Průzkumu se na začátku února zúčastnilo 642 studentů z Prahy, Brna, Ostravy, Zlína a Plzně. Téměř čtyři pětiny z dotázaných mají pocit, že o chystané vysokoškolské reformě příliš nevědí.
"Studenti nemají dostatek informací a ve většině nejsou spokojeni se stavem vysokých škol," shrnul Adam Kožela ze společnosti Studenta, která průzkum uspořádala.
Jen dva studenti z pěti jsou totiž spokojením s tím, jak u nás v současnosti vypadá vysokoškolské studium. Důvody protestů proti reformě, které proběhly například na Univerzitě Karlově v Praze, ale i v dalších městech, studenti vesměs neznají. Stejně tak z ankety vyplynulo, že vysokoškoláci neznají své akademické senáty ani studentskou komoru Rady vysokých škol, jež je zastupuje.
Podle očekávání by za studium většina studentů nechtěla platit, proti školnému se vyslovilo 65 procent vysokoškoláků. Pokud by však bylo školné zavedeno, dvě třetiny účastníků by si přáli určit, na co konkrétně peníze půjdou.
V návrhu školské reformy byla stanovena maximální výše školného 10 tisíc za semestr, ovšem v minulých dnech ministr Dobeš připustil i dvě další možnosti, jak by studenti mohli školám platit - zápisné či platby za delší než pětiletou dobu studia (více o návrhu čtěte zde). Kromě toho by měly být zavedeny zvýhodněné studentské půjčky, což by podle průzkumu uvítaly tři čtvrtiny dotázaných.
