Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi věří Unii méně než ostatní, chtějí od ní sociální pojistky

  11:39aktualizováno  11:39
Češi věří Evropské unii méně než obyvatelé ostatních členských nebo čekatelských zemí. Ukázal to nově zveřejněný národní průzkum veřejného mínění Eurobarometr. Naopak optimističtější než jiní jsou obyvatelé Česka ohledně směřování z ekonomické krize.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: David PortMF DNES

Co se týká vytyčených cílů Evropské unie, nejmenší důvěru Čechů má předpoklad, že jednou bude mít vyšší než středoškolské vzdělání 40 procent mladých lidí. Za příliš ambiciózní cíl to označilo 47 procent dotázaných. V průměru EU jde o 30 procent respondentů.

Naopak lidé v Česku věří, že Evropské unii se podaří dosáhnout toho, aby investice do výzkumu tvořily tři procenta rozpočtu EU. Za příliš ambiciózní tento cíl označilo jen 16 procent českých respondentů. V průměru EU je to 12 procent dotázaných.

"Podíl lidí, kteří tvrdí, že cíl je příliš ambiciózní, je u nás vždy větší než je průměr 27 zemí Evropské unie. Svědčí to o tom, že Češi jsou trošku skeptičtější," řekl autor Národní zprávy Eurobarometr Vojtěch Hündl.

Z krize jdeme správnou cestou, věří necelá polovina obyvatel

Naopak Češi více než další Evropané věří, že co se týká cesty z ekonomické krize, jde Unie správným směrem. Míní to 44 procent Čechů. Evropský průměr je přitom 38 procent.

Eurobarometr ale ukázal, že postupem času klesá podíl takto přesvědčených lidí. Na podzim roku 2010 na správné směřování z krize věřilo 53 procent Čechů, o rok později už jen zmíněných 44 procent. A klesá i evropský průměr. Na podzim 2010 měla EU důvěru pro vyvedení z krize 46 procent Evropanů, o rok později už jen 38 procent.

GRAF: Postupem času klesá v Česku důvěra ve správnost řešení ekonomické krize v

"Průzkum se uskutečnil v době, kdy probíhalo jednání o pomoci Řecku a mezi zprávami z evropské ekonomiky i finančních trhů tehdy převládaly ty negativní," řekl iDNES.cz Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR. "To, že jsme optimističtější než zbytek Evropy, si vysvětluji tím, že nás krize zasáhla méně než zbytek Evropy," dodal.

Výzkumu se v Česku účastnilo tisíc lidí nad 15 let. Zjišťování se uskutečnilo od 5. do 20. listopadu loňského roku.

Češi chtějí práci. A pokud ji ztratí, tak čekají pomoc z Unie

Eurobarometr také ukázal, že od Evropy roku 2020 očekávají Češi především to, že zmodernizuje trh práce a pomůže chudým lidem. Podle autorů české zprávy takový výsledek není odrazem velkorysosti, ale obav o práci a následného pádu na ekonomické dno. Z něj by měl pomoci stát, jsou přesvědčeni Češi.

Zpracování zprávy sklidilo kritiku

Jan Herzmann ze společnosti Factum Invenio ve čtvrtek upozornil, že oproti minulosti jsou Eurobarometry méně obsažné a zveřejněny bývají až čtyři měsíce po zjišťování. "Je tedy otázkou, do jaké míry jsou výsledky aktuální," komentoval způsob zpracování národní zprávy Herzmann s tím, že to v něm budí rozpaky. "Národní zprávu to devalvuje," míní Herzmann. "Z hlediska načasování jsme měli být rychlejší," uznal Jan Michal a slíbil, že postupem času se národní zpráva v tomto zlepší.

"Češi od Evropy očekávají řešení problémů, které jsou pro ně nejpalčivější. Nejvíc je trápí nezaměstnanost a vlastní ekonomická situace. Chtějí, aby se na to EU do budoucna zaměřila," komentoval výsledky Hündl. "Nemyslím si, že Češi by byli tak velcí altruisté, že by chtěli pomáhat chudým, ale oni se obávají, že by se těmi chudými stát mohli," dodal autor Národní zprávy Eurobarometr.

Eurobarometr je série průzkumů veřejného mínění. Od roku 1974 ji zadává sekce Analýz veřejného mínění Evropské komise. Průzkumy se provádějí vždy na jaře a na podzim ve všech členských i kandidátských zemích Unie. Posledního ujišťování se účastnilo 27 zemí.

Loni v říjnu průzkum o Češích prozradil, že jsou se svými životy méně spokojeni než lidé z ostatních států Evropské unie. Navíc jsou zarytými pesimisty, protože očekávají, že bude hůř. (Více o spokojenosti Evropanů čtěte tady.)







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.