. Seníky jsou přitom vybaveny ventilátory, které vhánějí vzduch do vrstvy uskladněného sena a tím ho suší. Jsou v nich také jeřáby a další stroje, které umožňují seno snadno přesouvat.
"Když už tu takové stavby jsou, je škoda nechat je jenom pustnout. A tak nás napadlo, že by se v nich dal třeba sušit dřevní odpad," říká Petr Hutla z Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze.
Při těžbě a zpracování dřeva vzniká dost odpadu - různých úlomků, nasekaných větví, vršků z jehličnanů, odloupané kůry. Říká se jim lesní štěpka.
"V republice se ročně vytěží dvanáct milionů kubických metrů dřeva. Nevyužité zbytky po těžbě tvoří tři až čtyři miliony kubíků, tedy asi milion tun," vypočítává inženýr Hutla.
Lesní štěpka se dá spalovat v mnoha různých typech kotlů. Pochopitelně však platí, že čím je štěpka vlhčí, tím méně je výhřevná a tím složitější a dražší jsou kotle, v nichž opravdu shoří. Mokrá štěpka také rychleji hnije.
Výzkumný ústav zemědělské techniky proto nyní zjišťuje, jak by se nejlépe daly prázdné obří seníky využít pro vhodné usušení dřevního odpadu.
"Zkoumáme však také sušení dalších energetických rostlin, jako jsou speciálně pěstované topoly a vrby, a také odpadní dřevo z akátů, jasanů či lísek," dodává Václav Sladký z výzkumného ústavu. "Využít by se daly také některé plevelné byliny, jako například šťovík, křídlatka, netýkavka nebo rákos."
Výzkumný úkol by měl být ukončen v příštím roce. "Už nám ale vychází, že je technicky i ekonomicky schůdné využít sušeného odpadního dřeva a dalších bylin tak, že by venkov mohl těmito palivy nahradit veškeré hnědé uhlí, které ještě dnes spaluje," uzavírá Petr Hutla.

Lesy dávají dost dřevního odpadu, který by mohl velmi dobře nahradit uhlí. Jenom musí být dobře vysušený.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.