Komise dospěla k závěru, že nebude v souvislosti se svým vyšetřováním podávat na nikoho žádné trestní oznámení. „Byli jsme ujištěni, že všechny kauzy, které jsme šetřili, jsou řešeny k tomu kompetentními orgány a tudíž k tomu nebyl důvod,“ uvedl předseda komise Martin Plíšek (TOP 09).
Závěrečná zpráva komise má 14 stran a není veřejná. Členové komise však stručně seznámili novináře s návrhy konkrétních opatření, které mají do budoucna omezit, případně i zamezit, neoprávněným únikům z „živých“ policejních spisů. Spolu se závěrečnou zprávou by měla doporučení komise Poslanecká sněmovna poprvé projednat příští úterý.
Komise poslancům například doporučí vyzvat vládu, aby předložila změnu zákona o státním zastupitelství tak, že dojde ke zřízení specializovaného útvaru, který bude vyšetřovat a stíhat trestné činy spáchané státními zástupci.
Nový orgán by zejména zjišťovat, zda státní zástupci nevyzradili informace z vyšetřovacího spisu. „Byl by to určitý útvar v rámci Nejvyššího státního zastupitelství, ale měl by mít záruky jisté oddělenosti od celé soustavy. Tato úprava je běžná i v některých zemích v zahraničí “, řekl Plíšek.
Od opatření si slibuje posílení kompetencí v rámci kárné odpovědnosti státních zástupců. „Nejedná se o žádnou vnější kontrolu ze strany jiné moci, ale bylo by to v rámci Nejvyššího státního zastupitelství,“ zdůraznil Plíšek.
Rozhovory s novináři mají být pečlivě zaznamenány
Stejně tak by měl mít podle komise každý orgán činný v trestním řízení nově povinnost učinit záznam o jakémkoliv kontaktu s novináři, uvést v něm obsah a důvod komunikace a tento záznam založit do spisu.
Změnit by se mohl i zákon o ochraně osobních údajů. A to sice tak, že vyjma veřejně zaznělých skutečností při hlavním líčením, či veřejném zasedání soudu by veškeré informace požívaly ochranu podle zákona o ochraně osobních údajů. Týkat by se to mělo zejména jakýchkoliv záznamů z odposlechů, záznamů o provozu telekomunikačního zařízení či o sledování osob a věcí a také protokolů o osobních a domovních prohlídkách.
Jak komise vyslýchala |
Dále komise doporučuje změnit zákon o svobodném přístup k informacím tak, aby nedocházelo k prolamování zásady neveřejnost přípravného trestního řízení. Také by se podle komise měla rozšířit i skutková podstata zneužití pravomoci úřední osoby, aby nově zahrnovala i škodlivý následek jednání úřední osoby v podobě neoprávněného úniku informací z trestního řízení.
Zákon by měl nově také upravovat soukromou bezpečnostní činnost. „A to tak, že bude zakotven výslovný zákaz získávání informací v rámci činností soukromých detektivů ze zdrojů orgánů činných v trestním řízení a to včetně administrativního aparátu, jiných zaměstnanců a osob s orgány činnými v trestním řízení aktivně spolupracujících ,“ uvedl Plíšek.
Dále komise navrhuje změnit trestní řád tak, aby bylo jasné, jakou podobu musí mít veřejný zájem, aby ospravedlnil získávání a uveřejňování informací z trestního řízení. Podrobněji má být prý také upraveno, kdy je vhodné poskytovat důkazy získané v trestním řízení k jiným účelům, například pro civilní či správní řízení, když je trestní proces stále ve fázi prověřování a přípravného řízení.
Posledním opatřením by měly být změny v zákoně o Generální inspekci bezpečnostních sborů a zákoně o státním zastupitelství. Tam je prý třeba jasně vymezit věcnou a místní příslušnost při prověřování a vyšetřování úniků informací z trestního řízení.
