Docházku do školy považoval Zahradník za ztrátu času, která nijak nesouvisí s dobrými výsledky. „Díky skvělému učiteli češtiny jsem si zamiloval literaturu. Na ostatní předměty jsem do školy chodil většinou zbytečně, protože jsem se v hodinách nic nenaučil,“ říká s tím, že mu to šlo víc doma.
V červnu vyvěsil na blog návod, jak nechodit do školy. To by nebylo nic tak pobuřujícího, je to ještě student. Ale postavily se za něj dvě významné vzdělávací organizace v zemi. Šéf společnosti Scio Ondřej Šteffl a společnost EDUin. A finančně jeho server podporují dva miliardáři – Karel Janeček a Martin Roman.
Zahradník doporučuje středoškolákům, aby si ve škole zařídili individuální plán. Tedy chodili jen na testy a zkoušení. A také na hodiny, které je baví a u kterých mají pocit, že jim dají něco víc, než se zvládnou naučit sami doma. Ušetřený čas pak mohou využít pro kurzy a semináře, kde se dozvědí více pro život užitečných věcí. Tak jako on.
Moderní přístup má i své kritiky
„Chodil jsem třeba na semináře programování od Microsoftu a investování od Fio banky. Naučil jsem se toho spoustu, pro mě je nejdůležitější, že jsem si našel obor, který budu studovat na vysoké škole – informatiku. To by se mi pouhým chozením do školy nepodařilo,“ říká.
Čtěte v páteční MF DNES: Rozhovory s Tomášem Zahradníkem a ředitelem společnosti Scio Ondřejem Štefflem o vzdělávání mimo školu.
Podle očekávání má však i hodně kritiků. Připomínají, že škola je důležitá i kvůli sociálním kontaktům. Navíc ne všichni studenti jsou tak zodpovědní, aby si vlastní vzdělávání zvládli organizovat lépe a sami.
Zastánci léty prověřeného způsobu vzdělávání také tvrdí, že různé „moderní“ dovednosti – umění sebeprezentace, asertivita či kreativita (tzv. měkké dovednosti) – nejsou důležitější než například znalost správných matematických postupů.
„Měkké dovednosti neodsuzuji. Ale považuji je za jakýsi doplněk, když se chce člověk prosadit. Základem je však řehole a tvrdá práce. Bez tvrdých dovedností se neobejdeme,“ říká uznávaný matematik Dag Hrubý. To si myslí i psycholog Jeroným Klimeš. „Když mi volají třeba novináři a chtějí ode mne odborný komentář, já jim nemůžu říct, počkejte, já si to najdu na Wikipedii a pak vám to povím. Nějaké znalosti prostě v hlavě mít musíte,“ domnívá se.
Ministerská skepse
Hrubý však uznává, že způsob vzdělávání se mění. „Mnoho věcí se studenti mohou dozvědět sami doma. V hodině učitel s dětmi rozebírá jen to, co doma nepochopily,“ připomíná myšlenku takzvané obrácené školy.
V tom se shodne se Štefflem. „Žádný učitel neumí vysvětlit matematiku lépe než Khan. To je mistr ve výkladu matematiky. Khanova akademie zveřejňuje videa, na která se může podívat kdokoli. Proč je učitelé více nevyužívají?“ ptá se Šteffl.
Ministr školství Marcel Chládek však považuje roli školy za klíčovou. „Kromě předávání informací nebo získávání kvalifikace pro trh práce má škola mnoho dalších funkcí – rozvíjení osobnosti, socializaci žáka a podobně,“ říká ministr.
Škola má podle něj také kompenzovat různé handicapy žáků. Mimoškolní vzdělávání považuje za důležitý doplněk. Nedá se proto čekat, že by se k Zahradníkově koncepci v blízké době přikláněla oficiální místa.
