Letecký pohled na závrty na břehu Mrtvého moře (10. listopadu 2011)

Letecký pohled na závrty na břehu Mrtvého moře (10. listopadu 2011) | foto: Profimedia.cz

Mrtvé moře požírá své okolí. V kráterech mizí silnice i celé domy

  • 138
Mrtvé moře vysychá. Klesající hladina odhaluje nestabilní solné podloží, které se čím dál častěji propadá. Větší či menší krátery často pohltí celé domy či kusy dálnice. Krátkodobé řešení neexistuje a geologové se tak aspoň snaží včas předpovědět, kde se země propadne příště.

Kdysi dlouhé zelené listy datlovníků pravých, které ještě před pár lety zkrášlovaly pobřeží Mrtvého moře, v poslední době usychají. Jejich pěstitelé mají strach z desítek propadlin, které zde přibývají závratnou rychlostí. Bojí se, že by v jedné z nich mohli skončit i oni a raději si hledají jinou obživu.

Závrty

Závrt je jedním z nejtypičtějších povrchových krasových tvarů. Nejčastěji jde o propadliny s průměrem od několika metrů do 1 km a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 metrů. Závrty vznikají nejčastěji rozpouštěním rozpustné horniny směrem do podzemí.

Významným příspěvkem pro teorie o vzniku závrtů bylo pozorování významného moravského badatele Jindřicha Wankela z dubna 1855, publikované v pražském časopise Lotos. Wankel ve svém článku popsal své pozorování vzniku říceného závrtu jižně od obce Holštejn v Moravském krasu

Zdroj: Wikipedia

Zkáza datlovníků je jen jedním z následků vysychání Mrtvého moře. Jeho hladina dlouhodobě klesá o jeden metr za rok. Radikální pokles vody je způsoben odkláněním vody z Jordánu, který moře napájí. Biblická řeka slouží jako zdroj vody pro zemědělce v Sýrii a Libanonu, za ztrátu asi 30 procent vody jsou podle izraelských vědců zodpovědné doly.

Ústup hladiny Mrtvého moře odhaluje dosud zaplavené dno, jehož podloží je podle serveru International Business Times tvořeno až 30 metry solných vrstev. Odhalené dno je vystaveno povětrnostním vlivům a zejména dešťům, pod jejichž náporem se rozpouští a tvoří se v něm velké dutiny s tenkým nadložím, které je extrémně náchylné k propadům, uvádí Izraelská geologická služba na svých webových stránkách (více o mechanismu propadů se v angličtině dočtete zde

První propadliny, kterým se odborně říká závrty (více o nich viz box), se kolem pobřeží Mrtvého moře začaly objevovat v sedmdesátých letech. Nyní jich hydrogeologové napočítali bezmála čtyři tisíce a každý rok se objeví stovky dalších.

Mírné pobřeží a poničená infrastruktura

Zajímavostí je, že země se propadá především v Izraeli a nikoliv na jordánské straně Mrtvého moře. Podle odborníků je to dáno rozdílnou výškou břehů. Izraelské pobřeží je v podstatě ploché a voda se zde vypařuje mnohem rychleji. V Jordánsku je naopak pobřeží poměrně strmé. „Pokud bude hladina Mrtvého moře dál klesat, situace se bude jen zhoršovat,“ uvedl izraelský inženýr Guy Dunenfeld.

Následky propadů země jsou u pobřeží Mrtvého moře patrné již dnes. Masivní propad zde například před pár týdny poničil dálnici číslo 90, která vede po západním břehu jezera. Jednu z hlavních dopravních tepen byla z bezpečnostních důvodů uzavřena a geologové nyní zkoumají, zda pod ní nehrozí propady i jinde.

Země pohltila také celou řadu domů, které byly naštěstí opuštěné. Problémy pociťují i energetici, kteří se obávají o elektrické vedení, kvůli propadům země musely být preventivně uzavřeny dvě pláže.

Řešením je podle mnohých přemístění infrastruktury na pozemky dále od pobřeží. Náklady by však byly obrovské. Není také vyloučeno, že by za pár let úřady nemusely řešit stejný problém. „Není to problém, který bychom zvládli sami,“ uvedl pro agenturu Reuters šéf místní samosprávy Dov Litvinoff.

Přečerpávání vody z Rudého moře

Litvinoff na velké stěhování nevěří. Řešením je podle něj komplexní přístup a zastavení vysychání Mrtvého moře. To je však možné jen při zapojení mezinárodního společenství. I tak by záchrana slaného jezera trvala několik desetiletí.

Mrtvé moře

Mrtvé moře je bezodtoké slané jezero, které se rozkládá mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu na západě a Jordánskem na východě. Leží v Jordánském údolí a jeho hlavním přítokem je řeka Jordán. Nachází se 420 metrů pod hladinou světového oceánu a je nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu i nejníže položeným slaným jezerem na světě. Dosahuje maximální hloubky 380 metrů. Jeho salinita dosahuje 33,7 procenta, čímž se řadí mezi nejslanější jezera na světě.

Mrtvé moře přitahuje zájem návštěvníků z okolí Středozemí už po tisíce let. Na tomto místě se ukrýval Král David, bylo to jedno ze světově prvních léčebných míst a zdroj mnoha produktů používaných v různých oblastech od mumifikace v Egyptě až po hnojiva.

Zdroj: Wikipedia

Plány na záchranu Mrtvého moře jsou v jednání mnoho let. Na počátku letošního roku izraelský ministr vodohospodářství a energetiky Silvan Šalom a jeho jordánský protějšek Hazim el-Naser podepsali dohodu, podle které vysychající turistický klenot zachrání přečerpávání vody z Rudého moře. 

V první fázi projektu, který přijde v přepočtu na 20 miliard korun, by se mělo jednat o 300 milionů kubických metrů vody ročně. Někteří ochránci přírody se však obávají, že voda z Rudého moře přirozené podmínky ve slaném jezeře zničí (více o projektu se dočtete zde).

Okamžitá pomoc tak spočívá zejména v předpovídání možných propadů. Izraelská geologická služba k tomu využívá satelitní snímkování. „Snímky nám ukazují možné propady s asi týdenním předstihem. Stalo se tak i u propadu, který poničil dálnici. S těmito informacemi však nemůžeme dělat nic jiného, než je zveřejnit a později zasypat vzniklé díry a zahladit škody,“ říká Dunenfeld (obsáhlá publikace v angličtině o tvorbě závrtů u Mrtvého moře je k dispozici zde). 

To však obyčejným lidem nestačí. Chtějí jistotu, že mohou u pobřeží Mrtvého moře poklidně žít. Tu však budou mít, s trochou štěstí, až za desítky let.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video