Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyšetřování se změní, policie se bojí

aktualizováno 
Převratná změna ve způsobu vyšetřování, která začne platit od Nového roku, má zrychlit stíhání zločinců - při policejní práci ubude zbytečné byrokracie. Policisté se však obávají, že se stíhání kriminálních činů může minimálně v prvním roce výrazně zkomplikovat. Od 1. ledna funkci vyšetřovatele, který až dosud nesl hlavní odpovědnost za řešení případu, přebere státní zástupce.

"Jde o revoluční změnu. Mám ovšem obavu, zda státní zástupci budou schopni reagovat na těch zhruba čtyři sta tisíc trestných činů, které ročně řešíme," upozorňuje policejní prezident Jiří Kolář. Není si jist především tím, zda zkušených žalobců bude tolik, aby vše zvládali.

Doposud samostatné policejní útvary - úřad vyšetřování a kriminální policie - se sloučí v jedinou složku. Státní zástupce by měl spolu s vyšetřovatelem a kriminalisty hned od počátku případ řešit v terénu: on bude žádat policisty, aby zajistili případné nové důkazy, na něm bude, zda trestní stíhání zastaví, stejně tak bude případnou žalobu obhajovat i u soudu.

Nejvyšší statní zastupitelství věří, že žalobci svou roli zvládnou bez větších obtíží. "V přípravném řízení budeme méně dokazovat, což nám uvolní ruce pro další práci," říká první náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk.

"Počítáme také s tím, že se bude více využívat takzvaných odklonů - dohod mezi pachatelem a obětí, které bude schvalovat státní zástupce. Řízení se tak zastaví předtím, než se věc dostane k často zdlouhavým soudním jednáním," vysvětluje Fenyk.

Mimosoudní cestou by se měly řešit zejména trestné činy z nedbalosti, kupříkladu dopravní nehody či sousedské půtky. Takto by se žalobci měli vypořádat až s pětinou případů.

Přesto se plánuje, že se v příštím roce řady státních zástupců posílí: k současným devíti stům šedesáti žalobcům přibude další stovka. V celé zemi přitom nyní na postech vyšetřovatelů pracuje zhruba tři tisíce lidí. Stávající vyšetřovací model, který ještě několik dnů bude platit, funguje kromě Česka už jen na Slovensku a v Bulharsku.

Vyspělé země od něj ustoupily před lety - je zdlouhavý a neefektivní. "Novela odstraní zejména formální a byrokratické složitosti v přípravném řízení, které vedou k nejrůznějším průtahům a zdržením," poznamenává zástupce rektorky Policejní akademie Jan Musil, jenž se podílel na přípravách přeměny vyšetřování. "Zbytečně totiž opakujeme - někdy i třikrát - důkazy, které by stačily provést až v konečné fázi u soudu."

Jinými slovy: například svědci konkrétního zločinu nebudou při spolupráci s policií tolik "obtěžováni" opakujícími se výslechy jako doposud. Podle nových pravidel by pachatelé, kteří spáchali méně závažný prohřešek a o jejichž "vině" není pochyb, měli být trestáni velice rychle - v takzvaném zkráceném řízení by mezi prvním zápisem kriminalisty a soudním verdiktem neměly uplynout více než dva týdny.

Experti nicméně upozorňují, že nový zákon není ve všech směrech dokonalý. Podle policejního prezidenta mohou potíže provázet kauzy, v nichž kriminalisté řeší korupci či složité případy ekonomické kriminality a potřebují nasadit například odposlechy telefonů. "Jejich použití je však vázáno jen na zvlášť závažné úmyslné trestné činy. Extremismus či korupce tam však nespadají," uvedl Kolář.

Specialisté ze zvláštních policejních útvarů upozorňují, že kvůli zákonu nebudou schopni včas sesbírat klíčové důkazy, mezi něž odposlechy často patří. "Může to vést k tomu, že - abychom o ty důkazy nepřišli - bude státní zástupce sdělovat podezřelým obvinění hned na začátku tak, aby soud odposlechy povolil. To je ale proti smyslu trestního stíhání: to má přijít až ve chvíli, kdy už je sesbíráno dost důkazů," varuje detektiv ze zvláštní protikorupční služby.

Kolář odhaduje, že dolaďování nového způsobu vyšetřování zabere nejméně dva roky. "Budeme vychytávat drobné chyby, ale možná i větší překážky," říká. To, že by potíže prvních měsíců mohly přerůst v kolaps, však odmítá. "Tak negativní efekt to mít nesmí. A nebude," prohlásil.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD

Politické strany a hnutí si letos přijdou díky hlasům voličů na 482 milionů korun ze státní kasy. Peníze se rozdělí mezi deset uskupení, která získala alespoň...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Hrozí předčasné volby? Strany nemají na volební cirkus, říká politolog

Na politické strany čeká obtížné povolební vyjednávání, které by v případě neúspěchu mohlo vést až k předčasným volbám. Podle politologa Josefa Mlejnka by ale...  celý článek

Václav Klaus ml. v pražském štábu ODS. (21. října 2017)
KOMENTÁŘ: Klausovi si berou zpátky ODS, ale ta to ještě neví

Mise splněna, jásal v sobotu večer na Facebooku jeden z blízkých spolupracovníků předsedy Petra Fialy. Opravdu: druhé místo, oproti minulým volbám navíc tři a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.