Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výsledky summitu NATO: podpora v Afghánistánu a nový šéf Aliance

  15:55aktualizováno  15:55
Jaké jsou hlavní výsledky výročního vrcholného summitu NATO ve francouzském Štrasburku a německém Kehlu? Členské státy souhlasily s posílením mise v Afghánistánu a nakonec se dohodly i na novém generálním tajemníkovi.

Summit NATO ve Štrasburku a Kehlu. Aliance oslavila 60 let své existence. | foto: Reuters

Vrcholná schůzka představitelů NATO ve francouzském Štrasburku a německých městech Kehl a Baden-Baden měla být především oslavou šedesátých narozenin Aliance. Přesto přinesla několik důležitých závěrů, na kterých se 28 členských států shodlo. - NATO slaví šedesátiny, Štrasburk se proměnil v pevnost

K jednomu z hlavních témat patřila mise v Afghánistánu. Evropští spojenci "částečně" vyslyšeli apel amerického prezidenta Baracka Obamy a pošlou do Afghánistánu další posily. Nepůjde však o bojové jednotky, jak si Spojené státy přály.

Posily ochrání volby a vycvičí Afghánce

Hned několik aliančních zemí ve Štrasburku přislíbilo další konkrétní počty vojáků. Například Španělsko vyšle 700 vojáků, Německo a Polsko 600 a o dalších několik set vojáků svůj kontingent posílí i Británie.

Itálie plánuje vyslání až 300 vojenských a policejních výcvikových instruktorů, tři zdravotnická a dvě vojenská dopravní letadla. Výcvikové instruktory vyšlou i země jako Bulharsko, Řecko, Portugalsko nebo Slovensko.

Celkem půjde zhruba o 5 tisíc vojáků. Zhruba 3 tisícovky se budou podílet na ochraně srpnových afghánských prezidentských voleb. Další pak budou cvičit afghánské bezpečnostní síly.

Spojenci se na summitu rovněž zavázali, že posílí "politické a praktické" vztahy s Pákistánem, který má pro úspěch mise NATO v Afghánistánu zcela zásadní význam. - Obama spojencům: Chceme schopnější Evropu

Novým šéfem Aliance bude Rasmussen

Dosavadního generálního tajemníka Jaapa de Hoop Scheffera nahradí dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Funkce se ujme od 1. srpna, kdy Schefferovi vyprší mandát.

Volbu Rasmussena do čela Aliance až do poslední chvíle blokovalo Turecko kvůli tomu, že dosavadní dánský premiér  před časem neodsoudil karikatury proroka Mohameda v dánském tisku.

Přesvědčování tureckých představitelů nakonec prodloužilo jednání summitu o dvě hodiny. Klíčovou roli nakonec sehrál americký prezident Obama, který kvůli tomu vedl s Tureckem separátní jednání.

Turecko nakonec souhlasilo a získá za to zřejmě post náměstka generálního tajemníka, který bude mít na starosti vztahy s muslimskými státy. - NATO povede Dán, i když ho Turci nechtěli

O protiraketové obraně za zavřenými dveřmi

Ačkoliv nepatřila protiraketová obrana k hlavním tématům, Aliance o ní přeci jen jednala a v závěrečném komuniké jí věnovala celou pasáž.

"Šíření balistických raket představuje rostoucí hrozbu pro alianční síly, území a obyvatelstvo. Protiraketová obrana tvoří součást širší odpovědi, jak čelit této hrozbě," uvádí se v komuniké.

Navíc prezidenti a premiéři jednotlivých států schválili neveřejnou zprávu o protiraketové obraně, která podrobně rozebírá, jak propojit budovaný americký protiraketový deštník s alianční protiraketovou strukturou tak, aby dohromady pokrývaly prakticky celé území všech států NATO.

"Zpráva pro nás a pro ostatní alianční země jasně formuluje další konkrétní úkoly, jak postupovat v protiraketové obraně," řekl český velvyslanec při NATO Štefan Füle. Podle něj je velmi pozitivním signálem fakt, že neveřejná zpráva byla schválena na nejvyšší úrovni prezidentů a premiérů, a ne jen na úrovni velvyslanců, jak se původně očekávalo.

Aliance bude mluvit s Ruskem, ale...

