Výstava, která naznačuje, jaké umění nakupovaly české galerie za normalizace

Galerie Klatovy/Klenová našla odvahu a chuť částečně obnažit, co ve svém depozitáři obhospodařuje za díla, která získala v letech 1970-1989. Škoda, že celý ten projekt není dotaženější, ale i tak jde o pozoruhodný pokus vypořádat se s minulostí – bez moralizování, ale se zřetelným názorem a postojem.

Před dvěma lety uspořádalo Muzeum umění Olomouc rozsáhlou výstavu Nechci v kleci!, v níž představilo české a slovenské umění z let 1970-1989, které schraňuje ve svých sbírkách. Olomoučtí se měli čím pochlubit, jejich depozitáře obsahují nejedno výborné dílo z oné doby, tedy práce, které se na mnohý způsob vymykají oficiálním, ideologicky sevřeným kritériím platným v normalizační éře. Jenže takový výběr nevypovídá celou pravdu o strategiích nákupu tehdejších uměleckých děl!

Olomoučtí pořadatelé ostatně konstatovali: "...přestože tehdy naše instituce sbírala především tzv. angažované umění, nezdařilo se nyní z této kolekce vytvořit pendant vůči tvorbě z druhého břehu." A tak raději z onoho angažovaného umění neukázali nic. Jenže pendantu (tedy protějšku, doplňku, obdoby) ve smyslu rovnocenného protipólu nebylo hned třeba. Bývalo by stačilo v rámci té výstavy vymezit její část typickým výtvarným normalizačním hrůzám, které olomoucké depozitáře obsahují, protože jde koneckonců o představení sbírky jako takové z určitého období; tím, že zveřejním výlučně její "best of", tak dobu zkreslím, neboť se chlubím svým heroičtějším já a zamlčuji kdesi za zdmi instituce přítomnou uměleckou temnotu. Bylo by samozřejmě kurátorským a instalačním oříškem takovou přehlídku připravit, ale stálo by to bývalo za námahu.

Klenová - Normalizační galerie: František Grus (1891-1983): Cesta k horám (1976), olej na plátně

Věrohodnější cestu než byla ta olomoucká, jak se s vlastnictvím děl z normalizační doby vypořádat, ukazuje nyní Galerie Klatovy/Klenová na zámku Klenová, kde je instalována výstava Normalizační galerie: Akvizice 1970-1989.

V tamější galerii provedli v letech 2008 a 2009 takřka úplnou revizi sbírek a ta zavdala důvod k nynější expozici, která se dle kurátora Pavla Vančáta "snaží vyváženě prezentovat nejen solitéry sbírky, ale i běžné ukázky konformního umění oné doby". Nadto je kolekce "doplněna díly současných umělců ze sbírek galerie, odkazující k umění zmíněného období". Tudíž vedle obrazů kupříkladu Ludmily Jiřincové, Vilmy Vrbové-Kotrbové, Arnošta Paderlíka jsou na výstavě práce Petra Písaříka, Dominika Langa či skupiny Rafani. Nicméně umění "nesoučasné", nakoupené za normalizace, v souboru instalovaném na přívětivém zámku pár kilometrů od Klatov zřetelně převažuje.

Klenová - Normalizační galerie: Otakar Kubín (1883-1969), Karafiráty (nedatováno), olej na plátně

O výstavě

Normalizační galerie: Akvizice 1970-1989. Kurátor Pavel Vančát.

Galerie Klatovy/Klenová, umístěno na zámku Klenová, výstava trvá do 27. června 2010; další informace na http://www.gkk.cz..

Samozřejmě Pavel Vančát a jeho spolupracovníci z Klatov/Klenové nejlépe vědí, na co všechno se snáší prach v depozitáři oné galerie, nicméně nemohu se zbavit dojmu, že ty největší umělecké příšernosti, tu nejkonformnější konformitu organizátoři na světlo nevytáhli v plné parádě, nýbrž pouze v jednotlivostech a jemně naznačili, co se u nich v análech také skrývá. Ano, rozvěsili na stěny i podprůměrné krajinářství, budovatelský námět, vyčpělý a nechtěně směšný lyrismus, vše od autorů již zapomenutých, jakoby již bezejmenných. Avšak dávkování je to milosrdné, dělá to na mě dojem, jako kdyby pořadatelé nechtěli vypustit normalizační šmíru v její celé šedi, snad z obavy, že výstavní sály na zámku Klenová by to "pošpinilo", respektive pak by to vyžadovalo připravit výstavu zcela specifickou, která by kladla vysoké, v tuto chvíli pro pořadatele neúnosné nároky (organizační personální situace je v galerii Klatovy/Klenová nyní prachmizerná – viz jiný, "přidružený" materiál v Kavárně on-line). Tudíž převažují buď díla sice průměrná, ale ne vysloveně urážející, anebo cenné ukázky z tvorby například Jana Smetany, Jiřího Sozanského, Radoslava Kratiny či Ivana Ouhela, nebo historicky symptomatické jednotlivosti Karla Valtera, Otakara Kubína či Františka Grosse.

Klenová - Normalizační galerie: Jan Smetana (1918-1998): Laboratoř II (1962), olej na plátně

V nákladu 500 výtisků vydala Galerie Klatovy/Klenová list s několika reprodukcemi exponátů a s dvěma informačními stručnými texty. V tom prvním Pavel Vančát letmo přibližuje historii galerie a způsoby dodávání přírůstků do ní, v druhém textu Josef Ledvina nastiňuje postavení výtvarných umělců na české výtvarné scéně 70. a 80. let.

Vančát například uvádí, že Okresní galerie Klenová vznikla v roce 1964, počátkem 70. let se stala součástí Okresního muzea a Galerie Klatovy. "O skutečném budování sbírky lze bohužel mluvit jen stěží. Už jen proto, že více než polovina přírůstků ze 70. a 80. let byla získána převodem z tehdejších nákupů ministerstva kultury, které si pak oblastní galerie rozdělovaly systémem ‚kdo dřív přijde‘. (…) Světlou výjimkou byla nákupní komise, kterou koncem roku 1988 sestavila na popud ředitele Okresního muzea a galerie Antonína Šatry Eva Neumannová, tehdy pracovnice oddělení regionálních galerií NG. Za pomoci Jiřího Sozanského a objednaného nákladního auta byl na Klenovou svezen rozsáhlý soubor děl tehdejší střední a mladší generace polooficiálních umělců (J. Sopko, I. Ouhel, M. Rittstein, V. Novák, J. Sozanský, V. Bláha, F. Hodonský a další). Celkem bylo nakoupeno za tehdy horentních 947.000 Kč, menší část byla opět věnována konformnímu umění."

Klenová - Normalizační galerie:Jiří Sozanský (1946): Poutník II (1971), cín

Onen informační list, z něhož jsme tu nyní citovali, získá divák zdarma. Protože jsem co do počtu návštěvníků té výstavy i co do zájmu o ten složený barevně potištěný papír optimistou, jeví se mně pětistovkový náklad jako nedostatečný. Přitom bez výkladového listu bude běžný návštěvník Klenové poněkud ztracen, protože stěny sálů skýtají doprovodných údajů minimum. Důkladnější slovní "návod" umístěný přímo vedle děl by pro lepší porozumění té roztodivné kolekci nebyl od věci.