Peníze z této banky přicházely podle zjištění policie na soukromá konta Ludvíka Otta. K jednomu z nich měl dokonce dispoziční právo Libor Novák, bývalý výkonný místopředseda ODS odpovědný za stranické financování, který tuto skutečnost nepopřel. "Nic jsem z něj ale nevybíral," tvrdil loni Novák.
Policie přišla na stopu švýcarského konta tak, že prověřovala pohyby peněz na tuzemských účtech všech podezřelých osob z ODS. Objevila, že Ottův účet u Foresbank je napojen na konto v curyšské Credit Suisse, odkud přišlo Ottovi na 45 milionů korun. Detektivové rovněž zjistili, že ze zahraničí přicházely na jiné Ottovy tuzemské účty další platby. Ze Švýcarska dorazilo na pražská konta celkem téměř sto milionů korun. Otto loni v únoru potvrdil, že mu přišlo 45 milionů. Uvedl však, že to byla náhoda a tyto peníze mu někdo neznámý poslal omylem.
Policie si rovněž ověřila, že Otto půjčil ODS v letech 1995 a 1996 v pěti platbách téměř třináct milionů korun.
Tyto peníze byly vedeny jako bezúročné půjčky, což ve své zprávě zaznamenala i auditorská firma Deloitte & Touche, kterou ODS najala na hloubkovou kontrolu svého hospodaření. Auditoři navíc konstatovali, že Otto půjčoval ODS peníze většinou bez řádně podepsané smlouvy.
Otto odmítl vysvětlit podmínky půjček policii i auditorům. "Podle ODS byly částky poskytnuty panem Ottem v hotovosti. Nepodařilo se nám tento fakt potvrdit, neboť poskytovatel půjčky s námi odmítl spolupracovat," stojí v auditorské zprávě.
Později vyšlo najevo, že ekonomická kontrarozvědka spojuje s možným financováním ODS i další zahraniční účty v těchto světových bankách: - Union Bank, Curych - Austria Bank, Vídeň - Citibank, New York - Bank of Bermuda, Hongkong - Merryl Lych Int., Londýn - Nomura Securities, Londýn.
I přes několikaměsíční pátrání však úřady zatím neshromáždily dostatek nezpochybnitelných důkazů, aby mohly obvinit konkrétní osoby. "Je to tak padesát na padesát. Ale máme pocit, že více informací už nezískáme, takže teď to záleží spíše na tom, zda budou mít šéfové odvahu do toho jít i s tím, co je," uvedl jeden z policistů.
Podezření o zahraničních kontech pro ODS je dosud největším finančním skandálem v zemi, který v roce 1997 přispěl k pádu Klausovy vlády a následně k předčasným volbám. Vyšetřování odstartovalo vystoupení čtyř členů bývalého nejužšího vedení ODS - Ivana Pilipa, Jana Stráského, Jiřího Honajzra a Josefa Zieleniece.
Ti postupně veřejně potvrdili existenci zahraničního konta, které bylo k dispozici představitelům strany. Zbývající členové grémia ODS - Václav Klaus, Tomáš Ratiborský, Miroslav Macek a Milan Kondr - jakékoli využití takového černého fondu popřeli a trvají na tom dodnes.
Státní zastupitelství však už v polovině prosince 1997 oznámilo, že dosavadní údaje z policejního pátrání existenci účtu skutečně nasvědčují.
Kvůli financování ODS je už několik měsíců stíhán bývalý výkonný místopředseda Libor Novák, kterému stejně jako Ottovi hrozí vězení za daňový únik. Policie ho stíhá za to, že podepsal daňové přiznání ODS, v němž kdosi rozepsal dva sedmapůlmilionové dary na pět lidí.
Tak je také ODS zdanila, a tím připravila stát o půl milionu korun.
Před časem vyšetřovatel obvinil i bývalou oblastní manažerku ODS Olgu Heligovou, kterou podezřívá ze zpronevěry milionového daru od plzeňské Škodovky.
Tyto peníze ODS nikdy neviděla a Heligová nebyla schopna vysvětlit, kam přišly.
Dvaatřicetiletý Ludvík Otto pracoval před svým aktivním působením v ODS na ministerstvu privatizace. Od ledna 1994 do června 1996 zastupoval stát například v dozorčí radě Karlovarské Becherovky, která se připravovala k privatizaci. Otto je spolumajitelem firmy Rallye Cars.
 Poznámka: 1 - Převody peněz maskované jako půjčky od Ludvíka Otta |
