"Výzkum ukázal, že 72 procent dotázaných pokládá hlubokou reformu českého vysokého školství za potřebnou," uvedla ministryně školství Miroslava Kopicová.
Většina pracovníků univerzit podle průzkumu také souhlasí s tím, že by školy měly dostat větší samostatnost, a to jak v otázce vlastního řízení, tak třeba v nabídce studijních oborů. Ty by prý do budoucna nemusely být akreditovány jednotlivě. Škola by dostala akreditaci na celé studijní programy, které v sobě sdružují více oborů.
Rozpory však panují ve způsobu, jak by měla samospráva vlastně fungovat. Dvě třetiny pedagogů si myslí, že by školy měly být řízeny manažerským, tržním způsobem.
Zároveň však 59 procent dotázaných uvedlo, že na řízení škol by se měly víc podílet akademické senáty. Podle spoluautora výzkumu Petra Matějů to svědčí o tom, že akademici na toto nemají vytvořený jasný názor.
Sedmdesát procent akademiků chce školné
Většina respondentů také souhlasí s tím, aby si každá vysoká škola sama rozhodovala o výši školného. Pro přímé nebo odložené školné by přitom bylo 70 procent respondentů. Podle příznivců reformy by si tak studenti školy víc vážili a i školy by to více zavazovalo k poskytování kvalitního vzdělání.
Při výzkumu oslovilo ministerstvo přes 25 tisíc akademiků, odpovědělo více než 6 300 z nich. Na přípravu reformy vysokých škol získalo ministerstvo asi devadesát milionů korun z evropských fondů. Peníze investuje hlavně do různých průzkumů, za což sklidilo množství kritiky.
První návrh změn připravilo ministerstvo loni na jaře, školy jej však odmítly. Nelíbil se jim třeba navržený způsob financování, změny v obsazení správních rad vysokých škol ani předpokládaná užší spolupráce se soukromým sektorem. Zástupci Univerzity Karlovy si také stěžovali, že ministerstvo nepřipravuje reformu ve spolupráci s univerzitami. - čtěte Návrh reformy počítá s 30 tisíci školného ročně
