Začínající právník z Univerzity Karlovy bere podle průzkumu 44 tisíc korun, absolvent práv z Olomouce necelých 28 tisíc. Je to samozřejmě dáno i tím, kde shání práci. Ilustrační foto

Začínající právník z Univerzity Karlovy bere podle průzkumu 44 tisíc korun, absolvent práv z Olomouce necelých 28 tisíc. Je to samozřejmě dáno i tím, kde shání práci. Ilustrační foto | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Vystudovaní ekonomové z Prahy berou 51 tisíc, umělci a zemědělci půlku

  • 509
Pokud chcete po studiu dobře vydělávat, průzkum Univerzity Karlovy vám doporučuje studovat pražskou Vysokou školu ekonomickou. Její absolventi berou v průměru 51 tisíc korun měsíčně, uvedlo Středisko pro vzdělávací politiku Pedagogické fakulty UK. Nejsnáze najdou práci lékaři, právníci a učitelé.

Obecně si nejlépe vedou lidé s diplomem z ekonomických, informatických a právnických oborů. "Zhruba čtyři roky po absolvování mají průměrně kolem čtyřiceti tisíc korun měsíčně," konstatuje zpráva. V průměru o 17 tisíc méně vydělávají naopak absolventi uměleckých a zemědělských oborů.

Roli ale hraje i to, z jaké školy mladý odborník vyšel a v jakém městě si hledá práci. Například začínající právník z Univerzity Karlovy bere podle průzkumu 44 tisíc korun, absolvent práv z Olomouce necelých 28 tisíc.

Studenti chtějí pracovat pro ČEZ

Nejatraktivnějším zaměstnavatelem je pro vysokoškolské studenty společnost ČEZ. Vyplývá to z průzkumu České studentské unie, v němž si vybírali firmu, u které by v budoucnosti nejraději pracovali. Energetický podnik od nich dostal nejvíce hlasů. Průzkum se mimo jiné zaměřil na to, ve které firmě by chtěli pracovat studenti s nejlepšími studijními výsledky. Ekonomové upřednostňují poradenskou společnost PwC Česká republika, studenti práv advokátní kancelář Allen & Overy a studující technických oborů automobilku Škoda Auto. Medici preferují farmaceutického výrobce Zentivu. Průzkum provedlo Centrum pro výzkum studentského mínění mezi 7 955 studenty vysokých škol v České republice.

Co se týká zaměstnanosti, nejhůře na tom jsou zemědělské a přírodovědecké fakulty. "Mezi jejich absolventy míra nezaměstnanosti přesahuje osm procent. Mnohem jednodušší to tradičně mají absolventi, kteří hledají místo v Praze nebo na jihu Moravy než na severu a východě České republiky," uvádí zpráva.

V průzkumu se také školy srovnávaly podle úspěchů ve vědě, spolupráce s podniky, městy a zahraničními univerzitami, dále podle podílu magistrů a doktorandů a nabídky celoživotního vzdělávání.

"Nejvyšší nárůst o 10,9 procenta za poslední dva roky zaznamenalo české vysoké školství ve výzkumné a umělecké funkci," stojí v materiálu. Ve vědě bodovala Vysoká škola chemicko-technologická, brněnské VUT, pražské ČVUT a Univerzita Karlova.

V oblasti mezinárodní spolupráce je nejlepší Vysoká škola uměleckoprůmyslová, která vysílá velký podíl studentů na zahraniční univerzity. V získávání peněz z komerční sféry je nejúspěšnější Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně a liberecká Technická univerzita, která vyvíjí nanomateriály využitelné v průmyslu.

Brněnská veterina nabízí také nejvíc možností dalšího vzdělávání. Nejvyšší podíl doktorandů je na VŠCHT, naopak jako čistě regionální univerzity vyšly ze srovnání Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a českobudějovická VŠTE. Ty totiž nabízejí jen bakalářské studium.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video