O akreditaci polární ekologie hodlá příští rok požádat Jihočeská univerzita. Zájemci o arktický výzkum a bádání o vlivu klimatu na polární ekosystémy sice na českobudějovické škole už nyní navštěvují kurzy pod hlavičkou jiných oborů, univerzita ale chce založit obor zcela samostatný.
"Mají jej ve většině států Evropy, u nás ne. Myslíme si, že by tu takový obor měl vzniknout. Jeho absolventi můžou zůstat ve vědě, uplatnění ale najdou i třeba v národních parcích," řekl iDNES.cz vedoucí Centra polární ekologie Josef Elster. S kolegy mají od roku 2007 výzkumnou stanici na Špicberkách, od konce loňského roku i specializované pracoviště v prostorách univerzity (více o jeho otevření čtěte zde).
Technická univerzita v Liberci zase zvažuje akreditovat takzvanou aristologii - vědu o gastronomii a stolování. "Zatím o tom diskutujeme v naší umělecké a vědecké radě. Chceme připravit program na následující roky. Přemýšlíme i o celoživotním vzdělávání, protože zájem veřejnosti je obrovský," řekl iDNES.cz děkan fakulty umění a architektury Zdeněk Fránek, který prvním rokem s kolegy zkouší učit předmět Umění gastronomie.
Fránek zdůrazňuje, že cílem není vzdělávat kuchaře či provozní hotelů, ale znalce jídla schopné například neotřele připravit svatební menu. "Je to umění. Nechci, aby se z toho stalo vaření. Absolventů může být třeba jen pět ročně," doplnil.
Hyundai v Nošovicích využije znalce korejštiny a byznysu
Školy připravují nové obory podle situace na trhu práce či poptávky zaměstnavatelů. Například olomoucká Univerzita Palackého chce zavést obor korejština pro hospodářskou praxi mimo jiné proto, že továrna Hyundai v Nošovicích potřebuje více českého personálu znalého korejštiny a korejské kultury. "Rádi bychom, aby všichni naši studenti podstoupili praxi v této firmě," řekl iDNES.cz vedoucí katedry asijských studií David Uher.
Na vysokou se dostanou tři ze čtyř uchazečůStudentů vysokých škol v Česku v novém tisíciletí výrazně přibylo. Zatímco v roce 2001 jich bylo 203 tisíc, do roku 2010 se jejich počet zvýšil na 396 tisíc. Od té doby vysokoškoláků mírně ubývá. I tak se ale na některou z vysokých škol dostanou přibližně tři čtvrtiny uchazečů. V letošním školním roce chodí na 26 veřejných, dvě státní a 44 soukromých vysokých škol 368 tisíc studentů. Jak nedávno zjistil výzkumný projekt Reflex Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy, z vysokých škol v současnosti vychází už tolik absolventů, že obsazují i místa, na která nejvyšší kvalifikaci nepotřebují. Ministerstvo školství se v posledních letech proto snaží vysoké školy motivovat, aby nenabíraly tolik studentů a více než na kvantitu se zaměřovaly na kvalitu. |
Univerzita vede kurzy korejštiny už od roku 2003, až loni se jí ale podařilo získat profesora (a to z korejské Kangnam University), díky kterému se může ucházet o akreditaci. Obor se otevře nejdříve v příštím roce, škola chce do prvního ročníku přijmout minimálně 40 studentů. "Myslím, že zájem bude. Od prosince se mi už ozvalo asi šest uchazečů," podotýká Uher.
Tajemník Akreditační komise Jiří Smrčka upozorňuje, že zcela nových oborů mnoho nepřibývá. "Někde vznikají obory, které jsou na první pohled nové, ale jsou přejmenováním či modifikací již existujícího oboru. Nebo se objevují kombinace oborů," řekl iDNES.cz Smrčka.
Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (UK) například od podzimu pod jiným názvem obnoví obor určený pro budoucí trenéry a instruktory handicapovaných. Bude se jmenovat Aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami. "Těchto lidí je nedostatek. Schází například v Tyflocentrech pro nevidomé nebo v Centru paraple pro vozíčkáře," uvedl pro iDNES.cz Jan Hruša z katedry sportů v přírodě a vedoucí Centra sportovních aktivit zdravotně postižených studentů UK.
Obory se ruší málokdy, nejčastěji kvůli nezájmu studentů
Podle rektora Jihočeské univerzity Libora Grubhoffera již skončilo období, kdy se vysoké školy předháněly v nabídce nových akreditací. "Nyní se všichni snaží zrevidovat portfolio. Přesto stále musíme hledat možnosti pro nové atraktivní obory," řekl Grubhoffer v nedávném rozhovoru pro MF DNES (rozhovor čtěte zde).
Například na JAMU v Brně se prvním rokem vyučuje světelný design (více čtěte zde), pražská VŠE v posledních letech otevřela obory multimédia v ekonomické praxi nebo arts management. "Zájem uchazečů o ně je zhruba osmkrát vyšší, než je kapacita. Pro další období se chceme soustředit především na otevírání cizojazyčných oborů vyučovaných zejména v angličtině či ruštině," řekl iDNES.cz mluvčí školy Petr Kolář.
Podle tajemníka Akreditační komise se nejvíce nových či upravených oborů objevuje ve fyzice, biologii či ekonomicko-právní a ekonomicko-správní oblasti. "Zajímavé obory vznikají často na doktorandské úrovni v návaznosti na výzkumná centra, která se staví. Některé soukromé vysoké školy se také ubírají cestou jedinečných uměleckých oborů," doplnil Smrčka. Loni vznikl Art & Design Institut (více čtěte zde), v roce 2010 vysoká škola architektury s výukou v angličtině ARCHIP.
Některé obory naopak školy ruší. Podle pedagogů se to ale neděje příliš často. "Stává se to z důvodů, že o ně již není zájem, nebo z vysoké školy odejde například do důchodu klíčová osobnost, garant oboru, a instituce tak ztratí potenciál obor pěstovat," říká David Šanc, proděkan Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Na jiné obory už v rozpočtu škol není dostatek peněz. Pedagogická fakulta plzeňské univerzity například před časem zredukovala finančně náročné umělecké obory, jako je sbormistrovství, sólový zpěv nebo hra na hudební nástroj.
