Odhadem osm osobních strážců Benedikta XVI. jej totiž po několika vteřinách předem rozhodnutého zápasu přemohlo.
Byl papež v nebezpečí?
Celý incident trval asi patnáct sekund. Sedmadvacetiletý Němec v růžovém triku, krátkých kalhotách a baseballové čepici přeskočil zřejmě z druhé či třetí řady věřících zátaras a pokusil se nastoupit do projíždějícího vozu vezoucího papeže. Zadní části papamobilu se prý dokonce pár vteřin držel. Byl však velmi rychle zpacifikován.
Mladík se slunečními brýlemi na obličeji nebyl ozbrojen a podle vatikánského mluvčího Federika Lombardiho působil "krapet bláznivě“.
Výtržníkův čin natočily kamery vatikánské televize, s čímž zřejmě mladý Němec počítal. "Ten mladík neměl v úmyslu zaútočil na papeže, chtěl se jen stát středem pozornosti,“ konstatoval mluvčí Lombardi. Jisté je, že byl po výslechu na italské policii převezen k vyšetření na psychiatrické klinice.
Původem německý papež Benedikt XVI. nebyl nijak ohrožen, incidentu si vůbec nevšiml. Dále pokračoval v cestě po Svatopetrském náměstí, pozdravován odhadem 40 tisíci poutníky, kteří se v centru Věčného města shromáždili ke včerejší generální audienci.
Zatím není zřejmé, zda byl výtržník nějak motivován skutečností, že papež stejně jako on pochází z Německa. Incident opět rozproudil diskusi o bezpečnostních opatřeních v církevním státě. Mimochodem, včerejší výtržnost byla prvním, byť banálním útokem na papeže Benedikta XVI., který byl do čela římské církve zvolen v dubnu roku 2005.
Papež včera mezi věřícími projížděl v otevřeném voze, který používá vždy ve Vatikánu. Na zahraniční cesty jej provází papamobil s kabinou vyrobenou z neprůstřelného skla. Podél pontifikova vozu pak vždy kráčejí či běží osobní strážci.
Podle italských expertů je možné, že papežovi ochránci nyní budou bezpečnější vůz častěji používat i v Římě.
Po teroristických útocích z 11. září 2001 přijal i Vatikán přísnější bezpečnostní opatření.
Věřící musí při příchodu na události, během nichž před nimi ve Vatikánu vystupuje papež, projít detektory kovu. Znalci poměrů však tvrdí, že není složité tyto kontroly obejít.
Také pozvánky na generální audience, které mají podle vatikánských úřadů umožňovat jistou kontrolu nad osazenstvem Svatopetrského náměstí, lze sehnat poměrně snadno i na poslední chvíli. Zvláště jde-li o setkání letní: mnozí Italové totiž dávají v takové dny přednost slunění.
Agça útočil také při audienci
Přesto nelze bezpečnost hlavy katolické církve, která reprezentuje jistě přes miliardu věřících, tedy zhruba šestinu obyvatel planety, brát na lehkou váhu.
K nejvážnějšímu útoku na římského biskupa došlo dne 13. května 1981, kdy turecký radikál Mehmet Ali Agça postřelil tehdejšího papeže Jana Pavla II.
Muž, který byl podle některých spekulací ke střelbě naverbován komunistickými tajnými službami, útočil rovněž při generální audienci na Svatopetrském náměstí. Papež Jan Pavel II. trpěl následky tohoto zranění až do konce života.
Právě od roku 1981 diskutují experti i o připravenosti mužů z vatikánské švýcarské gardy ochránit papeže. V době útoku na Jana Pavla II. měla spíše ceremoniální funkci a tomu odpovídající výzbroj, nad kterou kroutili hlavou experti celého světa. Nemluvě o skandálu z roku 1998, kdy za dosud ne zcela vyjasněných okolností zabil jeden z gardistů svého velitele i jeho ženu.
Gardu sice stále tvoří jen Švýcaři talockého vyznání mladší 30 let a vysocí nejméně 174 centimetrů, jejich výcviku je však prý v posledním desetiletí věnována větší pozornost.
Kriminální činy podle téměř osm desítek let starých lateránských dohod vyšetřuje italská policie – proto byl německý výtržník před návštěvou psychiatra nejprve vyslechnut italskými policisty.