Kdo sedí v komisiV poslanecké komisi zasedají kromě předsedy Plíška (TOP 09) také Jiří Štětina (Úsvit), Lukáš Pleticha (ČSSD), Radek Vondráček (ANO), Petr Kudela (KDU-ČSL), Josef Zahradníček (KSČM) a za ODS Marek Benda. |
Plíšek připustil, že vzhledem ke končícímu volebnímu období bude muset nová opatření uskutečnit až nový kabinet. „Neoprávněné úniky informací z živých vyšetřovacích spisů beru velmi vážně, je to smutný fenomén. Očekávám, že i příští Poslanecká sněmovna se tímto problémem bude zabývat a že zváží schválení návrhů, které jí komise předložila,“ dodal.
Stejně jako on i ostatní zástupci komise prý budou její návrhy podporovat v případě, že budou znovu zvoleni.
Výslechy začaly v polovině července
Poprvé se poslanecká komise sešla v polovině července. Její vytvoření zákonodárci schválili na popud ČSSD kvůli nahrávkám předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, na kterých se s bývalým redaktorem MF DNES Markem Přibilem baví o vyšetřování údajně „živých případů“ (více o nahrávce zde). Podle zvukového záznamu spolu oba muži probírají, zda by mohly informace poškodit Babišovu politickou konkurenci.
Babiš i Přibil však před komisí shodně vypověděli, že žádné „živé“ spisy neprobírali. Přibilovo vystoupení ale Plíšek zhodnitl tak, že se podle něj potvrdilo, že někteří novináři mají skutečně nadstandardní vztahy s některými vyšetřovateli nebo v soustavě státního zastupitelství.
Vše spustil twitterový účet s názvem Skupina Šuman
Jak již bylo zmíněno, vznik vyšetřovací komise podnítilo zveřejnění nahrávky rozhovoru novináře Přibila s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Z tohoto záznamu vyplývá, že Přibil přišel Babiše seznámit se svými zjištěními v případech, které sledoval. Mluvil například o výslechu bývalého náměstka GIBS Dušana Brunclíka v souvislosti s kauzou Beretta.
Podle Přibila však nešlo v této ani v jiné kauze o „živé“ spisy. „V tomto případě, když jsem hovořil o Brunclíkovi, šlo o výslech Brunclíka někdy z roku 2012 či 2013 a vůbec se netýkal Beretty, ale GIBSu,“ sdělil iDNES.cz Přibil. „Byl to uzavřený případ a výslech tehdy prováděl ÚOOZ,“ dodal s tím, že nahrávka je sestříhaná.
Redaktor na nahrávce spekuluje, že by materiály mohly uškodit politické konkurenci ANO včetně sociálních demokratů. „Já bych to načasoval někdy před ten jejich sněm socanskej a něco před volbama,“ reaguje na to podle záznamu Babiš.
„Evidentně jsem se stal obětí cílené provokace nastrčeného agenta, který mě měl kompromitovat. Teď vypouští na veřejnost sestříhané nahrávky, kde jsem ale i tak velmi pasivní,“ vysvětloval po zveřejnění nahrávky předseda ANO a tehdy ještě ministr financí.
Záznamy se na internetu objevily během vrcholící vládní krize mezi ANO a ČSSD a přispěly k odvolání Babiše z vlády. Přibil v rozhovorech pro média odmítá, že nahrávky pořizoval on. Babišovi prý nijak uškodit nechtěl.
Nahrávky Babišových rozhovorů s Přibilem zveřejňuje twitterový účet pod názvem Skupina Šuman. Svým názvem odkazuje na Julia Šumana, který ve svazcích StB figuruje jako řídící důstojník agenta Bureše. Pod tímto krycím jménem byl ve spisech veden údajně Babiš. Ten pravost dokumentů zpochybnil, letos v únoru mu v tom dal za pravdu Nejvyšší soud v Bratislavě (více zde).
Nahrávky zachycují krom debat o policejním spise i Babišovy vulgární komentáře ke koaličním partnerům. Na záznamech šéf ANO hovoří i o politickém obchodu za zvolení Václava Havla prezidentem v roce 1989. Rozpovídal se rovněž o své bývalé spolupracovnici Radmile Kleslové, o níž tvrdí, že byla komunistickou rozvědkou trénovaná jako špionka (psali jsme zde). Na poslední zveřejněné nahrávce Babiš mluví o tlaku vyvíjeném skrze finanční správu na firmu FAU Přerov, která později skončila v konkurzu. Soud postup daňové správy označil za nezákonný (více zde).
