Poslední ruský car Mikuláš II. abdikoval během Únorové revoluce v roce 1917. O rok později ho spolu se ženou, pěti dětmi a služebnictvem popravili příslušníci bolševické tajné policie Čeka.
Jejich těla objevil až v roce 1979 amatérský archeolog v lese poblíž uralského Jekatěrinburgu (tehdy Sverdlovsku). Vyšetřování z let 1991-1998 potvrdilo, že jde o ostatky Mikuláše II., jeho ženy a tří dcer.
V roce 2007 Rusové na dvou různých místech na Urale objevili další dvě těla. Vědci se domnívají, že patří careviči Alexeji a velkokněžně Marii - zbývajícím potomkům posledního monarchy.
Jejich ostatky by měly být za tři roky při příležitosti stoletého výročí carovy smrti uloženy do společné hrobky Romanovců v chrámu sv. Petra a Pavla v Petrohradu. Pravoslavná církev, která považuje cara a jeho rodinu za mučedníky, však trvá na vědeckém potvrzení totožnosti obou mrtvých.
Vědci využili příležitosti vyjmutí ostatků z hrobky také k prozkoumání zkrvaveného pláště cara Alexandra II., děda Mikuláše II., v němž byl smrtelně zraněn během bombového atentátu v roce 1881.
Ruští badatelé by rovněž chtěli získat přístup k ostatkům Alžběty Ruské, další člence rodu Romanovců, která se stala obětí bolševického převratu. Tělo velkokněžny je uloženo v Izraeli a ruští vědci je zatím neměli možnost prozkoumat.
