Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výuka češtiny pro azylanty drhne. Vede ji agentura odpůrce islámu

  18:31aktualizováno  18:31
Pro hladkou integraci cizinců, kterým Česko udělí azyl, je nezbytné, aby se co nejrychleji naučili češtinu. Jejich výuka však podle informací iDNES.cz selhává. Jazyková agentura Parole vybraná ministerstvem školství s azylanty podle neziskových organizací komunikuje často nesrozumitelně nebo vůbec. Vlastník firmy pracující s imigranty považuje islám za „tyranskou ideologii“, loni kandidoval za Úsvit.

(Ilustrační fotografie) | foto: Reuters

Zakázku na výuku českého jazyka pro azylanty získala loni v květnu ve veřejné soutěži agentura Parole. Ministerstvo školství jí platí 275 korun za jednu vyučovací hodinu jednoho cizince, přičemž celková odhadovaná cena zakázky, která potrvá do konce roku 2018, činí bezmála 25 milionů korun.

Podle organizací pracujících s azylanty v rámci státního integračního programu je však přístup agentury k výuce problematický. „Klienty kontaktovala pozdě a některé vůbec. Některým jako první kontakt poslala SMS psanou česky, takže lidé, kteří samozřejmě česky zatím neuměli, si nebyli jisti, o co jde. SMS působila jako komerční sdělení mobilního operátora,“ popisuje Pavla Müllerová z Charity ČR.

Špatné zkušenosti s výukou češtiny mají i klienti Poradny pro integraci (PPI). „Agentura nemá dostatečnou kapacitu ani zkušenosti s výukou češtiny pro cizince. Častým případem bylo, že se na nás obrátil klient s žádostí o pomoc při komunikaci. Docházelo k nedorozumění, nepochopení a pak i k arogantním výstupům ze strany zaměstnanců agentury jak vůči našim sociálním pracovníkům, tak vůči klientům,“ řekla iDNES.cz ředitelka PPI Monika Korábová.

„Snažili jsme se s agenturou sami spojit - neúspěšně. Nezvedali telefony a nereagovali ani na SMS. Když jsme se s nimi konečně spojili, říkali, že jedou podle seznamu a zrovna jsou u jiného písmene,“ uvedla v reakci na případ azylanta, kterému se nedařilo agenturu zkontaktovat, kolegyně Korábové, sociální pracovnice Květa Vránová

„Také říkali, že nemají dostatek kvalifikovaných lektorů. Postupně jsme to vzdali,“ dodává Vránová. Problémy se podle kritiků nejčastěji vyskytovaly v Královéhradeckém, Ústeckém a Středočeském kraji.

Ministerstvo: O problémech víme, jsou to drobnosti

Majitel a jednatel jazykové školy Parole Vladimír Vitvar reagoval na dotaz iDNES.cz ohledně údajně problematické výuky pouze neutrálním konstatováním: „Způsob fungování této veřejné zakázky stanoví smlouva se zadavatelem, jímž je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jemu se naše společnost zodpovídá z průběhu zakázky. Každý měsíc naše společnost podává o průběhu zakázky velmi podrobnou zprávu, kterou zadavatel ihned vyhodnocuje a ověřuje.“

Charita i PPI na problém opakovaně upozorňovaly ministerstvo vnitra, které má v gesci státní integrační program, a především ministerstvo školství (MŠMT), jež agenturu Parole vybralo. Podle školského resortu však výuka „až na drobná pochybení jednotlivých lektorů probíhala tak, jak měla“. Výstupy ministerských kontrol se tak zásadně liší od zkušeností zmíněných neziskových organizací.

„O nedostupnosti kurzů češtiny nemáme informace. Všem oprávněným osobám, které nám jsou průběžně předávány z ministerstva vnitra, je výuka nabídnuta ve lhůtě do 30 dnů. Vzhledem k tomu, že tato výuka není pro oprávněné osoby povinná, je pouze na nich, zda na výzvu reagují, účastní se vstupních testů a dále výuky,“ odvětil na dotaz redakce tiskový odbor resortu.

