Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Máme strach o budoucnost, chceme koncepci, žádají vyšší odborné školy

  19:05aktualizováno  19:05
Vyšší odborné školy požadují, aby stát upravil jejich nejasné postavení a připravil koncepci jejich rozvoje. Svým studentům například chtějí umožnit snadnější přechod na univerzity. Zdravotnickým školám, které možná přijdou o některé obory, údajně hrozí zánik.
Vyšší odborné školy žádají, aby vznikla jasná koncepce o jejich budoucnosti (ilustrační snímek).

Vyšší odborné školy žádají, aby vznikla jasná koncepce o jejich budoucnosti (ilustrační snímek). | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Asociace vyšších odborných škol předminulý týden předala v Senátu petici za zachování a koncepci rozvoje těchto škol, kterou za několik týdnů podepsalo přes 34 tisíc lidí. Vyšší odborné školy poskytují většinou tříleté pomaturitní studium praktického zaměření.

"Chceme dosáhnout oboustranné prostupnosti mezi vysokými školami a námi, aby například naši studenti mohli přecházet na vysoké školy stejného zaměření, aniž by museli studovat od začátku. Také chceme najet na kreditový systém, abychom v tom dohnali vysoké školy," řekl iDNES.cz Karel Štix, místopředseda asociace, která zastupuje 113 ze 178 vyšších odborných škol.

Na dlouhodobě nejasné postavení vyšších odborných škol a absenci koncepce upozorňuje i čtyři roky stará obsáhlá analýza, kterou si objednalo ministerstvo školství. "Nenastane-li nějaká systémová změna, je sektor vyšších odborných škol odsouzen k zániku během několika let," varuje materiál, podle kterého vyšší odborné vzdělávání zahrnuje několik nesourodých proudů pohybujících se mezi středoškolským a vysokoškolským sektorem.

Vyšší odborné školy

Prvních patnáct vyšších odborných škol začalo experimentálně fungovat v roce 1991, o čtyři roky později byl tento typ vzdělávání uzákoněn. V letošním školním roce působí na 178 vyšších odborných školách 28 980 studentů. Zhruba dvě třetiny škol zřizují kraje, přibližně jednu čtvrtinu představují školy soukromé. Počet škol a studentů se v posledních letech příliš nemění, klesá však množství uchazečů. Některé VOŠ fungují samostatně, většina však společně se střední školou. Absolventi získávají titul diplomovaný specialista (DiS.).

Od té doby ale k žádné výrazné změně nedošlo. "Pokusy byly, ale v zásadě se to nepovedlo," uvedl pro iDNES.cz hlavní autor zmíněné analýzy Michal Karpíšek ze Sdružení profesního terciárního vzdělávání.

Ministerstvo sice podle asociace v roce 2011 připravilo koncepční záměr, v kterém navrhlo jak zmiňovanou prostupnost mezi školami a kreditový systém, tak změnu financování či systematickou podporu rozvoje VOŠ. Dokument však nakonec nebyl schválen. Asociace nyní požaduje, aby se k němu resort vrátil.

Ministerstvo zatím nepříliš konkrétně připouští, že vyšší odborné vzdělávání by mělo mít "optimálnější nastavení a jasnější vazbu na nižší i vyšší stupeň vzdělávání". "Zabýváme se proto tématem nabídky vzdělávání v tomto stupni a jeho přínosy v systému vzdělávání jako celku, například v rámci přípravy Strategie vzdělávací politiky do roku 2020," říká Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva.

Vyšší odborné školy podle resortu poskytují kvalitní odborné vzdělání a mají podobně nízkou nezaměstnanost absolventů jako bakalářské programy vysokých škol. "Další vývoj VOŠ závisí na demografickém vývoji a podmiňuje jej i nabídka možností studia na vysokých školách," doplňuje Holíková.   

Vyšší odborné školy nechtějí přijít o zdravotní sestry

Největší obavy má asociace o budoucnost zdravotnických škol, které tvoří zhruba čtvrtinu všech VOŠ. Ministerstvo zdravotnictví totiž připravuje zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, který by řadu oborů přesunul z vyšších odborných na školy vysoké. "Schválení zákona by prakticky znamenalo likvidaci zdravotnických VOŠ," uvádí se v petici, kterou podepisovali zejména právě lidé spjatí se zdravotnickými školami. 

Podle ministerstva zdravotnictví je ale nesmyslné, aby se stejné obory vyučovaly jak na vysokých, tak vyšších odborných školách. "Pro takovou duplicitu neexistuje žádný důvod. Ačkoli je úroveň a náročnost každé ze škol odlišná, profil absolventa obou je v podstatě totožný. Tento stav je tedy nesystémový, proto se u těch oborů, kde existuje tato dvojkolejnost, navrhuje zrušit jedna z těch úrovní," uvádí mluvčí resortu Viktorie Plívová.

Ministerstvo chce, aby obory všeobecná sestra, zdravotní laborant, ortotik - protetik, nutriční terapeut a zdravotnický záchranář byly pouze v bakalářském studiu vysokých škol, zatímco obory zubní technik, dentální hygienistka a farmaceutický asistent by se naopak ponechaly jen na vyšších odborných školách. Těm vadí zejména případná ztráta velmi početného oboru diplomovaná zdravotní sestra.

Úřad ministra Leoše Hegera chtěl původně loni vládě předložit pouze novelu zákona. Nakonec se ale ukázalo, že změn bude tolik, že se vytvoří přímo nový zákon. Jeho návrh se podle Plívové nyní připravuje do vnitřního připomínkového řízení, do konce září materiál dostane vláda. Ministerstvo předpokládá, že zákon začne platit 1. dubna 2014.

O případných změnách v této oblasti nyní jednají představitelé obou resortů. "Zástupci ministerstva školství nám říkali, že s tím zákonem nesouhlasí," tvrdí Štix, který je ředitelem českobudějovické Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické. Tak jednoznačné stanovisko ale zatím z ministerstva nezaznívá. 

Školy zaměřené na sociální práci zase mají obavy, zda v budoucnu bude studium na VOŠ dostačovat pro činnost sociálních pracovníků. "Je to necelých šest let od účinnosti zákona o sociálních službách, podle kterého je nutné mít vyšší odbornou nebo vysokou školu, a připadá nám neseriózní vůči našim absolventům i stávajícím studentům, když by se to měnilo," říká Marie Bílová, ředitelka Střední školy sociální Perspektiva a Vyšší odborné školy v Dubí.

VOŠ se zastavily někde uprostřed cesty, míní ČSSD

Také ČSSD, favorit příštích sněmovních voleb, ve svém programu upozorňuje, že se VOŠ "zastavily někde uprostřed cesty". "Kde to půjde, je proto nutné je integrovat do systému vysokého školství na bakalářském stupni. Ve většině případů však je spíše na místě zvážit vytvoření plnohodnotného druhého stupně středoškolského vzdělávání při zachování prostupnosti vzdělávacího systému," navrhuje sociální demokracie.

Karpíšek míní, že by vyšší odborné školy mohly nabízet jen dvouleté úzce specializované programy. "Velmi podstatnou roli by také mohly mít v rámci celoživotního učení a získávání nových kvalifikací, protože jsou schopné to nabídnou v krátkém čase a zaměřit to na uplatnění na trhu práce," podotýká odborník.

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.