Kdyby se zakódovaný dopis v láhvi z července roku 1863 tehdy skutečně dostal ke svému adresátovi, generálu Johnu C. Pembertonovi, jenž velel vojákům Konfederace ve Vicksburgu na řece Mississippi, radost by z něj zřejmě neměl. Zjistil by, že mu nikdo nepomůže.
Už šest týdnů hladověl se svými asi 30 tisíci muži v odříznuté pevnosti, kterou obklíčili unijní vojáci generála Ulyssese S. Granta. Situace se natolik vyhrotila, že vojáci a lidé z Vicksburgu jedli kočky, psy či vydělanou kůži a vařili si polévku z lepidla na tapety.
To nešlo vydržet věčně, takže generál Pemberton 4. července 1863 kapituloval a přispěl k zásadnímu obratu ve válce Severu proti Jihu, který záhy vedl ke konečnému vítězství armády Spojených států amerických.
Dopis byl napsán v den Pembertonovy kapitulace
Zašifrovaný dopis paradoxně nese stejné datum, k Pembertonovi se ale už nedostal. Třicet let po válce, roku 1896, skončil v muzeu a do té doby ho nikdo neotevřel. V dalších letech se čas od času někdo pokusil o jeho rozklíčování, ale marně.
Dokud si ho nevypůjčil bývalý agent americké tajné služby CIA David Gaddy. Zjistil, že se jedná o Vigenèrovu šifru a dopis o šesti řádcích rozšifroval.
"Z této strany řeky nemůžete očekávat žádnou pomoc," citoval ze zprávy, jejímž autorem byl zřejmě velitel texaské divize generál John G. Waker, britský list The Daily Telegraph.
"Nemohu vám pomoci. Nemám vojáky a nevím, jak se tam dostat," pokračoval generál v dopise, z nějž je podle současné šéfky Muzea Konfederace Catherine Wrightové patrné, "jak bezútěšná a hrozná válka to byla".
