Žádný si nedovolí protestovat. Aby bylo voličům zřejmé, že každé dítě má tři rodiče: mámu, tátu a stát.
Rodiny určitě každou korunu navíc přivítají. Ekonomika kvete a nikdo neuvěří, že oněch dvanáct miliard střídmí hospodáři nenajdou. Stát investuje do mnohem méně důležitých věcí.
Nejednu ženu - právě ony zůstávají v drtivé většině případů s dítětem doma - příspěvek potěší i proto, že se bude cítit méně závislá na partnerovi. Starat se o děcko není žádná dovolená a slušelo by se, aby rodičovský příspěvek vedle podpory v nezaměstnanosti nevypadal jako almužna.
Až potud vypadá vyšší rodičovský příspěvek báječně. Ale skrývá se v něm past - právě na matky, které ho nejvíc využijí. Ženy si hledají práci hůř než muži a berou také méně. I kvůli dětem.
V oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost, budou nyní ženy zůstávat doma s dítětem co možná nejdéle. Víc než sedmitisícový "rodičovský plat" jim to jakžtakž dovolí, pro některé bude prakticky stejný jako čistý příjem v zaměstnání.
Zůstanou doma s jedním batoletem, s druhým... čtyři, osm let. Práci v mnoha regionech po takové době seženou obtížně, manažeři firem dají přirozeně přednost lidem, kteří neztratili kontakt s profesí. Na trhu práce budou tyto ženy o rovnoprávnosti zase jen snít.
Ale nejde jen o rovnoprávnost. Jde, jako obvykle, o peníze. Upozorňuje na to i socioložka Šiklová v souvislosti se zkrácenými úvazky, které se prosazují pro ženy-matky: vše se promítne ženám do penze.
O co delší rodičovská dovolená, o to vyšší riziko delší nezaměstnanosti. Připočteme-li i zkrácený úvazek s nižšími výdělky, pak mnohým ženám hrozí ve starším věku chudoba.
Rodičovský příspěvek je však možné vymodelovat jinak, například jako část ušlého zisku. Byl by pak atraktivní nejen pro ženy s vyššími příjmy, ale i pro nejednoho tatínka.
Střídání na rodičovské dětem jen prospěje a ženy by neměly pro firmy automatický cejch "neperspektivní matka". Vždy však rodinám pomůže, pokud jim stát bude brát méně na daních. Ale čím by pak politici oslňovali před volbami?
