Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vystoupit z EU, jak naznačil Klausův muž? Podle právníků jen teorie

  12:46aktualizováno  12:58
Prezidentův vicekancléř Petr Hájek překvapil veřejnost i právníky. Přijetí Lisabonské smlouvy komentoval slovy, že se budeme snažit získat zpět ztracenou suverenitu. "Například vystoupením z Evropské unie," prohlásil. Takový postup by podle právníků bylo těžké dopředu popsat. Nebyl by jednoduchý, i když procesně snazší než vstup do EU.

Právníci oslovení redakcí iDNES.cz se shodují v tom, že otázka vystoupení členského státu EU by vyžadovala hlubší analýzu, jak by se v takovém případě vlastně postupovalo.

"Já jsem o této otázce nepřemýšlel, nikdo to nedělal, žádný model není, musíme vycházet pouze ze znění Lisabonské smlouvy, která ještě není v účinnosti," říká opatrně třeba Aleš Pejchal, který prezidenta Václava Klause zastupoval u Ústavního soudu v otázce Lisabonské smlouvy.

Lisabon s vystoupením členské země počítá

Právě Lisabonská smlouva se vystoupením členského státu výslovně zabývá. V článku 50 přiznává každému členskému státu právo vystoupit z Unie - v souladu s jeho ústavou.

"Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií," stojí ve smlouvě, která zřejmě začne platit v prosinci.

PROCES VYSTOUPENÍ

"Smlouva by šla do parlamentu se třemi procesními variantami, tedy schvalování běžnou většinou, kvalifikovanou většinou nebo navíc doplněná referendem, jako při přistupování k EU," říká právník Jan Kysela.

Ústavní právník Jan Kysela je o něco sdílnější než Pejchal. Soudí, že by vystoupení státu z EU technicky spočívalo v mezinárodní smlouvě s patřičnými náležitostmi - projednání parlamentem a prezidentské ratifikaci.

"Takovou smlouvu by někdo musel sjednat - a nevím, kdo by to byl. Protože vláda zřejmě nemusí na základě prezidentova pokynu něco dělat. Smlouva by procházela parlamentem se třemi procesními variantami, tedy schvalování běžnou většinou, kvalifikovanou většinou nebo navíc doplněná referendem, jako při přistupování České republiky k EU," sdělil iDNES.cz Kysela.

Další právník Jan Kudrna připomíná, že by vystoupení z EU nebylo úplně bezprecedentním činem - v roce 1985 totiž tehdejší Evropská společenství opustilo Grónsko. "Tehdy se to vyřešilo dodatkovým protokolem k normálním smlouvám," říká Kudrna.

Gróňané nicméně mají ekonomické vazby na EU a také mohou získat právo hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu. Tyto výhody jim dává status zámořského teritoria členské země (v tomto případě Dánska). Ač je v byrokratické EU možné mnoho, stejný status Česká republika nezíská.

Alternativou by proto podle některých hlasů mohla být Evropská zóna volného obchodu, která sdružuje země, jež do EU vstoupit nemohou či nechtějí.

Prezident sám z EU nevystoupí. Potřebuje vládu a parlament

Kudrna upozorňuje, že by na začátku teoretického procesu vystoupení z EU musel být mandát k jednání, který by vládě dal parlament.

"Začala by asi procedura, aby vláda vůbec mohla jednat - o čem, v jakém rozsahu a podobně. Pak by byla diskuse v parlamentu, s jakým mandátem by vláda jela do Evropské rady. Jakási 'výstupová smlouva' by určitě byla mezinárodní smlouva a musela by být ratifikovaná. Ale klíčový je ten začátek," soudí Kudrna.

Je podle něj zajímavou otázkou, jestli by se podobná smlouva v parlamentu schvalovala ústavní většinou. "Ústavní většinou se schvalují smlouvy, kde se přenášejí pravomoci 'ven' z České republiky, zatímco tady by se vracely. Ale bavíme se o věci, která nenastane. Mezinárodních závazků je plno a cena vystoupení by byla asi nepředstavitelná," uzavírá Kudrna.

CO NAZNAČIL HÁJEK

Petr Hájek, ředitel tiskové kanceláře a mluvčí prezidenta Václava KlausePrezidentův vicekancléř ve středu v televizi Prima jako jednu z možností dalšího boje proti Lisabonu zmínil možnost vystoupení z Evropské unie.

Prezidentův tajemník Ladislav Jakl se po podpisu Lisabonu zmínil, že "boj pokračuje". "V praxi to znamená, že jsme ztratili suverenitu a budeme se snažit ji znovu získat," komentoval jeho slova včera Hájek. "Například vystoupením z Evropské unie," dodal na upřesňující dotaz moderátorky. - čtěte Česko by mohlo vystoupit z EU, naznačil prezidentův poradce Hájek

Hájek to označil za "krajní cíl" a odmítl, že by se o podobné možnosti s prezidentem bavil. Na dotaz iDNES.cz, zda nátlak na prezidenta ohledně podpisu Lisabonu obsahoval nějaké konkrétní hrozby, odpověděl, že nikoliv.

Petr Hájek vzbudil v poslední době ohlas svou knihou esejů Smrt ve středu. Usámu bin Ládina v ní označil za mediální výmysl, Václava Havla za marxistu. Jako "dost reálnou možnost" vidí verzi, podle níž 11. září 2001 zosnovaly americké tajné služby. Zmlácení studentů 17. listopadu 1989 označil za "bezvýznamný incident". - o Hájkově knize čtěte zde

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andrej Babiš s manželkou Monikou přicházejí do volebního štábu hnutí ANO v...
PŘÍMÝ PŘENOS: Nejsme ohrožení demokracie, ujišťuje jasný vítěz Babiš

Uvolněná nálada panuje u ANO, které slaví jasné vítězství v letošních volbách do Poslanecké sněmovny, když dostalo od jednoho a půl milionu voličů. „Jsme...  celý článek

O první ročník festivalu Tattoo Grand Prix na brněnském výstavišti byl...
Nejlepší tatéři se sjeli do Brna. Na výstavišti pokreslili desítky lidí

První ročník festivalu Tattoo Grand Prix odstartoval v sobotu na brněnském výstavišti. Kromě nejúspěšnějších tuzemských tatérů dorazili umělci z okolních zemí,...  celý článek

Tajemník SPD Jaroslav Staník (uprostřed) nechal přivolat policii, aby odvedla...
Štáb SPD zavolal na novináře policii, Brichta zazpíval českou hymnu

Policie řešila odpoledne ve štábu hnutí SPD Tomia Okamury v pražském Karlíně dva incidenty s novináři, kteří se dožadovali vstupu bez akreditace. Ochranka poté...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.