Především se ukázalo, že sociální demokraté s Občanskou demokratickou stranou získali v Senátu většinu a mohou prosazovat společné cíle. V duchu opoziční smlouvy zvolit předsedou horní komory člena ODS, stejně jako prosazovat změnu ústavy - jiný volební systém či omezení prezidentských pravomocí.
Existují ovšem i další varianty spolupráce mezi politickými stranami. Rovněž pravicové strany - ODS a čtyřkoalice - mají totiž ústavní většinu a s převahou mohou blokovat jakékoliv snahy sociálnědemokratické vlády. Jiný pohled na senátní výsledky je zase příjemný pro ČSSD. Pokud její poslanci budou chtít prosadit některé legislativní změny ve spolupráci s lidovci, nemusí se bát v Senátu překážek. Sociální demokraté a lidovci mají, za předpokládané podpory komunistů, v Senátu těsnou většinu.
Z výroků řady senátorů ovšem vyplývá, že s výjimkou volby šéfa Senátu se první souboje zřejmě nebudou odehrávat mezi jednotlivými stranami v Senátu. S největší pravděpodobností půjde spíše o střet mezi většinou senátorů a většinou poslanců. Tento střet se bude týkat kompetencí druhé parlamentní komory. Zatímco nemálo senátorů i včera potvrzovalo, že chtějí tyto pravomoci jednoznačně posílit, poslancům se takové snahy nelíbí. "Ve státech s vyspělou demokracií jsou vyšší pravomoci Senátu zvykem. Zvýšit bychom je měli i my," řekl včera například senátor Přemysl Sobotka z ODS. Podobně promluvil senátor ČSSD František Mezihorák. "Pravomoci Senátu by měly být posíleny, aby byl výraznějším oponentem Poslanecké sněmovny," pravil.
Nad dalším důležitým signálem, který vyslaly právě skončené volby, se musí zamyslet především Občanská demokratická strana. Při bližším pohledu do jednotlivých obvodů se ukazuje, že nejsilnější pravicová strana ztratila několik senátorů, kteří podle dění v Senátu patřili k nejaktivnějším. To se především týká předsedy hospodářského výboru Jaroslava Jurečky, předsedy klubu Milana Kondra, Václava Mencla, ale i Jana Koukala. Naopak ODS zůstalo několik staronových senátorů, kteří v senátním klubu ODS zastávali spíše pasivnější roli.
Nové složení Senátu bude s největší pravděpodobností znamenat také změnu v celkové činnosti této komory. Zvolením některých výrazných kandidátů, jako předsedy Unie svobody Jana Rumla, předsedy ODA Daniela Kroupy nebo exministra Jiřího Skalického, přicházejí do Senátu silné osobnosti, nespokojené s jeho činností. Už včerejší první výroky Rumla a Skalického, kdy ostře kritizovali dosavadní práci senátorů, ukazují, že tlak na změny v chování a jednání senátorů bude sílit. "Především je potřeba, aby se chování samotných senátorů změnilo," podotkl například Skalický.
