Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komunisté na kraji možná uvidí výstavu, jak lidé utíkali před totalitou

  19:15aktualizováno  19:15
Komunistům v čele Karlovarského kraje to může znít jako provokace. Občanské sdružení Paměť dopisem žádá, aby smělo ve vestibulu krajského úřadu rozložit výstavu Překonej stěnu smrti. Vypráví příběhy lidí, kteří za totality utíkali přes hranice za svobodou.

Výstava Překonej stěnu smrti by se podle představ Občanského sdružení Paměť měla na krajském úřadě konat v květnu. (ilustrační foto) | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Sdružení zároveň vyzve hejtmana, radní a také zastupitele, aby převzali nad expozicí záštitu.

Zakladatel sdružení Miroslav Kasáček připustil, že snaha umístit výstavu do foyer hejtmanství je reakcí na některé kontroverzní výroky Václava Sloupa, náměstka hejtmana pro školství z KSČM a bývalého politruka u Pohraniční stráže. Ten svou roli u pohraničníků zlehčuje a prohlásil třeba, že by Němci uvítali, kdyby se hranice střežila jako před rokem 1989 (více čtěte zde).

"Nechceme nikoho skandalizovat ani přivádět do úzkých. Ale měla by se říkat pravda," uvedl Kasáček. Podle něho u železné opony zahynulo celkem 450 uprchlíků. Mnohem více na ni ale doplatili vojáci. Za čtyřicet let jich zemřelo 654, většinou při nehodách a sebevraždách. "Kvůli střetu s narušiteli přišlo o život jen deset pohraničníků. Čísla jsou podložená, příběhy autentické," dodal Kasáček.

Výstava by se měla na krajském úřadě konat v květnu. Pak ji sdružení přesune do Jáchymova kvůli vzpomínkové akci politických vězňů. Sdružení vydává knihy, pořádá besedy s pamětníky. Je členem platformy Evropské paměti a svědomí.

"O výstavě slyším poprvé. Nevím, co si od ní kdo slibuje. Ale mnohem vhodnějším místem než krajský úřad je pro ni třeba krajská knihovna," reagoval Jaroslav Borka, náměstek hejtmana (KSČM).

Chystají i přednášky o třetím odboji

Není to jediná aktivita, kterou sdružení Paměť v kraji chystá. Jeho jménem připravuje Radka Hutařová pro střední školy sérii přednášek o třetím protikomunistickém odboji. Její děd na totalitní represe doplatil. Za šíření letáků byl odsouzen na 16 let do vězení. Z kriminálu vyšel po deseti letech díky amnestii v roce 1960.

Hutařová chce studentům vyprávět příběhy konkrétních lidí, jejichž osudy totalita poznamenala. Besedy proložit promítáním dokumentárních filmů a sehnat peníze, za které by do škol pořídila knihy mapující praktiky komunistické státní bezpečnosti.

"Aby si studenti uměli při výuce dějepisu představit, čeho byl tehdejší režim schopen. V učebnicích si toho moc nepřečtou. Padaly vysoké tresty, dědeček výslech málem nepřežil, vyšetřovatelé byli sadisti a psychopati. Pan Sloup by mohl nad přednáškami převzít záštitu a třeba se do nich svými názory zapojit," nabízí Radka Hutařová.

Vytipovala asi deset škol, které oslovila. Nesetkala se zatím s výslovným zákazem nebo odmítnutím. Ale zarazila ji kuriózní reakce zaměstnankyně jednoho gymnázia, která nevěděla, co byl třetí odboj. "Když se nad tímto obdobím historie zamyslí aspoň část studentů, stojí to za to," míní Hutařová.

Lídr KSČM má o přednáškách pochybnosti

Náměstek hejtmana pro školství Sloup v úterý řekl, že na žádost o záštitu zareaguje, až se s organizátorkou akce setká. "Nabídku jsem zatím nedostal a nepřemýšlel o ní." Za chod školy podle Sloupa odpovídá ředitel a učitelé. "Ať si dělají, co je v jejich silách. Nechám to na nich."

Jeho stranickému kolegovi z krajské vlády Borkovi se ale přednášky o třetím odboji ve třídách nezdají. "Pokud nejsou součástí výuky, tak do školy nepatří. Skoro jsou v rozporu se školským zákonem," míní Borka. A rozhořčil se, že kantoři zatahují nezkušené mladé lidi do politické vřavy. "Může se to otočit v nebezpečnou situaci," varoval Borka.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.