„Jméno Štrougal ve spise figuruje,“ potvrdil mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Jan Srb. Na hranicích zemřelo mezi roky 1948 až 1989 víc než 246 lidí, ať už je pohraničníci zastřelili, nebo utrpěli smrtelný úraz elektrickým proudem. Štrougal dělal čtyři roky ministra vnitra a ostraha hranic mu podléhala.
„Všechny ty věci mu měly končit na stole nebo měl o nich alespoň vědět,“ dodal Srb. Jeho úřad byl přitom takto konkrétní poprvé. Lubomíru Štrougalovi je nyní devadesát let. Kdykoli se ho novináři ptali na jeho odpovědnost za železnou oponu, vždycky se odmítl vyjádřit.
Kromě železné opony nyní ÚDV vyšetřuje ještě další dva hlavní důležité okruhy případů. Jednak takzvanou „akci K“. Policie postupně obviňuje organizátory nuceného stěhování zemědělců, kterým se v padesátých letech říkalo kulaci. „Nově obviněn v tomto roce byl Josef Hanák za nucené vystěhování zemědělců na Břeclavsku v roce 1952,“ dodal Srb.
Na zločiny komunismu se nevztahuje promlčení, takže Hanák půjde k soudu po 62 letech od činu.
Zbývající třetí kategorií je vyšetřování bývalých estébáků za bití disidentů při výsleších. Zrovna minulý týden Obvodní soud z Prahy 1 potrestal dva bývalé příslušníky StB za zmlácení studenta Davida Kabzana v roce 1989.
