Když si Alena Koucká sháněla informace o vysokých školách, našla si na internetu i univerzitu ve Zlíně. Zaměření na praktickou stránku a zapojení studentů do projektů už během studia nakonec rozhodly o tom, že si podala přihlášku právě sem.
Ne vždy se studentům podaří si vybrat školu podle vlastních představ, vyznat se v jejich nabídce totiž není snadné. Vždyť jedna univerzita vyniká výzkumnou činností, na druhé přednášejí profesoři s mezinárodní zkušeností, o absolventy té třetí je zase větší zájem na pracovním trhu.
I když všechny nabízejí stejný obor ke studiu, jsou mezi nimi rozdíly. Výběr může usnadnit jejich hodnocení.
Jak stanovit kritéria
Pro každého z nás jsou důležité úplně jiné věci. Zatímco někdo odvodí kvalitu školy podle náročnosti přijímacích zkoušek, jiný upřednostní třeba výzkumnou činnost.
Stanovit kritéria pro posuzování vysokých škol proto není snadné. Stejně tak vybrat instituci, která by průzkum provedla a na základě zjištěných výsledků učinila nestranný závěr.
"Za svou kvalitu je odpovědná především sama škola. Proto by při hodnocení měla začít nejprve sama u sebe," vysvětluje Jana Černá z ministerstva školství.
"Analýza by pak posloužila dalším nezávislým hodnotitelům, kteří stanoví výsledné závěry a další doporučení," dodává.
Měřítkem může být výzkumná činnost
Při sestavování žebříčku je nezbytné posuzovat každou vysokou školu jako celek. Úroveň vzdělávání, výzkumná činnost. Náročnost přijímacího řízení a spolupráce s praxí. To všechno jsou měřítka, která vypovídají o kvalitě každé univerzity.
"Hodnotil bych třeba i úspěšnost studentů v různých soutěžích a všechny aktivity, kterým se mladí lidé mohou díky škole věnovat," říká student David Blažek.
Zapomínat se nesmí ani na publikační a výzkumnou činnost.
Zjednodušený pohled
Takové souhrnné posuzování často chybí. Při pokusu o zhodnocení úrovně vysokých škol se mnohdy zaměřuje pozornost především na poměr mezi počtem přihlášených a následně přijatých. Přitom se zohledňuje i náročnost přijímacích zkoušek.
"Způsob výběrů studentů je při hodnocení univerzit důležitý," říká senátor Jiří Zlatuška, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně.
"Podstatné je, zda se při zkouškách vyberou talentovaní studenti. Proto by se zkoušky měly zaměřit spíše na odhalování předpokladů ke studiu než na zjišťování akademických znalostí."
Univerzity ve velkých městech lákají
Vyšší počet zájemců pak dává škole možnost výběru mezi nejlepšími studenty. "Bez přijímacích zkoušek ale k žádné takové volbě nemůže dojít," objasňuje Zlatuška.
Pouhá skutečnost, že se na jednu vysokou školu hlásí podstatně více zájemců než na druhou, automaticky nezaručuje její kvalitu. Pro většinu studentů bývají mnohem atraktivnější školy ve větších městech, zejména v Praze. Naopak ve prospěch univerzit mimo hlavní město zase hovoří nižší náklady na živobytí.
Studenti a vyučující mohou mít jiný názor
Nestranný posudek musí přinést i pohled těch nejdůležitějších, studentů a vyučujících. "Studenti se pohybují v prostředí univerzity, dobře ho znají, proto by měli do podobného průzkumu rozhodně zasáhnout," objasňuje Aleš Roll, který ještě nedávno učil na Ostravské univerzitě.
Aby však vysoká škola mohla podobný průzkum uskutečnit, musela by nejspíš přistoupit k anonymnímu dotazování, zejména kdyby měli studenti hodnotit jednotlivé vyučující.
"Posluchači ale mohou být vůči učitelům zaujatí. V odpovědích pak zohlední třeba to, jak je který profesor přísný. To se pak ve výsledku každé takové ankety promítne," upozorňuje Zlatuška.
Vždy bude někdo poslední
Když už se podobná analýza uskuteční, měla by sloužit především potřebám každé školy.
"Hodnocená univerzita se musí nejprve s výsledky seznámit v širokém měřítku a analyzovat je. Pak by měla zvážit své reálné možnosti k nápravě," radí Černá.
Jakékoliv výsledky podobného průzkumu však vždy vyvolají bouřlivou diskusi. A to bez ohledu na to, zda půjde o objektivní analýzu, která zhodnotí co nejvíce kritérii.
"Výsledku, se kterým by se smířila každá škola, nejspíš nelze dosáhnout. Univerzity se budou vymlouvat, že jim žebříček uškodil," říká senátor Zlatuška.
Zatímco v Česku podobné analýzy chybějí, v zahraničí jsou běžné. Pomohou zájemcům, aby se zorientovali v nabídce všech škol, a také slouží jako zpětná vazba pro univerzitu.