Ministerstvo si je prý vědomo „dílčích problém s intenzitou výuky“. „Důvodem může být nedostatek lektorů v některých lokalitách, způsobilí lektoři pro výuku českého jazyka pro cizince jsou dále průběžně vyhledáváni na celém území ČR,“ uvádí MŠMT.

Na integraci imigrantů pracuje kandidát Bloku proti islámu

V loňském roce Česká republika udělila azyl celkem 148 cizincům, z toho 101 Iráčanům a dále Syřanům, Ukrajincům, Afgháncům, Ázerbájdžáncům či Turkmenům (více čtěte zde). Další 302 příchozích dostalo v Česku doplňkovou ochranu (na rozdíl od azylu se uděluje na předem stanovenou dobu). Lze předpokládat, že značná část z nich má islámské vyznání.

Majitel agentury Parole Vladimír Vitvar

Majitel agentury Parole Vladimír Vitvar

S integrací jim přitom pomáhá muž, který na sociálních sítích zve své přátele k účasti na protiislámských demonstracích či na akce Národní domobrany.

„Přimlouvám se, abyste volili zástupce strany, která nebere na lehkou váhu rychle probíhající islamizaci Evropy i naší země,“ napsal například Vitvar na svém facebookovém profilu začátkem loňského října před krajskými volbami, ve kterých kandidoval v Ústeckém kraji na společné kandidátce Úsvitu národní demokracie a Bloku proti islamizaci (BPI). „Islám je jen jeden. Islám není náboženství, ale tyranská ideologie sloužící k ovládnutí světa,“ píše Vitvar jindy.

Na otázku iDNES.cz, jak jdou tyto postoje a kandidatura za Úsvit a BPI dohromady s výukou azylantů, však již odpovídá mírněji. „Úsvit národní koalice se nevymezuje proti migraci obecně, nýbrž proti migraci nelegální. Jako nečlenovi mi byla kandidatura nabídnuta, ovšem přijal jsem ji se zcela jiným tématem, než je migrace,“ uvedl Vitvar.

Jazyk jako alfa a omega integrace

Pokud si má azylant v Česku najít práci, bydlení a přátele, je znalost češtiny naprosto klíčová. Kulhající výuka tak komplikuje veškerou další práci s příchozími. „Jazyk je alfa a omega všeho. Pokud se klient nedomluví, má jazykovou bariéru, tak je obtížné shánět zaměstnání, komunikovat. Jazyk je základ integrace,“ říká Jan Kočí z královéhradecké diecéze Charity ČR.

Právě Charita byla loni garantem státního integračního programu, což znamená, že azylantům či cizincům s doplňkovou ochranou pomáhala především se sháněním bydlení a práce. Na konci roku však organizaci vypršela smlouva a na další období se o zakázku ministerstva vnitra za 520 milionů korun neucházela. Protože zájem neměl ani nikdo jiný, zajišťuje v současnosti program přímo ministerstvo, konkrétně jeho Správa uprchlických zařízení.

Integrace v Česku má dvě fáze. První je pobyt v integračních azylových střediscích s intenzivní výukou češtiny a s přípravou na budoucí život v ČR. V druhé fázi probíhá integrace azylantů přímo v obcích, kterou má na starosti právě generální poskytovatel integračních služeb.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nepřipoutaný cestující je při nehodě velkým nebezpečím pro zbytek posádky.
Pětina cestujících se vzadu v autě nepoutá, stojí to desítky životů

Kolem užívání bezpečnostních pásů panuje mnoho mýtů a fám. Například rozšířené přesvědčení, že na zadních sedačkách se není potřeba pásat, jelikož jsou...  celý článek

David Rath v ordinaci v Hostivici (8. června 2017).
Rath podal ústavní stížnost kvůli odposlechům v korupční kauze

Advokáti Davida Ratha chtějí ústavní stížností zvrátit rozhodnutí Nejvyššího soudu, který stvrdil, že v korupční kauze bývalého politika lze použít odposlechy....  celý článek

Architekt Jakub Cigler, jehož studio stojí za projektem obnovy Václavského...
Václavák protnou pásy z dob Karla IV. Stánky s buřty nechci, říká architekt

Dvanáct let ladil architekt Jakub Cigler se svým týmem projekt obnovy spodní části Václavského náměstí. Požadavky se měnily a trvala i jednání s památkáři....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.