"Po Reichenbergu, tehdejším německém názvu Liberce, tehdy dokonce pojmenovali i sebevražednou verzi Hitlerovy takzvané zázračné zbraně V1," řekl kurátor výstavy Ivan Rous, který se dlouhodobě věnuje historii průmyslu na Liberecku.
Kniha o lágrechTéma expozice zpracovává i kniha Tábory a válečná výroba, kterou kurátor výstavy Rous sepsal. "Je to souhrn aktuálních, v mnoha případech dosud nezveřejněných poznatků o koncentračních, zajateckých, pracovních a dalších internačních táborech na území Liberecka, Jablonecka, Frýdlantska a přilehlých oblastí v Německu a Polsku," řekl autor. Rous vyšel z rozhovorů s pamětníky a podrobného průzkumu popisovaných míst. Historik se také pustil do zpracování téměř nezmapovaného tématu libereckých romských táborů. |
"Region byl za války celkem významný dodavatel elektrotechniky, dělaly se tady letadlové kabelové svazky, odpalovače k bombám," uvedl Rous.
Dokonce se podle něj zvažovalo, že se tady budou vyrábět letadla Junkers. Od stěhování jednoho z hlavních závodů do Nového Města pod Smrkem ale Němci nakonec upustili.
Výstava v muzeu mapuje, co vše se zde za války vyrábělo. "Návštěvníci uvidí, jak vypadalo kompletní letadlo i jednotlivé rozebrané díly," uvedl Rous. Vystaví i protiletecké dělo.
V kavárně se za války šily padáky
Hodně pozornosti věnovali v muzeu sebevražedné verzi rakety V1 neboli fau eins - jedné ze zbraní, která měla odvrátit v závěru války porážku Německa.
"Středobodem výstavy bude v měřítku 1:2 model V1 Reichenberg, což je jediné letadlo pojmenované po Liberci. Byla to pilotovaná verze létající pumy. Podařilo se nám zjistit, proč se jmenuje Reichenberg i kde se v Liberci vyráběla," sdělil Rous. Na jednom takovém místě v ulici Milady Horákové dnes stojí Kaufland.
Ve válečné výrobě na Liberecku a Jablonecku pracovaly tisíce lidí. Přesné číslo podle Rouse už dnes zjistit nelze.
"Víceméně to byl každý, kdo zůstal z původního německého obyvatelstva a nepracoval ve službách. Ke konci války tady nic jiného nebylo. Například i kavárna Nisa v centru Liberce byla zavřená, šily se tam padáky. A také Severočeské muzeum patřilo do soupisu prostor, kam se měla nastěhovat válečná výroba," poznamenal.
Primátor Liberce byl u křtu ponorky
Továrny zaměřené na válečný průmysl podle něj pomohly po válce při rozvoji českých firem. "Například Tesla, dnes Lites, začala vyrábět na německých strojích. A také automobilky stály v prvopočátcích na válečné výrobě," uvedl Rous. Jednou z nich byl i závod v Rýnovicích, kde se později vyráběly nákladní Liazy.
Liberec podporoval válku i poněkud svérázným způsobem. Město totiž převzalo patronát nad ponorkou U-206, jejímž velitelem byl nadporučík námořnictva Herbert Opitz.
Slavnostního křtu a spuštění na moře v Kielu se 17. května 1941 zúčastnil i liberecký primátor Eduard Rohn. Bojové nasazení ponorky však netrvalo dlouho: již v lednu 1942 se nevrátila z plavby a od prosince téhož roku byla považována za ztracenou.