Je to jedna z forem takzvaného dálkového, tedy distančního studia. Používá se pro ni název e-learningová nebo virtuální.
"V žádném případě to není tak, že se sami učíte z počítače. Že se zkoušky skládají přes internet a vysokoškolský diplom pošlou e-mailem, abyste si ho sami vytiskli," upozorňuje Helena Zlámalová, vedoucí Národního centra distančního vzdělávání.
Důvodů, proč vznikl tento typ studia, je několik. Například jakékoliv finanční nebo zdravotní omezení, kdy student nemůže být přítomen každodenní výuce. Možnost souběžně pracovat a studovat.
On-line studium smazává vzdálenosti. Takže ani student z druhé strany republiky není znevýhodněn dojížděním. Ve svém volném čase si může libovolně určit, kdy se začne studijní přípravě věnovat. Další výhodou je i možnost stát se studentem v jakémkoliv věku.
Rozhodující je motivace ke studiu
Opravdu zásadní podmínkou k samostudiu je vysoká motivace a disciplinovanost. Každý si určuje kdy, jak a kolik učiva zvládnout.
"Při studiu vysoké školy jsem používala i e-learning, tedy studium prostřednictvím počítače. Tento způsob mi vyhovoval, protože chodím do práce a starám se o rodinu. Tím pádem jsem mohla využívat volných večerů k práci pro školu," vzpomíná Jana Janačová z Prahy na nedávné studium managementu.
"Ze začátku jsem měla trochu problém s disciplínou, ale časem jsem dala na rady zkušených a vsadila na pravidelnost. Každý den dvě hodiny studia, to funguje, " radí špičková manažerka.
Vodítkem se pak mohou stát rozvrhy termínů studia. Rozčlenění učebních materiálů je totiž uspořádáno tak, aby bylo zřejmé, jaké množství musíte "zpracovat" za týden, čtrnáct dní. Na druhou stranu nesplnění dvou, tří orientačních termínů ještě neznamená konec studia.
Jak probíhá výuka?
Každý předmět musí mít svůj systém pro řízení výuky. Student si potom otevře svoje studijní prostředí. Tam jsou již k dispozici materiály, které mají velice osobité, příznačné rozčlenění.
"Texty přednášek jsou vytvořené tak, aby byly přehledné. Obsahová stránka musí být odborná, ale také záživná. Přednášky bývají proložené otázkami nebo úkoly, aby neklesala pozornost studujícího," vysvětluje Petra Poulová, proděkanka fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové a zároveň garant e-learningové výuky.
Texty vedou studenta od pokynů ke studiu, přes termíny k odevzdání povinných úkolů a písemných prací, zkušební testy, poradnu až po diskusní fórum.
"Jeden den v týdnu, v určitém časovém rozmezí, u nás na fakultě probíhají chatovací hodiny s tutorem. To je pedagog, který studenty vede v průběhu studia," upřesňuje Petra Poulová.
Studijní materiály jsou nejen ve formě textu, ale už se rozšiřují i na video a audio záznamy.
To neuvidím učitele ani spolužáky?!
Na začátku akademického roku se koná úvodní setkání studentů se školou. Tam proběhne seznámení s tutorem. Ten vám bude zadávat seminární práce, hodnotit pokroky ve studiu, motivovat při překonávání studijních problémů.
"V průběhu studia, záleží ovšem na předmětu, se mohou konat další setkání. My jim říkáme tutoriály," dodává Petra Poulová.
"Ty mohou být zaměřené třeba i na praktické oblasti výuky. Student se teoreticky připraví sám a laboratorní cvičení proběhnou pod vedením lektora," doplňuje Poulová.
Při hodnocení samostudia jsou získané poznatky prověřovány formou samostatných prací, testů a zkoušek. Počet písemných seminárních úloh se pohybuje mezi třemi až sedmi za jeden semestr.
"Každou práci by měl student obhájit, aby nedocházelo k situacím, kdy seminárku zkopíruje či nechá vypracovat někým jiným," myslí si Miloslav Vondráček, proděkan Pedagogické fakulty.
Pokyny ke studiu, rozsah učiva a termíny zkoušek se student dozví, aniž se zvedne od počítače. Po internetu se odbývají i studijní konzultace Univerzity Hradec Králové. Zkouška bývá zpravidla na konci roku nebo semestru. A její průběh a hodnocení je stejné jako u denní formy studia.
Co se dá studovat on-line
Jsou určité obory, které jsou k této formě studia vhodnější. Jde především o technická a přírodovědná odvětví. Ale pozor! I zde, pokud jsou nutné praktické dovednosti, musí být student výuce přítomen.
"E-learning se může využít jako studijní podpora vzdělávání pro absolventy. To znamená při získávání dalších odborných znalostí nebo při změně profesní orientace," doporučuje Helena Zlámalová.
Na specializovaných internetových stranách naleznete stovky kurzů, kterými si lze zvyšovat kvalifikaci. Protože jsou většinou určeny pro dospělé, často probíhají právě e-learningovou formou.
Medicínu nevystudujete¨
Jsou ovšem obory, u kterých je virtuální studium nemyslitelné. Proč? "Součástí studijního programu bývá i větší míra praktických dovedností," objasňuje Helena Zlámalová.
Zcela e-learningová forma je nepřijatelná u učitelských, uměleckých, tělovýchovných oborů, ale samozřejmě i v lékařství. Jsou to oblasti činnosti, kde je zapotřebí komunikovat "z očí do očí". Kde je nutné prokázat se určitými odborně natrénovanými dovednostmi.
Lze tedy vystudovat celou vysokou školu on-line? "Ne, nejde to. Není to komplexní příprava na budoucí povolání," je přesvědčená Helena Zlámalová, vedoucí Národního centra distančního vzdělávání.
Virtuální studium by se mělo stát maximální a efektivní podporou samostatného studia. S tím souhlasí i Zlámalová: "To je naopak velmi dobré a studujícím přináší řadu dalších dovedností."
"Studium on-line je vhodné u předmětů, kde je značné množství studentů. Nemyslím si, že by to byl právě pro náš typ studií trend do budoucna," uzavírá debatu Miloslav Vondráček.
