Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Michal Klíma, MAFRA

Žáci plavou v testech z fyziky i chemie. Chybí jim základy v počtech

  • 454
Čeští žáci v testování České školní inspekce neuspěli ve fyzice, chemii a biologii. Očekávání splnila jen čtvrtina studentů třetích ročníků středních škol a pětina deváťáků. Jedním z důvodů, proč žáci neuspěli právě v těchto předmětech, je podle inspekce jejich úzké propojení s matematikou, která dětem dělá tradičně problémy.

Zjišťování výsledků žáků devátých tříd ZŠ a třetích ročníků středních škol v přírodovědných a společenskovědních předmětech provedla Česká školní inspekce (ČŠI) v průběhu května na vzorku 2 311 škol. Jen 25 procent žáků třetího ročníků vybraných oborů středních odborných škol a 21 procent žáků na úrovni devátého ročníku dosáhlo v testech dvoutřetinové úspěšnosti.

„Výsledky žáků zůstaly za očekáváním, zejména v oblasti přírodovědných předmětů, jakými je fyzika, chemie a biologie, zejména u žáků devátých ročníků,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.  Pozitivní však na druhou stanu je, že pouze necelé jedno procento dětí v testu dopadlo velmi špatně, tedy s úspěšností pod dvacet procent. Velmi dobrých výsledků však bylo také poskrovnu.

Deváťáci a žáci odpovídajících ročníků víceletých gymnázií dopadli lépe ve společenskovědním testu. V zeměpisu, dějepisu a občanské nauce jich uspělo 61 procent. Jen polovina však obstála u přírodovědného přehledu, tedy v chemii, biologii a fyzice. Ve stejném testu přírodovědného přehledu dosáhli žáci třetího ročníku středních škol úspěšnosti 57 procent, společenskovědní test neabsolvovali.

Za bídné výsledky ve fyzice, chemii a biologii může podle Zatloukala mimo jiné úzké propojení těchto předmětů s matematikou. „Nám se ukazuje, že výuka matematiky ne úplně odpovídá tomu, co pak žáci mohou využívat v dalších předmětech. Z tohoto důvodu ČSI doporučuje upravit způsob výuky matematiky,“ dodává Zatloukal. Teoretických pouček by podle něj mělo ve výuce ubýt ve prospěch nácviku praktického využití matematiky.

Kromě toho je podle Zatloukala na základních školách věnována výrazně větší pozornost profilovým předmětům, tedy matematice, češtině a cizímu jazyku. Doplácí na to právě „vedlejší“ předměty, jakými je fyzika, chemie, či zeměpis.

Inspekce doporučuje rozšířit debatu o jednotných přijímacích zkouškách a diskutovat hlavně o jejich obsahu. Podle ní by se měl orientovat na obecné studijní předpoklady. Pokud by se přijímačky zaměřovaly jen na češtinu a matematiku, mají děti obtížnější přístup ke středoškolskému vzdělání, říká Zatloukal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video