Donedávna velmi napjaté vztahy NATO s Ruskem kvůli válce v Gruzii jsou zřejmě minulostí. NATO na summitu konstatovalo, že "dialog s Ruskem je důležitý pro společnou schopnost efektivně čelit společným bezpečnostním hrozbám". - Musíme mluvit s Ruskem, shodli se před summitem NATO Obama a Sarkozy

"Přes naše současné neshody má Rusko zvláštní význam pro nás jako partnera a souseda," uvádí se v prohlášení. Aliance chce s Ruskem nadále spolupracovat například v boji proti terorismu, proti obchodu s drogami nebo proti pirátství.

Členské země jsou přesto po summitu stále v otázce vztahů k Rusku velmi rozdělené. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že samostatnost Abcházie a Jižní Osetie nikdy neuzná. Aliance proto zároveň apelovala na Moskvu, aby splnila své závazky ve vztahu ke Gruzii a stáhla své vojenské jednotky.

V závěrečném komuniké z jednání summitu NATO opět odsoudilo ruské uznání samostatnosti gruzínských regionů Jižní Osetie a Abcházie. Aliance zároveň vyzvala Moskvu, aby své rozhodnutí změnila. - Klaus: Rozdíly mezi NATO a Ruskem nesmí bránit dalšímu dialogu

Aliance pracuje na nové strategii

Zcela klíčovým tématem původně měla být nová strategická koncepce NATO. Ve Štrasburku ale nakonec státníci jen konstatovali, že na ní Aliance bude společně pracovat. "Spustili jsme proces vývoje nového strategického konceptu, který bude definovat roli NATO v novém bezpečnostním prostředí ve 21. století," konstatovaly členské země ve společném komuniké z jednání. - Aliance otevírá Pandořinu skřínku, hledá svou budoucí roli

V dokumentu se nicméně uvádí, že "silná kolektivní obrana našeho obyvatelstva a území je hlavním účelem Aliance a zůstává nejdůležitějším úkolem. Probíhající transformace NATO pak má posílit schopnosti pro plnění celého spektra vojenských operací a misí i mimo území členských států NATO.

Debata o dalším směřování Severoatlantické aliance nyní potrvá několik měsíců. Nová strategická doktrína by tak mohla být hotova nejdříve za rok, aby bylo možné ji schválit na příštím summitu NATO, který proběhne v Lisabonu. - Klaus varoval NATO před hrozbou chaotických zemí bez jasného vládnutí

Dveře NATO zůstávají otevřené

Na summitu ve Štrasburku poprvé jako právoplatní členové Aliance zasedli i zástupci Albánie a Chorvatska. Aliance má nově 28 členů a na summitu deklarovala, že další "nováčci" se mohou v tomto společenství za nějaký čas objevit znovu.

"Dveře NATO zůstanou otevřené všem evropským demokraciím, které sdílejí hodnoty naší Aliance," shodli se diplomaté a představitelé členských zemí.

Konkrétní přísliby pro další zájemce, kterými jsou například Ukrajina či Gruzie, ale nepadly. Podobně jako na předchozím summitu v Bukurešti NATO pouze potvrdilo, že se obě země "někdy členy stanou", musí však nejprve pokročit v důležitých reformách.

Jiná je ale situace ohledně přijetí Makedonie. Ta dosud nedostala pozvánku k členství kvůli sporu s Řeckem o název státu. Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ale mají některé státy Aliance, jako je například Británie, snahu donutit Řecko problém s Makedonií vyřešit.

Francie je zpátky ve velení

Francie se vrací do vojenských struktur Aliance a ta to "vřele přijala" s tím, že NATO takovým rozhodnutím posílí. Návrat Francouzů do vojenské hierarchie Aliance byl znám už několik měsíců předem.

Na summitu ve Štrasburku členské země jen formálně tento návrat přijaly. O odchodu Francie z vojenské složky NATO rozhodl v roce 1966 tehdejší prezident Charles de Gaulle. Tehdy se také sídlo NATO přesunulo z francouzského Fontainebleau do Bruselu.

Francie vystoupila z vojenského velení Aliance s cílem posílit svou vojenskou nezávislost na USA. Následující vlády pak de Gaullovo rozhodnutí respektovaly. Francie se tak nepodílela na vojenském rozhodování NATO.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.