Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vysokoškoláci kritizují přijímačky

  1:00aktualizováno  1:00
K zápisům do prvních ročníků vysokých škol letos přijde o sedm tisíc studentů víc než loni. U přijímaček totiž uspělo 71 300 uchazečů. Před rokem jich bylo něco přes 64 tisíc. Stále však zůstává dost těch, kteří studovat chtějí, ale nevybývají na ně nedostatková místa na školách.

Letos zažilo v přijímačkové "loterii" zklamání přes padesát tisíc mladých lidí. Navíc, jak v čerstvém výzkumu zjistili odborníci ze Sociologického ústavu, platí, že každý čtvrtý vysokoškolák nestuduje obor, o který stál.

"Obor, který studují, je pro ně náhradní volba a mnozí se po prvním ročníku opět snaží dostat tam, kam původně chtěli," podotýká autor výzkumu sociolog Petr Matějů.

Na zkušenosti se studiem se sociologové ptali více než čtyř tisíc vysokoškoláků. Studenti kritizovali právě přijímačky. Každý třetí dotázaný si myslí, že při nich hrají roli známosti či úplatky.

A studenti, kteří už mají za sebou neúspěšný pokus o přijetí, to vidí ještě černěji. "Dvě třetiny z nich jsou přesvědčeny, že v přijetí hrají roli známosti, a víc než polovina, že to může být i korupce," řekl Matějů.

Tři studenti ze čtyř pracují

Že vysokoškolská studia nic nestojí? To je pouhý mýtus. Jak ukázal poslední výzkum sociologů, přivydělávat si musí naprostá většina studentů vysokých škol. Jak veřejných, tak soukromých.

Stihnout se to dá, jen člověk musí obětovat víkendy nebo nastavovat noci. Dobře to ví třiadvacetiletá Erika Čičmanová, která studuje třetí ročník katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Kdyby při škole nepracovala, neměla by z čeho žít.

"Minulý týden jsem pracovala celou noc, abych stihla práci odevzdat včas," směje se dívka, která za pronájem bytu v centru Prahy platí čtyři tisíce korun měsíčně. Rodiče jí dávají kolem tří tisíc korun, zbytek - na nájem, jídlo a školní pomůcky - musí vydělat.

Stejně to dělají tři čtvrtiny všech studentů veřejných vysokých škol a devadesát procent mladých lidí, kteří se dostali na soukromé vysoké školy. Rodiče jim, jak zjistil výzkum Sociologického ústavu, přispívají zhruba polovinou částky, kterou potřebují. Zbytek si studenti musí vydělat.

Levněji na státních školách
Lacinější živobytí mají ti, kteří studují na státem dotovaných univerzitách. Neplatí totiž školné. Navíc mají díky kolejím a menzám levnější bydlení a stravování.

V průměru potřebuje - jak spočítali sociologové - student veřejné vysoké školy na živobytí 3477 korun měsíčně. Od rodičů dostává 2080 korun. Dalších 1397 korun, které chybějí, si musí sehnat.

Studenti soukromých vysokých škol se musí "otáčet" ještě o poznání víc. Za školu a živobytí měsíčně vydají skoro deset tisíc korun. Rodiče jim průměrně přispívají pěti a půl tisíci, chybějící čtyři a půl tisíce korun musí studenti vydělat.

"Pokud si vysokoškolák najde práci v oboru, který studuje, nemusí to být na škodu, i když mu práce zabírá čas, který by měl věnovat studiu," podotýká sociolog Petr Matějů.

Obratnější jsou v tomto ohledu studenti soukromých vysokých škol. Práci v oboru si našla víc než čtvrtina z nich. U studentů veřejných vysokých škol to je jen každý desátý. Téhož názoru - tedy že práce při studiu nemusí být na škodu jsou i vysokoškolští pedagogové.

"Ale když někdo jen vytírá podlahy v supermarketu, znalosti mu to nijak nerozšíří. Každý by se měl snažit najít si uplatnění v té oblasti, které se chce do budoucna věnovat," míní pedagog z olomoucké Palackého univerzity Petr Bilík.

Zároveň upozorňuje, že je načase, aby padl mýtus o tom, že vysokoškolská studia nic nestojí. Už dnes, i když se neplatí školné, studenti své rodiny něco stojí. "Je to investice do budoucna. Jenže tomu zatím neodpovídají platy absolventů vysokých škol," dodal Bilík.

Na druhou stranu i u nás platí, že se lidem investice do vzdělání nakonec vyplatí. "Záleží ovšem na zvoleném oboru. Už když se hlásím na školu, bych měl přemýšlet o tom, jestli v oboru najdu práci a kolik vydělám," říká Matějů.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě. Jenže 400...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.