"V den svatovalentinské pouti se ostatky vyndají, aby je lidé mohli vidět a třeba si i před nimi něco slíbit nebo si dát pusu, to už záleží na každém," řekl Herman.
Ve svém kázání připomněl momenty ze životopisu sv. Valentina, který například vyzýval mladé Římany, aby nechodili do války, byli doma se svými manželkami a věnovali se rodinnému životu.
"Ta myšlenka, že láska je silnější než nenávist, je poselství, které světec předává i nám do dnešní doby, a stojí za to, se nad ním zamyslet," uvedl Herman.
Tradici svatovalentinské pouti založili ve vyšehradské kapitule loni 14. února, kdy se pouť konala poprvé. Podnětem se stal předloňský nález relikviáře s ostatky sv. Valentina ve starém depozitáři vyšehradské Kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla.
V kapitulním chrámu se našly čtyři monstrancové relikviáře. Pocházejí zřejmě z původní barokní výzdoby kostela a byly odstraněny při regotizaci chrámu v letech 1885 až 1903.
Vyšehradská kapitula je nechala restaurovat. Tehdy se zjistilo, že jeden z relikviářů obsahuje jediný ostatek - téměř celou lopatku, údajně sv. Valentina.
Všechny ostatky uchovávané v kostelech musí mít podle Hermana nějakou autentiku, tedy musí se za ni zaručit nějaká církevní autorita, která se opírá o různá svědectví.
"My samozřejmě nemáme možnost udělat test DNA sv. Valentina, ale předpokládáme vzhledem k tomu, že tam ta autentická autorizace je, že jsou ty ostatky skutečně z těla tohoto světce," vysvětlil Herman.
