Právníci oslovení redakcí iDNES.cz se shodují v tom, že otázka vystoupení členského státu EU by vyžadovala hlubší analýzu, jak by se v takovém případě vlastně postupovalo.
"Já jsem o této otázce nepřemýšlel, nikdo to nedělal, žádný model není, musíme vycházet pouze ze znění Lisabonské smlouvy, která ještě není v účinnosti," říká opatrně třeba Aleš Pejchal, který prezidenta Václava Klause zastupoval u Ústavního soudu v otázce Lisabonské smlouvy.
Lisabon s vystoupením členské země počítá
Právě Lisabonská smlouva se vystoupením členského státu výslovně zabývá. V článku 50 přiznává každému členskému státu právo vystoupit z Unie - v souladu s jeho ústavou.
"Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií," stojí ve smlouvě, která zřejmě začne platit v prosinci.
PROCES VYSTOUPENÍ"Smlouva by šla do parlamentu se třemi procesními variantami, tedy schvalování běžnou většinou, kvalifikovanou většinou nebo navíc doplněná referendem, jako při přistupování k EU," říká právník Jan Kysela. |
Ústavní právník Jan Kysela je o něco sdílnější než Pejchal. Soudí, že by vystoupení státu z EU technicky spočívalo v mezinárodní smlouvě s patřičnými náležitostmi - projednání parlamentem a prezidentské ratifikaci.
"Takovou smlouvu by někdo musel sjednat - a nevím, kdo by to byl. Protože vláda zřejmě nemusí na základě prezidentova pokynu něco dělat. Smlouva by procházela parlamentem se třemi procesními variantami, tedy schvalování běžnou většinou, kvalifikovanou většinou nebo navíc doplněná referendem, jako při přistupování České republiky k EU," sdělil iDNES.cz Kysela.
Další právník Jan Kudrna připomíná, že by vystoupení z EU nebylo úplně bezprecedentním činem - v roce 1985 totiž tehdejší Evropská společenství opustilo Grónsko. "Tehdy se to vyřešilo dodatkovým protokolem k normálním smlouvám," říká Kudrna.
Gróňané nicméně mají ekonomické vazby na EU a také mohou získat právo hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu. Tyto výhody jim dává status zámořského teritoria členské země (v tomto případě Dánska). Ač je v byrokratické EU možné mnoho, stejný status Česká republika nezíská.
Alternativou by proto podle některých hlasů mohla být Evropská zóna volného obchodu, která sdružuje země, jež do EU vstoupit nemohou či nechtějí.
Prezident sám z EU nevystoupí. Potřebuje vládu a parlament
Kudrna upozorňuje, že by na začátku teoretického procesu vystoupení z EU musel být mandát k jednání, který by vládě dal parlament.
"Začala by asi procedura, aby vláda vůbec mohla jednat - o čem, v jakém rozsahu a podobně. Pak by byla diskuse v parlamentu, s jakým mandátem by vláda jela do Evropské rady. Jakási 'výstupová smlouva' by určitě byla mezinárodní smlouva a musela by být ratifikovaná. Ale klíčový je ten začátek," soudí Kudrna.
Je podle něj zajímavou otázkou, jestli by se podobná smlouva v parlamentu schvalovala ústavní většinou. "Ústavní většinou se schvalují smlouvy, kde se přenášejí pravomoci 'ven' z České republiky, zatímco tady by se vracely. Ale bavíme se o věci, která nenastane. Mezinárodních závazků je plno a cena vystoupení by byla asi nepředstavitelná," uzavírá Kudrna.
CO NAZNAČIL HÁJEK
Prezidentův tajemník Ladislav Jakl se po podpisu Lisabonu zmínil, že "boj pokračuje". "V praxi to znamená, že jsme ztratili suverenitu a budeme se snažit ji znovu získat," komentoval jeho slova včera Hájek. "Například vystoupením z Evropské unie," dodal na upřesňující dotaz moderátorky. - čtěte Česko by mohlo vystoupit z EU, naznačil prezidentův poradce Hájek Hájek to označil za "krajní cíl" a odmítl, že by se o podobné možnosti s prezidentem bavil. Na dotaz iDNES.cz, zda nátlak na prezidenta ohledně podpisu Lisabonu obsahoval nějaké konkrétní hrozby, odpověděl, že nikoliv. Petr Hájek vzbudil v poslední době ohlas svou knihou esejů Smrt ve středu. Usámu bin Ládina v ní označil za mediální výmysl, Václava Havla za marxistu. Jako "dost reálnou možnost" vidí verzi, podle níž 11. září 2001 zosnovaly americké tajné služby. Zmlácení studentů 17. listopadu 1989 označil za "bezvýznamný incident". - o Hájkově knize čtěte zde |
Prezidentův vicekancléř ve středu v televizi Prima jako jednu z možností dalšího boje proti Lisabonu zmínil možnost vystoupení z Evropské unie.
