Vysoké školy žádají školné

Z vysokých škol se už opět ozývá volání: Zaveďte školné. Rektoři, profesoři i další vysokoškolští hodnostáři, zaskočeni rozhodnutím ministerstva dát při rozdělování peněz ze státního rozpočtu přednost jiným oblastem, soudí, že bez školného se jejich ústavy brzy dostanou do úzkých. Už dnes některé vysoké školy nemají na řádný provoz, natož na výměnné programy pro studenty či placení hostujících kapacit ze zahraničí. Mnohde uvažují o propouštění pedagogů, aby udrželi platy na stejné úrovni.

"Je to neřešitelná situace. A školné je skutečně jednou z možností, jak tuto situaci změnit," prohlásil předseda Rady vysokých škol František Ježek z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.
Školnému je nakloněna značná část vysokoškolského establishmentu. "Veřejně se ale o této variantě nemluví. Nabyli jsme dojmu, že politicky to není průchodná záležitost," prohlásil Ježek.
Ministr školství Eduard Zeman i většina sociálnědemokratických poslanců se totiž opakovaně postavili proti zavádění školného.
"Jsem zásadně proti. Na veřejných vysokých školách se školné vybírat nebude," prohlašuje ministr.
Víceméně zajedno jsou vysokoškolští činitelé v tom, kolik by školné mělo činit. Hovoří se nejčastěji zhruba o deseti tisících korunách ročně. "Je to částka, která je ve světě relativně běžná, nebyli bychom žádnou výjimkou," prohlásil rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška.
Nižší částka už podle mnohých nemá ani význam. "Pokud nám mají studenti platit, mělo by to být tak, abychom pocítili, že něco zaplatili. Když nám dají tři tisíce korun ročně, tak to je nám v podstatě jedno. Univerzita to ani nepocítí," prohlásil v nedávném rozhovoru pro Mladou frontu DNES rektor pražské Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm.
Ten zároveň upozornil na to, že není možné hovořit o školném, aniž se zároveň zavede systém dotací a půjček pro studenty.
"Jenže takový systém není, a není ani ochota jej připravit.
Mohla by fungovat studentská záložna a půjčovat na přijatelný úrok. Ale k tomu je potřeba mít garance, a ty nemůže poskytovat škola." Stát, potažmo ministerstvo školství, však nemá chuť podobné věci zařizovat. "Pan ministr je proti školnému a ani já nejsem pro. Domnívám se, že na tyto zvýšené nároky tu není nikdo připraven," prohlásil náměstek ministra školství pro oblast vysokých škol Josef Průša.
Školné také bylo jediným bodem, kvůli kterému málem neprošel nový vysokoškolský zákon, jejž parlament projednával před dvěma lety. "Školné je jedinou pasáží, na které by schválení zákona mohlo ztroskotat. Ostatní rozpory, ať hlasování dopadne tak, nebo tak, nebudou pro druhou stranu tak velkým problémem," tvrdil tehdy Zeman.
Zavedení školného ze zákona vypadlo, a to dokonce s podporou samé vysokoškolské obce. "Hovořilo se totiž o tom, že by školné nebylo onou sumou navíc. Vysoké školy měly o to méně dostávat od státu. To je nepřijatelné. Finanční situace by se nezměnila, jen učitelé by se museli vypořádat s mnohem agresivnějšími studenty," vysvětluje tehdejší postup akademiků předseda Rady vysokých škol Ježek.
Ten také otázku, jak by se vysoké školy popraly se změnou vztahu student - škola, považuje za jednu z nejožehavějších. "České vysoké školy jsou podle mě natolik flexibilní, že by se dokázaly rychle otevřít většímu počtu studentů. Složitější by mohla být příprava na změnu vztahů vyplývající z toho, že si žák studium platí," soudí Ježek.