Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

České univerzity expandují do ciziny. Kvůli penězům, prestiži i bádání

  18:27aktualizováno  18:27
Svět je skutečně globální vesnice, potvrzují české vysoké školy. Například pobočku Ostravské univerzity by člověk hledal v Bruntále či Havířově, přitom jedna je ve Švýcarsku, další se chystá v Irsku. Školy motivuje možnost výdělku i získání většího renomé. Podle Akreditační komise ale cizí pobočky nemívají dostatečnou kvalitu.
České vysoké školy zakládají pobočky v zahraničí (ilustrační snímek).

České vysoké školy zakládají pobočky v zahraničí (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Zmíněná Ostravská univerzita zatím jako jediná česká vysoká škola má pobočku v západní Evropě. Od roku 2011 učí v Luganu u italských hranic fyzioterapii. Celkem tam má nyní zhruba 150 studentů, letos ze švýcarské pobočky vyjdou první absolventi. 

"Nedá se očekávat, že by švýcarští a italští studenti houfně přijížděli studovat do Ostravy. Proto naopak jdeme my za nimi," řekl iDNES.cz rektor univerzity Jiří Močkoř. Pro školu to v době klesajících příspěvků od státu má i nezanedbatelný finanční přínos. Výuka totiž probíhá v italštině, takže za ni studenti platí. Rektor zmiňuje i otázku prestiže. 

Univerzita se podle něj cíleně nezaměřovala na východ, ale na vyspělou evropskou zemi. Vytipovala si, že v daném regionu je po fyzioterapii poptávka. Kvůli vstupu na místní trh a vyřízení administrativy si najala zahraniční právní firmy. Provozování pobočky v cizině je podle Močkoře organizačně i časově náročné. Předměty vedou zejména učitelé ze švýcarských a italských univerzit, ti čeští přijíždějí na kontroly.

V současnosti Ostravská univerzita vyjednává o pobočce v irském Dublinu. Kromě osvědčené fyzioterapie tam chce vyučovat také informatiku. Tím její plány nekončí. "Náš záměr je rozšířit působnost i na další evropské země, například Itálii. Je to určité know-how, které jsme si museli pracně vydobýt, a naše specializace, kterou bychom si chtěli udržet dál," doplnil rektor.

Na Slovensku i v Etiopii. Možná i v Malajsii a Kazachstánu

S velkými plány vyhlíží za hranice země i Univerzita Palackého v Olomouci. Její nový rektor Jaroslav Miller v únoru uvedl, že zvažuje otevření poboček nebo kontaktních kanceláří v Hongkongu, Pekingu a Kuala Lumpur, ale i v Kazachstánu a na Ukrajině. Zaměřit se hodlá zejména na medicínu (více čtěte zde).

Olomoucká škola chce některé pobočky v Asii otevřít do roku 2018. "V současnosti mapujeme zájem v jednotlivých regionech a zjišťujeme možnosti spolupráce s lokálními partnery. Navazujeme na zkušenosti jednotlivých fakult, které se již v některých regionech etablovaly," řekla iDNES.cz prorektorka pro zahraničí Ivana Oborná.

To Západočeská univerzita v Plzni směřuje pozornost na jiný kontinent. V etiopské Jimmě ve spolupráci s místní univerzitou na konci loňského roku založila Centrum afrických studií. Jeho přesná podoba se buduje za pochodu. Podle Iva Budila, vedoucího katedry historických věd, pod které centrum spadá, jej ale zřejmě budou k prohlubování znalostí využívat jak studenti plzeňské školy, tak ti místní. 

Etiopii zvolila plzeňská univerzita kvůli osobním vazbám svých pedagogů i vřelému vztahu, které k nám tato země chová už od dob Československa. 

"Poměrně dost lidí tam překvapivě mluví česky. Navíc v tomto regionu dojde v příštích letech k velkému ekonomickému růstu. Číňané a Američané to vědí a jsou tam. Zato Evropané pořád Afriku chápou jako takovou misijně-charitativní oblast," uvedl pro iDNES.cz Budil. Působení v zahraničí podle něj univerzitě umožní rozvíjet obor afrických studií a zapojit se do velkých mezinárodních projektů.

Dvě soukromé vysoké školy také mají pobočky na Slovensku - Bankovní institut v Banské Bystrici (a k tomu má konzultační střediska v Galantě, Liptovském Mikuláši a Prešově) a Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů v Bratislavě.

Akreditační komise chce více dohlížet na pobočky v Česku

Působení vysoké školy v zahraničí schvaluje česká Akreditační komise. "Akreditace se uděluje studijnímu programu, nikoli pobočce. V žádosti se ale uvádí, kde má být uskutečňován," řekl iDNES.cz tajemník komise Jiří Smrčka. 

Podle něj jsou s cizími pobočkami škol dlouhodobě problémy (jak českými v cizině, tak zahraničními v Česku). Je prý totiž obtížné dosáhnout toho, aby studijní program v zahraniční probíhal ve stejné kvalitě jako v sídle vysoké školy. "Možnosti hodnotit kvalitu českých studijních programů uskutečňovaných v zahraničí jsou přitom velmi omezené," vysvětlil Smrčka.

V některých evropských zemích je nutné projít ještě tamní uznávací procedurou. "Ve Švýcarsku je to poměrně volné. Máte jen ohlašovací povinnost," popsal zkušenost Ostravské univerzity Močkoř.

Česko pobočky zahraničních vysokých škol na svém území nijak nereguluje. Podle Smrčky by bylo potřeba, aby současný stav změnila chystaná novela vysokoškolského zákona a bylo možné cizí školy kontrolovat (více o připravovaném materiálu čtěte zde).

Akreditační komise se problému věnovala například loni v červnu. "Je nezbytné, aby se zákon zabýval postavením poboček zahraničních vysokých škol na území ČR, které jsou v současné době hlavním problémem ohrožujícím úroveň vysokoškolské vzdělanosti v ČR a v některých případech můžou být zdrojem bezpečnostních rizik. Stát se nesmí zbavovat odpovědnosti za vzdělávání, které se odehrává na jeho území," píše se v zápise ze zasedání.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.