Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za loňský pád L-29 Delfín mohl pilot. Letěl nízko a nevybral manévr

  10:22aktualizováno  10:22
Téměř rok po havárii letounu L-29 Delfín na Žatecku, při kterém zemřel pilot i pasažérka, se vyšetřování uzavřelo. Hlavní příčinou tragické nehody bylo nezvládnutí pilotáže a malá výška. Vyhlídkový let byl pro 30letou pasažérku dárek k narozeninám.

Pád letounu L-29 Delfín u obce Čeradice na Lounsku (10. června 2012) | foto: HZS ÚK

Více než tři čtvrtě roku se odborníci z Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod  (ÚZPLN) snažili dobrat příčin havárie proudového letounu L-29 Delfín, která se stala loni v červnu u žateckého letiště Macerka. Stroj se při vyhlídkovém letu zřítil nedaleko obce Čeradice. Zemřeli oba lidé na palubě - pilot i mladá žena (jak to vypadalo v místě nehody, čtěte zde).

Nehoda L-29 Delfín

Nehoda soukromého proudového letounu se stala loni 10. června nedaleko žateckého letiště Macerka. V letounu se zkušeným pilotem seděla žena, která let dostala ke 30. narozeninám.

Když letadlo narazilo, oba dva se z trosek podařilo vyprostit. Pilot nicméně zraněním podlehl na místě, žena o několik hodin později v nemocnici.

Bývalý armádní letoun s registrací OK-ATS patřil místní společnosti Aviation  Technologies and Services, která ho využívala pro předváděcí a cvičné lety. Firma letoun získala v roce 2006 a ukazovala ho i na leteckých přehlídkách.

Aby získali co možná nejpřesnější představu o průběhu tragického letu, museli vyhodnotit stav letounu před nehodou, záznamy z radaru, meteorologickou situaci, výpovědi svědků a obrazovou dokumentaci, kterou se z letu podařilo pořídit.

Bezprostředně po tragédii se spekulovalo o tom, že 52letý pilot prováděl riskantní manévry v malé výšce. To nakonec potvrdila i závěrečná zpráva vyšetřovatelů. Minimální výška pro provádění akrobatických obratů je totiž v případě žateckého letiště 1500 metrů nad zemí. Podle záznamů z radaru se však proudový letoun chvíli před nehodou pohyboval pod touto hranicí.

Nešlo přitom o nezkušeného pilota - až do roku 1993 byl v armádě, kde nalétal 967 hodin. "Z předcházející kariéry vojenského pilota i letů vykonaných na OK-ATS v posledním období znal letové vlastnosti a letové výkony, důležitá omezení, zvláštnosti pilotáže na kritických úhlech náběhu a ostatní limitující faktory řiditelnosti letounu L-29," uvádějí vyšetřovatelé. Pro létání na tomto typu měl i platnou kvalifikaci a splňoval i další podmínky. Ze zprávy jasně vyplývá, že letoun s poznávací značkou OK-ATS byl v dobrém technickém stavu

Pilot se pokusil manévr vybrat. Neúspěšně

Jak tedy vypadaly poslední vteřiny před havárií? Pilot po nízkém průletu nad ranvejí začal necelou půl minuty před nehodou stoupat. Aby získal co největší výšku, letadlo dovedl až na hranici takzvaného pádového stavu. Stroj následně začal klesat a začal se otáčet okolo své osy.

"Z důvodů neexistence záznamu letových parametrů komise může pouze odhadovat, co pilot dělal," konstatují inspektoři s tím, že v dané situaci měl pilot velmi málo času na to, aby hrozící nebezpečí rozpoznal.

Fotogalerie

Podle všeho se ještě pokusil přitažením řídící páky manévr vybrat, tragédii už však nezabránil.

"V čase 9 min 00 s od vzletu přetažený letoun narazil do země naplocho spodní částí trupu, odrazil se a setrvačností pokračoval v pohybu vpřed s mírným levým náklonem až do nárazu přídě do země, ve vzdálenosti 253 m od místa prvního střetu se zemí," dodávají vyšetřovatelé.

Vrak "Delfína" se zastavil až po dalších 45 metrech, otočený proti směru dopadu. Podle rozborů mohl letoun dopadnout až 350kilometrovou rychlostí.

Příčinou smrti posádky byla podle dokumentu mnohočetná zranění vnitřních orgánů. Při pitvě se ukázalo, že pilot i žena utrpěli zlomeniny obratlů a pánve. Na úmrtí měl navíc podíl i žár, kterému byli oba vystaveni. "Obě osoby na palubě letounu utrpěly zranění neslučitelná se životem," uzavřeli vyšetřovatelé nehodu.



Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.