Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyhnanci z Brd na odškodnění nedosáhli, po letech soudů možná skončí

  7:01aktualizováno  7:01
Vysoudit odškodné se obyvatelům tří brdských obcí, které před 60 lety zbourala československá armáda, stále nepodařilo. Vysídlenců ubývá a sdružení, jež od začátku 90. let hájilo jejich zájmy, letos možná ukončí činnost.

Kvůli vzniku vojenského újezdu padlo několik obcí | foto:  Dan Materna, MAFRA

Někdejší obyvatelé Kolvína, Padrti a Záběhlé dvacet let upozorňují, že je stát v roce 1952, kdy museli opustit své domovy, vzal na hůl. Od roku 1992 se sdružili ve Svazu vyhnanců z Brd a požadují odškodnění a své bývalé pozemky.

Řada z nich navíc musela odejít ze svých domů dvakrát. Poprvé v roce 1941, když oblast obsadili nacisté. Kdo se chtěl po válce vrátil, uhradil úřadům sumu, kterou před tím dostal od Němců.

Podruhé se lidé balili kvůli vojákům a tentokrát už natrvalo. Stát jim ale za stavení zaplatil podle cen z roku 1939. Navíc k tomu došlo krátce před komunistickou měnovou reformou, takže nakonec vysídlenci podle svých slov dostali jen zlomek skutečné hodnoty domů.  

Armáda v Brdech

V roce 1927 v Brdech vznikla dělostřelecká střelnice. Za války ji využívali nacisté, kteří cvičiště rozšířili. V tomto trendu pokračovala posléze i československá armáda, jež tu v roce 1950 zřídila vojenský újezd. V současnosti má rozlohu 260 km². Slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí.

V restituci ale s dorovnáním peněz neuspěli. Od poloviny 90. let se proto začali soudit. Dokládali, že své domy prodali za zvlášť nevýhodných podmínek a pod nátlakem, a tedy splňují restituční zákon. Odškodnění se ale nedomohli.

Svaz po smrti předsedy Jaromíra Poura v březnu 2009 nevyvíjí téměř žádnou činnost. V květnu se rozhodne, zda bude vůbec pokračovat. "Moc velký zájem není," říká rodák ze Záběhlé a místopředseda svazu Miloslav Čejka, který převzal dokumentaci k nárokům vysídlenců.

Podle něj je slábnoucí aktivita způsobená především tím, že během dvaceti let kvůli stáří podstatně ubylo členů svazu. "Mladým se už do toho moc nechce, navíc řada byrokraticko-právních úkonů lidi znechutila," tvrdí Čejka. Část jejich stížností už několik let leží u Ústavního soudu. Od záměru poslat je i k soudu do Štrasburku se nakonec upustilo.

Některým vyhnancům se ale podařilo získat zpět své pozemky. "Po letech soudů nám Pozemkový úřad v Příbrami nakonec mimosoudně vydal dvě babiččiny louky," říká Ladislava Stachová, jejíž matka žila s rodiči v Padrti. Rodina paní Stachové vrácené pozemky sice užívat nemůže, ale alespoň dostává nájemné od armády. Někteří lidé navrácené pozemky ministerstvu obrany prodali.

Obec Kolvín v Brdech musela v 50. letech ustoupit vojenskému újezdu
Obec Padrť v Brdech musela v 50. letech ustoupit vojenskému újezdu

Obce Kolvín a Padrť musely v 50. letech minulého století ustoupit vojenskému újezdu

Vysídlenci se potýkají i s obtížemi jiného rázu. V nových občanských průkazech mají jako místo narození uvedené Brdy. "Protestoval jsem, že jsem se narodil v Záběhlé, a ne někde pod pařezem," popisuje Čejka.

Stát o zbourání obcí rozhodl před šedesáti lety - v roce 1951. V následujícím roce vojáci obce Kolvín, Padrť a Záběhlá s celkem zhruba 500 obyvateli srovnali se zemí. Vesnice Velcí a Hrachoviště byly podle serveru Zanikleobce.cz zničené jen částečně.

Lidé se usadili většinou na Rokycansku, Plzeňsku a Příbramsku. Srazy rodáků se konají obvykle každý rok, většinou v Mirošově či Hrádku u Rokycan.

Některé okrajové části vojenského prostoru jsou od roku 2007 o víkendech a státních svátcích přístupné veřejnosti. Území bývalých obcí v nich ale nejsou zahrnuta.

V těchto místech stály do roku 1952 po stovky let tři obce (modrá šipka - Kolvín, zelená - Padrť, červená - Záběhlá)

V těchto místech stály do roku 1952 po stovky let tři obce (modrá šipka - Kolvín, zelená - Padrť, červená - Záběhlá)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
Zastupuje zbrojaře, teď chce Hynek kandidovat na prezidenta

Jiří Hynek, šéf Asociace zbrojního průmyslu, která sdružuje zbrojařské firmy, by měl podle nové politické strany Realisté kandidovat na prezidenta. „Chtěl bych...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.