Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vysokým školám chybí polovina míst

  0:01aktualizováno  0:01
Přijímací zkoušky na vysoké školy jsou v plném proudu. Náměstek ministra školství Josef Průša má pro zájemce o studium dobrou zprávu. Letos poprvé prý ministerstvo "ustoupilo tlaku veřejnosti" a rozhodlo se poslat víc peněz oborům, o které je zájem a ubrat těm poloprázdným. "Nechceme už pokračovat v sociálním inženýrství a určovat, kolik bude lékařů a kolik právníků," říká náměstek Průša.

Radost zájemcům o atraktivní obory však bere jeho další věta. Proklamovaná změna postoje ministerstva se reálně projeví tím, že na žádané obory bude moci nastoupit o procento nebo dvě víc studentů. Míst na školách tedy bude stále málo. Na brněnskou Masarykovu univerzitu se hlásí 36 tisíc lidí, přijat bude každý šestý, pražská Filozofická fakulta UK přijme jen každého desátého zájemce.

Ani letos se nic nezmění na deset let trvajícím stavu, kdy od bran univerzit odchází každý druhý zájemce o studium s nepořízenou. Počet studentů se za tu dobu zdvojnásobil, stejně rychle však rostl i počet těch, kteří chtějí studovat.

Zatímco v zemích Evropské unie vstupuje na vysoké školy polovina nastupující generace, v Česku jen každý pátý. Může za to ministerstvo, které rozděluje peníze, i vysoké školy, jež nedokázaly nabídnout dostatek kratších bakalářských programů.

Na vysokou školu stále jen každý druhý
Na sto tisíc mladých lidí podstupuje v těchto dnech přijímací zkoušky na vysokou školu. Polovinu z nich čeká zklamání, školy je odmítnou. Poptávku po vysokoškolském studiu se u nás totiž stále nedaří uspokojit. Počet přijatých studentů se sice od roku 1990 zdvojnásobil (z 27 tisíc na loňských 54 tisíc), stejně rychle však rostla i poptávka po studiu (z 59 tisíc na loňských 105 tisíc).

Ani uplynulých deset let tak nic nezměnilo na tom, že od bran univerzit odchází každý druhý zájemce s nepořízenou. "Desetitisíce mladých lidí, kteří by studovat chtěli, ale nemohou, představují nevyčíslitelné ztráty na lidském kapitálu," říká poslanec Unie svobody Petr Matějů .

Máme přitom co dohánět. Zatímco v zemích Evropské unie tvoří vysokoškoláci dvacet až třicet procent ekonomicky aktivních obyvatel, u nás jen desetinu. Na vysoké školy tam vstupuje zhruba polovina nastupující generace, ale u nás dostává takovou šanci jen každý pátý.

Většina vysokoškolské obce tvrdí, že si budoucí studenty musí pečlivě vybírat a dobře otestovat, zda na náročné studium stačí. "Polovina populačního ročníku nemůže zvládnout magisterská studia na zdejší lékařské fakultě," prohlásil nad loňskou bilancí rektor Karlovy univerzity Ivan Wilhelm.

Zároveň naznačil možnou cestu. Na zdejších školách totiž na rozdíl od zahraničí převažují náročné magisterské programy, chybí však nabídka kratších, praktičtěji zaměřených programů bakalářských. S prací na takové změně však vysoké školy zatím příliš nepokročily.

Rozhodnout o tom, kolik studentů přijmou, je však v pravomoci vysokých škol jen do jisté míry. "My rozhodujeme o tom, na kolik studentů dostanou peníze," popisuje náměstek ministra školství Josef Průša meze akademické svobody. Zdejší děkani jsou přitom na státní kase závislí víc než jejich zahraniční kolegové. Země OECD věnují na terciární vzdělání v průměru 1,6 % HDP a téměř polovina jde ze soukromých zdrojů, ČR na něj dává necelé procento a ze soukromých zdrojů jde jen pětina.

Pokus některých poslanců tento stav změnit zavedením školného však letos sněmovna odmítla. Zatímco platící studenti by peníze přinesli na školy, o které mají zájem, ministerstvo léta podporovalo obory bez ohledu na poptávku. Letos poprvé ministerstvo mírně ustoupilo tlaku veřejnosti. "Poprvé jsme při rozdělování peněz vzali v úvahu zájem o ten který studijní program," říká náměstek Průša. "Obory, o které je zájem, dostanou přidáno o procento dvě víc než některé technické školy, které horko těžko shánějí studenty."

Vzdělání je pro stát nejlepší investice

Zuzana Brázdová, prorektorka Masarykovy univerzity pro studijní záležitosti je přesvědčená, že polovina populace je schopná studovat vysokou školu, pokud by dostala příležitost.

Počet přijatých uchazečů na vysoké školy roste. Souběžně s tím však roste i počet zájemců. Týká se to i Masarykovy univerzity?

Není to úplně přesné, protože od letošního roku pozorujeme náznaky negativního demografického trendu, uchazečů začíná ubývat. Každoročně registrujeme asi třicet šest tisíc uchazečů a bereme jich asi šest tisíc. Každý rok se také snažíme vzít pár set lidí navíc.

A co neúspěšní uchazeči, kteří se hlásí několikrát za sebou?

Některé studijní programy tuto houževnatost zohledňují. Fakt je ale, že jejich zájem časem vyprchává. Denní studium na vysoké škole přestává být atraktivní v momentě, kdy se musí člověk sám živit. Nevíme také, jestli člověk neúspěšný u nás nebyl třeba nejlepším u přijímaček na jiné univerzitě.

Bylo by dobré přijímat víc uchazečů než nyní?

Obecně vzato panuje mezi pedagogy a psychology shoda, že polovina populace má skutečně předpoklady ke studiu na vysoké škole. Bylo by naprosto korektní jim tuto možnost poskytnout. I kdyby nakonec dělali stejnou práci, jakou by mohli dělat i bez studia. Vzdělání se totiž odrazí v tom, že se chovají kulturněji za volantem, v dopravních prostředcích, na sportovních utkáních, mají jiný vztah k vlastnímu zdraví nebo ke kriminalitě, jinak se chovají u voleb.

Společnosti se vždycky vyplatí umožnit co nejvíce lidem co nejvyšší vzdělání. Stát by měl udělat cokoliv, aby těch slíbených šest procent hrubého domácího produktu dal na vzdělání. Jsou to peníze daleko lépe investované, než třeba krátkodobě na podpory v nezaměstnanosti týmž lidem, kteří nebyli přijati na vysokou školu.

Mluvila jste o tom, že se vzdělaní lidé chovají jinak u voleb. Myslíte, že menší podpora vzdělání může být třeba i v zájmu současných politiků?

Nejsem politolog a tento typ úvah můžu mít jako soukromá osoba, nerada bych se takto vyjadřovala jako představitel univerzity. Ale myslím si to.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ministerstvo změnilo podmínky pro mladé lékaře, mohou se hlásit do programu

Ministerstvo zdravotnictví v úterý změnilo podmínky pro letošní absolventy lékařských fakult, kteří nemohli pokračovat v dalším specializačním vzdělávání. Nově...  celý článek

Doprava u vjezdu nového dálničního úseku D11 přes Kukleny v Hradci Králové je...
D11 stáhla kamiony ze „silnice smrti“, na kraji Hradce je klid před bouří

Dopravní situace v Hradci Králové-Kuklenách u vjezdu na nový úsek dálnice D11 připomíná klid před bouří. Podle místních je jen otázkou krátkého času, kdy ulici...  celý článek

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.