Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vysvlékne Evropa muslimky z burek? Zákazu je nejblíž Francie

  16:10aktualizováno  16:10
Sotva pár tisíc žen ze třinácti milionů muslimů v EU se zahaluje tradičními závoji. Evropskou politikou přesto hýbe spor o to, zda oděvy zahalující tělo od hlavy k patě zakázat. Nejdál je zřejmě Francie. Přispěla k tomu i únorová loupež v Paříži - dva lupiči se převlékli za muslimky v burkách.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: shutterstock.com

Ozbrojenci maskovaní muslimským oděvem začátkem února vyloupili pařížskou poštu. Bez problémů prošli dvojitými bezpečnostními dveřmi až k poštovnímu sejfu, kde zpod závojů vytáhli zbraň a úředníky donutili k vydání 4 500 eur (asi 118 tisíc korun).

Stalo se to jen několik dnů poté, co se francouzský parlament začal zabývat návrhem na zpřísnění zákazu nošení muslimských oděvů, které ženy halí od hlavy až k patě. Už čtyři roky platí ve veřejných školách a státních úřadech, nově by se měl rozšířit i na nemocnice, banky a veřejné dopravní prostředky. (více o návrhu si přečtěte zde)

Návrh vzbudil v parlamentu ostrou debatu, názory stran se rozcházejí. Podpořil ho ovšem prezident Nicolas Sarkozy, podle kterého "burka není znakem náboženství, ale znakem zotročování". (více zde)

Ve Francii žije odhadem pět milionů muslimů, což je nejvíce v západní Evropě. Podle ministerstva vnitra nosí v zemi burky nebo nikáby jen 1 900 žen. Podle průzkumu veřejného mínění je 56 procent Francouzů pro zákaz zahalování na ulicích a 62 procent ve "veřejných prostorách".

Kontroverzní téma řeší i další evropské státy, kde žije početná muslimská menšina.

Británie zákaz zatím neplánuje

Šéf britské pravicové Strany nezávislosti Nigel Farage vyzval politiky ve Spojeném království, kde dosud žádný zákon omezující nošení muslimských oděvů neplatí, aby se francouzským návrhem inspirovalo, neboť "burky rozdělují celou Británii". (viz předchozí článek)

S muslimskými závoji jsou podle něj spojeny dvě zásadní věci. Za prvé, a to se prokázalo i v případě pařížských lupičů, jde o bezpečnost. Pod splývavým pláštěm, který zakrývá celou postavu, je totiž možné schovat nejenom zbraň, ale také kupříkladu výbušniny.

Druhý a neméně vážný důvod je pro Evropany otázka ženské a mužské rovnoprávnosti. Naprostá většina evropských politiků považuje zahalování žen za znak jejich ponižování a zotročování. Navzdory tomu, že se mnoho muslimek zahaluje zcela dobrovolně.

"Zákon by dostal muslimky do izolace"

Také podle středopravicové dánské vlády nepatří muslimské závoje, které zahalují celou postavu, do dánské společnosti. Podle prohlášení tamního premiéra Larse L. Rasmussena přímo "diametrálně odporují hodnotám, které Dánsko vyznává".

S postojem vlády souhlasí podle dánského tisku většina veřejnosti, která by přivítala zákaz burek a nikábů v nejmenší skandinávské zemi.

Korán a zahalování

K zahalování žen přímo vyzývají dva verše z Koránu:

Súra Al-Ahzáb, verš 59: Proroku, řekni manželkám svým, dcerám svým i věřícím ženám, aby přitahovaly k sobě svoje závoje.

Súra An-Núr, verš 31: A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné. A nechť spustí závoje své na ňadra svá.

Zdroj: muslimka.cz

"Nechali jsme vypracovat zprávu s návrhy, jak omezit nošení burek mezi vyučujícími i studentkami ve školách a na veřejných místech," citoval premiéra Rasmussena dánský list Politiken.

"Mohla by vzniknout diskuse o tom, jak ženy z burek a nikábů dostat," řekl podle serveru Icenews. "Má se to provést prostřednictvím zákona, nebo stačí naznačení našich postojů?" ptal se premiér, podle kterého muslimské šátky do Dánska nepatří.

V zemi podle agentury AP nosí nikáby asi dvě stě žen a ty, které vycházejí v burce na ulici, lze spočítat na prstech jedné ruky.

Ani Švédsko není z muslimských závojů nadšené. Premiéra Fredrik Reinfeldt souhlasí s názorem, že závoje a šátky jsou znakem utiskování žen, ale zákaz nepodporuje. "Takový zákon by muslimské ženy mohl dostat do ještě větší izolace," citovala ho AP.

Trochu jiné chápání svobody v Německu

V Německu, kde žijí čtyři miliony muslimů, se v polovině února pro zákaz burek vyslovil někdejší poslanec sociální demokracie Lale Akgün, jenž je tureckého původu. "Burka je věznicí těla a výrazně ohrožuje lidská práva," uvedl v rozhovoru pro německý list Frankfurter Rundschau.

Zákaz nošení burek a nikábů by podle něj měl povinně platit ve školách, na univerzitách a hlídaných místech, jakými jsou letiště nebo banky. Dosud záleží na té které německé škole, zda šátky a závoje ve svých prostorách zakáže.

Někteří poslanci Akgüna podpořili, jiní, včetně jeho kolegy ze sociální demokracie Dietera Wiefelspetze, s návrhem nesouhlasí. Wiefelspetz prohlásil, že Německo "svobodu chápe trochu jinak než Francie".

Na jihu Evropy jsou burky okrajovým tématem

Ani ostatní státy v jižní Evropě zatím nepřistoupily k otázce nošení burek nějakým zásadním přístupem. Kupříkladu ve Španělsku a Řecku se touto problematikou tamní vlády zabývají jen okrajově.

V Itálii sice zákaz navrhla strana Liga severu, parlamentem ale neprošel. Na Apeninském poloostrově přesto existuje místo, kde muslimské závoje zakazuje vyhláška. Koncem ledna ji vydal starosta Gianluco Buonnano ze severoitalského města Varallo, v němž ale prý paradoxně nikdo ženu v muslimské burce nikdy nepotkal (o rozhodnutí starosty čtěte zde)

Měly by evropské státy zakázat muslimkám zahalovat se?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 22. března 2010. Anketa je uzavřena.

ANO 2679
NE 729
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 43 afghánských vojáků

Nejméně 43 afghánských vojáků zahynulo v noci na čtvrtek při útoku islamistického hnutí Taliban na armádní základnu v provincii Kandahár na jihu Afghánistánu....  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.