Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vysílací rada řeší stížnost na antifašistickou kapelu v ČT

  4:03aktualizováno  4:03
Vysílací rada řeší stížnost na chování slovenské punkové skupiny Rozpor v dubnovém pořadu České televize Ladí neladí. Jejímu pisateli vadí zpěvákovo tričko s nápisem Good Night White Pride (Dobrou noc bílá pýcho) a to, že na pódiu visela vlajka německého antifašistického hnutí Antifa.

Slovenská skupina Rozpor v pořadu Ladí neladí 4. dubna 2008. | foto: Repro ČT2

"Stěžovatel nám poslal několikastránkový rozbor, v němž vyjadřuje obavu, že v pořadu mohlo dojít k podněcování k nenávisti z důvodů rasy, pohlaví, náboženství nebo příslušnosti k určitě skupině obyvatelstva. Rozhodli jsme se tedy záležitost prozkoumat," řekl iDNES.cz předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák.

Ve stížnosti prý stojí, že vlajka Antify je symbolem teroristické organizace, skupina se hlásí k příslušnosti k hnutí skinheads, které je prý na veřejnosti známo především výtržnostmi a militantním způsobem života. "Skupina se tak ztotožňuje s násilím na jinak smýšlejících lidech, ve svých písních otevřeně vyzývá k nenávisti a násilí," píšou radní ve zdůvodnění zahájení správního řízení s ČT.

Záběr z pořadu Ladí neladí, skupina Rozpor

S tím zásadně nesouhlasí hudební publicista Honza Vedral z časopisu Filter. "Slovenská kapela Rozpor ve svých textech ovšem nevybízí k žádné fyzické likvidaci, ale k nenávisti k projevům fašismu, což je snad pořád ještě morální postoj," míní.

Česká televize se k tomuto kroku zatím nechce vyjadřovat, ovšem nad výrokem radních neskrývá rozpaky. "Česká televize už dříve vyjádřila velké zklamání nad tím, že RRTV zahajuje správní řízení v obrovském počtu případů, někdy na základě jediného podnětu ze strany diváků či veřejnosti," sdělil iDNES.cz mluvčí televize Ladislav Šticha.

Přišli jsme propagovat antifašismus, přihlásila se skupina
Slovenská punková skupina Rozpor se od svého vzniku hlasí k antifašismu, což se odráží také v jejich tvorbě.

Tvůrci pořadu iDNES.cz řekli, že dobře věděli, co dělají, když Rozpor zvali na natáčení, konzultovali s nimi i skladby, které měla skupina připravené. "Dnes máme v Ladí neladí opravdu rozporuplné skupiny," varovali dopředu diváky moderátoři pořadu Petr Fiala a Michal Kaščák.

Skupinu poté popsali jako bratislavskou punkovou legendu, která vede světovou válku proti fašismu a za očištění jména skinhead, které neprávem často bývá synonymem pro neonacistu. "Když na to přijde, dokáže se tomuto fenoménu (fašismu - pozn. aut.) postavit nejen hudebně, ale i jinými prostředky," představil Rozpor Kaščák.

To přiznal také kytarista skupiny skrývající se pod přezdívkou Datra. "Dnes jsme tu hráli víc politických písniček, protože jsme v televizi a chceme tu propagovat antifašismus."

. Kdo jsou skinheads

Subkultura skinheads vznikla na konci šedesátých let v Británii jako průsečík zájmů, módních stylů a hudby tradiční britské bílé pracující třídy (hard mods) a černých imigrantů z Jamajky (rude boys) a mezi zájmy skinheads od začátku patřila černá hudba reggae a ska a sledování fotbalových zápasů.

K politizaci skinheads došlo vzhledem k dějinným souvislostem až na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy část subkultury popřela své kořeny, přijala za svou politiku Národní fronty a podobných organizací. Mluvčím neonacistických skinheads se stal Ian Stuart Donaldson a jeho kapela Skrewdriver. Proti nim se ale značná část skinheads vymezila – například oi! kapela Sham 69 již v roce 1978 podpořila velký londýnský hudební happening Rock proti rasismu.

Během let vznikla také řada iniciativ jako SHARP (skinheads proti rasovým předsudkům) či RASH (levicoví skinheads), mezi jejichž hlavní cíle patřilo postavit se rasismu, a to i za cenu fyzické konfrontace.

Vzhledem k pocitu "ukradení původních myšlenek skinheads neonacisty" je antirasismus a antifašismus velkou spojnicí subkultury skinheads.

"Stojí za to podotknout, že v současné době také neonacisté od image skinheads - kvůli špatné pověsti, již sami způsobili - upouštějí a snaží se působit civilně. Hudebně mají také mnohem silnější oporu například v blackmetalové scéně," říká hudební publicista Honza Vedral.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Baráčky jak lepidlem k sobě přilepené. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš (19. října 2017)
Máte máslo na hlavě, řekl Zaorálek. Co jste dokázal za 27 let? opáčil Babiš

Více než tři roky spolu šéf ANO Andrej Babiš a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek seděli v jedné vládě, ale to už podle jejich posledního televizního duelu den...  celý článek

Volba profesora Langdona
Volby jsou tady, musíme něco dělat, hecuje Hanks Čechy ve videokoláži

Sociálními sítěmi se pár dní před sněmovními volbami šíři video, v němž herec Tom Hanks alias Robert Langdon chodí ulicemi Prahy, která je posetá volebními...  celý článek

Hofmann Wizard s.r.o.
Koordinátor projektu

Hofmann Wizard s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat: 30 000 - 45 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.