Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zahájila správní řízení v souvislosti s odvysílanými záběry týraného Ondřeje z Kuřimi v sedmnácti případech.
U Primy se jedná o devět reportáží, šest "zářezů" má Nova a dvakrát to podle rady přehnala ČT. Drtivá většina případů se týká příspěvků v hlavních večerních zprávách, převážně v lednových vydáních.
Trnem v oku jsou radě záběry nahého Ondřeje, které obletěly Česko už loni v květnu a stály na počátku rozsáhlé, dodnes nejasné kauzy. Ta se do povědomí lidí dostala jako "kuřimské týrání". Je na nich vidět malý Ondřej, jak ho rozvazují policisté a vedou z komory, kam ho zavírala jeho matka. - vše o kauze zde
Podle předsedy RRTV Václava Žáka se zveřejněním podobných snímků mohou média dopustit porušení povinnosti "bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu
utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost." Rada na tento případ upozorňovala už dříve, nyní se k němu vrací, protože se odvysílání záběrů opakovalo.
Kritiku si vysloužila Nova také za zpracování jedné z nejtragičtějších nehod posledních let, při níž před čtrnácti dny zahynulo u Panenského Týnce osm mužů na cestě do práce. - více zde
Televize zprávou nazvanou Mikrobus smrti uvedla svou hlavní večerní relaci a věnovala jí na podobnou reportáž nezvykle dlouhou stopáž - téměř osm minut. Rada chce prověřit vhodnost použitých záběrů, zejména rozhovoru s jednou z pozůstalých, která před kamerou vzlykala.
Ondráček: Od Nažidel se nic podobného nestalo
"Šlo o pasení se na utrpení, komunikaci emocí přesahující potřeby zpravodajství," sdělil iDNES.cz Žák s tím, že problematické pasáže jsou zejména ty, v nichž jsou detailně zabíráni lidé, kteří přišli o své blízké.
Šéf zpravodajství Novy Martin Ondráček ale namítá, že se tyto situace rozhodně nemohou vejít do definice "snížení lidské důstojnosti". "My jsme tu paní k rozhovoru nedonutili, poskytla nám ho dobrovolně. Převyprávěla nám svůj příběh," popsal postup reportérů.
Podle něj je absurdní představa, že bude někdo poměřovat míru reakce pozůstalých ve vztahu k hodnocení etiky odvysílaného materiálu. "My jsme se nikomu nevlamovali do dveří. Paní nám dala souhlas. Její pláč byl přirozenou reakcí. Nám je to také velmi líto a cítíme na tom účast," dodal.
Ondráček také iDNES.cz vysvětlil, proč redakce zvolila tak rozsáhlý formát pro zpracování této tragédie. "Od nehody u Nažidel (havárie dvoupatrového autobusu v březnu 2003, při které zahynulo devatenáct lidí - pozn. red.) nebyla podobně tragická nehoda," řekl. Rozsah zprávy podle něj měl za úkol, aby si lidé dostatečně představili, k jakému neštěstí na stále nebezpečných českých silnicích došlo.