Za jakousi ohlášku dramaturgické inovace Langhans Galerie Praha se dá považovat nynější výstava EGO / portrét x fotografie. Programová korekce by – podle slov ředitelky galerie Zuzany Meisnerové-Wismer – měla znamenat návrat ke kořenům Vodičkovy 37, k tomu, co leží ve zdech a v pozemku této lokality, kde byl před 130 lety založen a kde sídlil portrétní Ateliér Langhans. První z ohlašované série expozic, které chtějí představit různé podoby portrétu, je právě EGO / portrét x fotografie. Kurátorsky se jí chopili grafik střední generace Robert V. Novák, který se mimo jiné systematicky podílí na grafickém řešení výstav v Langhans Galerii, a o dvě generace mladší hudební publicista a fotografický teoretik Pavel Turek, redaktor týdeníku Respekt.
Pohled do výstavy EGO / portrét x fotografie, Langhans Galerie Praha
Páteř a síť
O výstavěEGO / portrét x fotografie Kurátoři Robert V. Novák a Pavel Turek Langhans Galerie Praha, Vodičkova 37, Praha 1, výstava trvá do 29. srpna 2010, otevřena je denně kromě pondělí do 13 do 19 hodin. Další informace: www.langhansgalerie.cz. |
V Langhansu se tudíž jedná o dav vědomě portrétovaných občanů. Nicméně snímky "bezpříznakových" obyvatel ze známého cyklu Český člověk (autoři Lutterer - Malý – Poláček) svým určením a poselstvím nesedí na žádný z oněch důvodů, kvůli nimž se "hlásí o pozornost" na výstavě představené tváře. Český člověk je specifický případ, poněvadž ti lidé jsou v pojízdném stanu fotografováni jako by "jen" na památku, zvnějšku je to variace na takzvané komunální fotografování, avšak "zevnitř", z pohledu autorů, jde o dlouhodobý projekt, v němž jsou občané "použiti" pro obraz země, obraz její estetiky, kultury, sociální skladby apod.
Patrik Borecký & Jan Bigas, Tomáš Vaněk z projektu Autor portrét, 2009, 80 x 64 cm
Prostřednictvím Českého člověka si tak můžeme definovat, čí ega se v Langhans Galerii prezentují. Nepochybně fotografovaných lidí, v prvé řadě to platí o pražské dýdžejské partičce The Models (složení: Radeq Brousil, Tobiáš Jirous, Michal Nanoru; viz http://www.myspace.com/themodelsthemodels). Dále pochopitelně fotografů, kteří svá ega nemohou nepromítat do výsledných snímků. A v neposlední řadě se tu předvádějí ega kurátorů, kteří výběrem dávají najevo, jak o tématu přemýšlejí, s kým jsou na současné umělecké scéně ve styku, kdo je jejich favoritem. To lze na základě procházky členitou expozicí – členitou nejen díky prostorové dispozici Langhans galerie, nýbrž i díky instalaci – říci jmenovitě, protože právě tito tvůrci se objevují v onom pomyslném davu opakovaně: Radeq Brousil, Johana Pošová, Dušan Tománek, Jiří Thýn, ročníky 1973-1985. Páteří kolekce je tedy "postfotografická" vizualita posledních dvou dekád, kdy médium fotografie začíná na umělecké platformě sloužit nikoliv jako prostředek zobrazení, které dává smysl, nýbrž smyslu vyjádřeného zobrazením, dá-li se to tedy tak vůbec říct. K pracím tohoto typu kurátoři připojili volně asociované a kontextující "poznámky" (jeden až tři exponáty) z minulých epoch, a to počínaje prekonceptuálním autoportrétem výtvarníka, teoretika i spisovatele Václava Zikmunda (1914-1984) z třicátých let přes dva podivuhodné fotografické autoportrétky grafika Vladimíra Boudníka (1924-1968) až třeba po představitele nové slovenské fotografické vlny osmdesátých let Ruda Prekopa (1959) a Jana Pavlíka (1963-1988) či jejich generačního souputníka a někdejšího spolužáka z FAMU Ivana Pinkavu (1961).
Pohled do výstavy EGO / portrét x fotografie, Langhans Galerie Praha
Výrazovou paletu nadto rozšiřují ukázky z nefotografických přístupů k tématu: Patrik Borecký videokamerou nasnímal mužskou tvář skrze vodu, která obličej vyhlazuje a zpomaluje k malátnosti, k utlumené vyjevenosti. Do suterénní místnosti galerie připravili Richard Loskot a Karel Prát technicky sofistikovanou instalaci, kdy se na stěnách rozsvěcují různé konstelace portrétů, které tvůrci zkopírovali z profilů uživatelů Facebooku; rozsvěcování proměnných konstelací tak evokuje různé sestavy "přátel", které na Facebooku kontinuálně vznikají a zanikají. Problém téhle instalace je však v její hmotné řídkosti, v nedostatečném počtu "pospojovaných" portrétů: asi tři desítky tváří sejmutých z Facebooku v poměru 1:1 jsou vzhledem k velikosti podzemního sálku málo na to, aby intenzivně tematizovaly ona tekutá společenství typická pro Facebook.
