Vysočina je plná hradů, zámků, tvrzí a zřícenin. Mnohé si dodnes udržely svá strašidla a tajemné bytosti.
Vysočina - Hrady a zříceniny se tu většinou nepyšní takovým zájmem turistů jako ty v hlavních turistických průvodcích, ale možná, anebo právě díky tomu si tyto méně známější lokality na Vysočině zachovaly své náležité tajemství a mystično. A tak i svůj patřičný staletími nezměněný život se všemi různými hradními a zámeckými strašidly. Tedy pravými a zákonitými obyvateli těchto starobylých budov, kteří podle pověstí nenacházejí klidu ani po smrti, stále bloudí chladnými zdmi hradů, a jak říkají zlomyslní kasteláni, straší neposedné a neukázněné turisty. Asi k nejznámějším tajemným bytostem patří bílá paní. Na Vysočině jich žije hned několik. Na jednom z nejlépe dochovaných gotických hradů, na Pernštejně, můžete při procházkách hradního interiéru potkat duši dcery hradního pána Žibřida. Nejznámější bílá paní v historii vůbec, paní Perchta z Rožmberka, zase občas navštěvuje renesanční zámek v Telči. Zjevuje se vždy v různobarevných rukavičkách. Podle toho, zda je jejich barva bílá, červená nebo černá, se pozná i nejbližší budoucnost zámku a jeho obyvatel. Pověst se váže ke skutečnosti, podle níž paní Perchta unikala před zlostným manželem a ukrývala se před ním na zámcích. "Aby se neprozradila, nevycházela ve dne vůbec ven a komnaty opouštěla jen v noci," vysvětluje Bohumil Norek, ředitel telčského zámku. Hned dvě tajemné ženy má hrad Roštejn nedaleko Telče - bílou i černou paní. Kastelán Karel Vaníček říká, že nejspíš je lze potkat při nočních prohlídkách. Letos prý návštěvníci určitě přijdou do styku s duchem Gregora, jehož tělo bylo za švédských válek přibito na bránu Roštejna. Stejně tak čerty a různé rarachy lze u Roštejna potkat. V lokalitě hradu se to jimi jenom hemží. Vždyť podle pověsti hrad postavil právě jeden z ďáblů. A že je okolí Roštejna skutečně čertovské, zjistili i filmaři, kteří zde natáčeli první díl pohádky Z pekla štěstí. Kdo by se na Vysočinu vypravil hledat poklad, i ten může být úspěšný. Musí si počkat na Květnou neděli na Rokštejnu, zřícenině hradu nedaleko Brtnice. Předtím však musí přelstít černého kocoura s kolovratem, černého psa a kozla, kteří hlídají tajný vchod k pokladu. Do země propadlý poklad u zříceniny hradu Skály zase střeží duše loupežníků. Neobvyklým jměním má také oplývat okolí zříceniny hradu Zubštejn nedaleko Pernštejna. Ten zase opatrují tajemní skřítci. Komu by to nestačilo a vydal by se na Pyšolec, od Zubštejna asi jeden kilometr vzdálenou zříceninu, může za úsvitu nad řekou spatřit tančící rusalky. Strašidla lze nalézt i na zřícenině Orlík u Humpolce, kde se dokonce před časem objevily dvě skutečné mrtvoly. V okolních lesích údajně obchází duše Černého pána. Obezřetnosti pro turisty, kteří se vydávají na Vysočinu, je však třeba i na cestách, protože třeba bývalý správce zámku v Jemnici se okolím projíždí v ohnivém kočáře. Při prohlídkách hradů, zámků a zřícenin na Vysočině tak stačí být jenom ostražitý a mít oči na správném místě.
Vysočina - Hrady a zříceniny se tu většinou nepyšní takovým zájmem turistů jako ty v hlavních turistických průvodcích, ale možná, anebo právě díky tomu si tyto méně známější lokality na Vysočině zachovaly své náležité tajemství a mystično. A tak i svůj patřičný staletími nezměněný život se všemi různými hradními a zámeckými strašidly. Tedy pravými a zákonitými obyvateli těchto starobylých budov, kteří podle pověstí nenacházejí klidu ani po smrti, stále bloudí chladnými zdmi hradů, a jak říkají zlomyslní kasteláni, straší neposedné a neukázněné turisty. Asi k nejznámějším tajemným bytostem patří bílá paní. Na Vysočině jich žije hned několik. Na jednom z nejlépe dochovaných gotických hradů, na Pernštejně, můžete při procházkách hradního interiéru potkat duši dcery hradního pána Žibřida. Nejznámější bílá paní v historii vůbec, paní Perchta z Rožmberka, zase občas navštěvuje renesanční zámek v Telči. Zjevuje se vždy v různobarevných rukavičkách. Podle toho, zda je jejich barva bílá, červená nebo černá, se pozná i nejbližší budoucnost zámku a jeho obyvatel. Pověst se váže ke skutečnosti, podle níž paní Perchta unikala před zlostným manželem a ukrývala se před ním na zámcích. "Aby se neprozradila, nevycházela ve dne vůbec ven a komnaty opouštěla jen v noci," vysvětluje Bohumil Norek, ředitel telčského zámku. Hned dvě tajemné ženy má hrad Roštejn nedaleko Telče - bílou i černou paní. Kastelán Karel Vaníček říká, že nejspíš je lze potkat při nočních prohlídkách. Letos prý návštěvníci určitě přijdou do styku s duchem Gregora, jehož tělo bylo za švédských válek přibito na bránu Roštejna. Stejně tak čerty a různé rarachy lze u Roštejna potkat. V lokalitě hradu se to jimi jenom hemží. Vždyť podle pověsti hrad postavil právě jeden z ďáblů. A že je okolí Roštejna skutečně čertovské, zjistili i filmaři, kteří zde natáčeli první díl pohádky Z pekla štěstí. Kdo by se na Vysočinu vypravil hledat poklad, i ten může být úspěšný. Musí si počkat na Květnou neděli na Rokštejnu, zřícenině hradu nedaleko Brtnice. Předtím však musí přelstít černého kocoura s kolovratem, černého psa a kozla, kteří hlídají tajný vchod k pokladu. Do země propadlý poklad u zříceniny hradu Skály zase střeží duše loupežníků. Neobvyklým jměním má také oplývat okolí zříceniny hradu Zubštejn nedaleko Pernštejna. Ten zase opatrují tajemní skřítci. Komu by to nestačilo a vydal by se na Pyšolec, od Zubštejna asi jeden kilometr vzdálenou zříceninu, může za úsvitu nad řekou spatřit tančící rusalky. Strašidla lze nalézt i na zřícenině Orlík u Humpolce, kde se dokonce před časem objevily dvě skutečné mrtvoly. V okolních lesích údajně obchází duše Černého pána. Obezřetnosti pro turisty, kteří se vydávají na Vysočinu, je však třeba i na cestách, protože třeba bývalý správce zámku v Jemnici se okolím projíždí v ohnivém kočáře. Při prohlídkách hradů, zámků a zřícenin na Vysočině tak stačí být jenom ostražitý a mít oči na správném místě.
