Obecně si nejlépe vedou lidé s diplomem z ekonomických, informatických a právnických oborů. "Zhruba čtyři roky po absolvování mají průměrně kolem čtyřiceti tisíc korun měsíčně," konstatuje zpráva. V průměru o 17 tisíc méně vydělávají naopak absolventi uměleckých a zemědělských oborů.
Roli ale hraje i to, z jaké školy mladý odborník vyšel a v jakém městě si hledá práci. Například začínající právník z Univerzity Karlovy bere podle průzkumu 44 tisíc korun, absolvent práv z Olomouce necelých 28 tisíc.
Studenti chtějí pracovat pro ČEZNejatraktivnějším zaměstnavatelem je pro vysokoškolské studenty společnost ČEZ. Vyplývá to z průzkumu České studentské unie, v němž si vybírali firmu, u které by v budoucnosti nejraději pracovali. Energetický podnik od nich dostal nejvíce hlasů. Průzkum se mimo jiné zaměřil na to, ve které firmě by chtěli pracovat studenti s nejlepšími studijními výsledky. Ekonomové upřednostňují poradenskou společnost PwC Česká republika, studenti práv advokátní kancelář Allen & Overy a studující technických oborů automobilku Škoda Auto. Medici preferují farmaceutického výrobce Zentivu. Průzkum provedlo Centrum pro výzkum studentského mínění mezi 7 955 studenty vysokých škol v České republice. |
Co se týká zaměstnanosti, nejhůře na tom jsou zemědělské a přírodovědecké fakulty. "Mezi jejich absolventy míra nezaměstnanosti přesahuje osm procent. Mnohem jednodušší to tradičně mají absolventi, kteří hledají místo v Praze nebo na jihu Moravy než na severu a východě České republiky," uvádí zpráva.
V průzkumu se také školy srovnávaly podle úspěchů ve vědě, spolupráce s podniky, městy a zahraničními univerzitami, dále podle podílu magistrů a doktorandů a nabídky celoživotního vzdělávání.
"Nejvyšší nárůst o 10,9 procenta za poslední dva roky zaznamenalo české vysoké školství ve výzkumné a umělecké funkci," stojí v materiálu. Ve vědě bodovala Vysoká škola chemicko-technologická, brněnské VUT, pražské ČVUT a Univerzita Karlova.
V oblasti mezinárodní spolupráce je nejlepší Vysoká škola uměleckoprůmyslová, která vysílá velký podíl studentů na zahraniční univerzity. V získávání peněz z komerční sféry je nejúspěšnější Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně a liberecká Technická univerzita, která vyvíjí nanomateriály využitelné v průmyslu.
Brněnská veterina nabízí také nejvíc možností dalšího vzdělávání. Nejvyšší podíl doktorandů je na VŠCHT, naopak jako čistě regionální univerzity vyšly ze srovnání Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a českobudějovická VŠTE. Ty totiž nabízejí jen bakalářské studium.