Pohled do výstavy EGO / portrét x fotografie, Langhans Galerie Praha
JÁ, kam se jen podíváš. ALE…
Nekoncentrovaná energie je však úskalím nejen instalace Richarda Loskota a Karla Práta, nýbrž i celé výstavy. Výrazová směska na první pohled dobře vypadá a opakované shlédnutí jen posiluje přesvědčení, že jde o vizuálně citlivě zorganizovaný chaos. Problematičtější je to však s uchopením tématu; to se kurátorům poněkud drolí pod rukama.
"Fotografie v jistém smyslu zviditelnila proces, kterému sociologové říkají personalizace: tedy mizení všech člověku nadřazených konceptů, aby na konci zbylo jen JÁ, které dychtí projevit se a ukázat. Kvůli tomu dnes nejprůraznější reklamní slogany zní: Buď sám sebou! Projev se! Osvoboď se! Nejjednodušší způsob, jak se projevit je přitom přízračně prostý. Stačí jen ‚jevit se‘ a zachytit to fotografií," píší kurátoři Robert V. Novák a Pavel Turek. "Fotografové dnes musejí hledat jedinečnost v záplavě jedinečných. Nikdy v dějinách totiž subjekty zobrazení nebyly tak dobře poučeny a zkušeny v umění vlastní sebeprezentace a uvědomování si nezadatelného práva na image. (…) Výzvou pro všechny portrétisty se v dnešní době stalo to, že všichni už moc dobře víme, jak máme vypadat."
Dušan Tománek, Bez názvu, 2007, 100 x 70 cm
To je řečeno srozumitelně, postulát je jasný. Jenže obrazová skladba v Langhans Galerii se rozbíhá do mozaikovitosti zeslabující hledání "jedinečnosti v záplavě jedinečných". Skladba exponátů deskriptivně mapuje různé autorské přístupy a tím uniká ono JÁ výstavy. Mělo to být EGO, zůstalo jen u ega. Výstavě nechybí elegance, ale postrádá poznávací razanci. Nepostrádá rozhled, ale chybí jí vhled. Zůstává u náznaků, nedokončila načaté GESTO – to díky němu by vyniklo EGO, ona kurátory hledaná adorace JÁ.
Pohled do výstavy EGO / portrét x fotografie, Langhans Galerie Praha
Vystavující umělciMichal Adamovský, Jan Bigas + Štěpán Pech, Patrik Borecký, Vladimír Boudník, Radeq Brousil, Adam Holý, Václav Jirásek, Šymon Kliman, Richard Loskot + Karel Prát, Český člověk (Ivan Lutterer + Jan Malý + Jiří Poláček), Willi Najvar + Zbyněk Baladrán, Jano Pavlík, Michal Pěchouček, Ivan Pinkava, Robert Portel, Johana Pošová, Rudo Prekop, Lukáš Prokůpek, Petra Steinerová, Václav Stratil, Adéla Svobodová, Jiří Thýn, Dušan Tománek, Aleksandra Vajd + Hynek Alt, Zein, Václav Zykmund
|
Pohled do výstavy EGO / portrét x fotografie, Langhans Galerie Praha
Doprovodné akce k výstavě v červnu10. června v 19:00 – Život fotografie v hyperprostoru – přednáška Filipa Lába a Pavla Turka. Jak internet změnil vnímání a používání fotografie nejen v závislosti na tvorbě osobních profilů 12. června ve 22:00 – Komentovaná prohlídka za účasti kurátorů a autorů v rámci Pražské muzejní noci 2010 17. června v 19:00 – Fotografický autoportrét jako způsob hledání identity - Sandra Baborovská. Už od konce 19. století se symbolem moderní konstrukce identity stává pocit "mnohočetnosti". Fotografie prosadila představu o rozštěpení osobnosti - jedinec vidí sám sebe dívaje se na někoho jiného. Problém vztahu s naším vnitřním obrazem determinuje nejen možnosti provedení portrétu nebo autoportrétu, ale i typ identifikace se získaným obrazem. Zrcadlo autoportrétu se tak může stát odrazem nebo metaforou mysli. 24. června v 19:00 – Tvář, zrcadlo a policejní fotografie -Tomáš Winter. V devatenáctém století se v kriminalistické praxi objevuje portrét, který pomocí zrcadla zachycuje ánfas a profil na jednom snímku pomocí jedné expozice, používal se i v Rakousku-Uhersku. Ohlasy tohoto zobrazení nalezlo 20. století v secesním symbolismu, později pak v kubismu. Přednáška sleduje vybrané příklady, které s tímto principem pracují, a interpretuje obsah, který je v nich zašifrován. Fotografický stan sdružení Český člověk bude umístěn ve dvoře galerie – dle počasí. Sledujte webové stránky galerie. |
