Školy už přijaly tisíce studentů navíc, nevzít je nemohou (a ani nechtějí). Teď zoufale přemýšlejí, kde vzít chybějící peníze a jakým způsobem za vyšší dotace lobbovat.
"Ještě někdy před deseti dny jsme s panem ministrem jednali. Byl dokonce nakloněn návrhu zvýšit rozpočet vysokých škol o tři miliardy," tvrdí rektor Univerzity Karlovy v Praze Ivan Wilhelm. "Opravdu nevím, co budeme dělat, z čeho to zalepíme. Všechny naše fakulty vzaly ještě více studentů, než nám ministerstvo slíbilo zaplatit," uvedl Wilhelm.
Náměstek ministra školství Josef Průša, který je odpovědný za vysoké školy, a poté i ministr Eduard Zeman v červnu přislíbili vysokým školám zhruba dvě miliardy korun navíc.
"Zaplatíme jim z toho devítiprocentní nárůst počtu studentů v prvních až třetích ročnících. Mluvíme tedy o deseti tisících lidech," uvedl tehdy náměstek Průša.
Nyní - po přijímacím řízení na vysoké školy - se však na ministerstvu rýsuje zcela jiná podoba školského rozpočtu. Resort má přislíbeno, že do své kapitoly získá asi o 3,4 miliardy korun více.
Ty by však podle důvěryhodných informací měly jít především do oblasti základních a středních škol. "Vysoké školy mají získat víceméně stejně jako letos. Neznám cestu, jak v rámci ministerstva uvedené proporce zásadně změnit," potvrdil první náměstek Jaroslav Soural, který v těchto dnech zastupuje ministra. Toho se během posledních dnů nepodařilo sehnat.
Ministerstvo nás zklamalo, říkají rektoři
Situace, v níž jsou dnes vysoké školy, je neúnosná: peníze chybějí snad všude.
Platy učitelů jsou léta prakticky neměnné, nízké ohodnocení začínajících pedagogů odradí od dráhy vysokoškolského učitele téměř každého. Školám chybějí peníze na investice, nákup nových pomůcek, rozšiřování kapacit, na rekonstrukce, nemohou posílat studenty ve větší míře do světa ani přizvat k přednáškám renomované zahraniční odborníky.
"Už dnes studuje na vysokých školách více studentů, než nám stát proplácí. Tento dluh jsme vyčíslili zhruba na miliardu korun," říká rektor Univerzity Karlovy v Praze Ivan Wilhelm.
Po letošním přijímacím řízení se ovšem situace vysokých škol ještě zhorší: díky příslibu ministerstva školství přidat školám dvě miliardy korun navíc na "nové studenty" přijala většina fakult až o deset procent studentů více.
"Současná představa rozpočtu už například ne zcela pokrývá výdaje spojené s očekávaným zvýšením platů a s tím spojených zákonných odvodů," podotkl první náměstek ministra Jaroslav Soural s tím, že nezná cestu, jak vysokým školám razantně přidat.
Co to pro školy znamená? Minimálně to, že za peníze, které dostávají od státu na jednoho studenta, budou muset uživit studentů více. "Pokud pan ministr ještě nějak nezasáhne, opravdu to znamená, že normativ, který školy dostávají na studenta, poklesne," potvrdil ředitel odboru vysokých škol Josef Beneš.
Ministr je nyní mimo úřad a přes opakované pokusy se ho nepodařilo zastihnout.
Školy se nižšího normativu děsí. "Už letos byla situace opravdu kritická, ale vydrželi jsme to. Zřejmě si proto někdo pomyslel, že to vydržíme zase. Budeme se muset projevit razantnějším vystoupením," míní předseda Rady vysokých škol František Ježek, děkan Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Jeho fakulta letos přijala výrazně více studentů.
"Peníze nám slíbili! Sice na to nemáme žádný papír, ale zápisy z jednání jsou. Možná od nás bylo naivní uvěřit, ale řídili jsme se podle programového prohlášení vlády, kde se píše o rozvoji vzdělanosti... Nečekali jsme, že takhle strašně naletíme," říká Ježek.
"Dvě miliardy na nárůst počtu studentů, díky třetí bychom mohli alespoň o pár procent zvýšit normativ. Ten je od roku 1996 neměnný, a to i přesto, že ceny energií šly o tolik nahoru," uvedl rektor Wilhelm, který je zároveň předsedou Konference rektorů.
Vysokoškolské reprezentace se hodlají obrátit na poslance a senátory: těm chtějí objasnit situaci vysokých škol a získat jejich podporu při projednávání rozpočtu v parlamentu.
