Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyšehradu připisovali menší význam. To se teď změní, naznačuje archeolog

  3:01aktualizováno  3:01
Nález základů chrámu na Vyšehradu, které jsou větší než soudobá rotunda na Pražském hradě, dává prudce se svažující skále naproti mocenskému centru metropole nový význam. Podle archeologů to totiž byl největší chrám na území obývaném západními Slovany.

Takhle Vyšehrad zná málokdo. Kostel sv. Petra a Pavla se pomalu vynořuje z ustupující mlhy. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Chrám je navíc postaven ve stylu, který je znám jen v zemích stovky kilometrů vzdálených. Navazují na něj dřevěné domy zázemí knížecího dvora a hospodářská stavení.

„Příběh tohoto objevu se začal zvolna psát už v roce 1903. Tehdy byly asi sto metrů od nynější baziliky svatého Petra a Pavla nalezeny zbytky zdiva jiné baziliky, zasvěcené svatému Vavřinci, která je datována do roku 1070. Na konci 60. let dvacátého století tu pak na stejném místě kolegové narazili na kus základů ještě starší stavby. Právě této,“ říká archeolog Ladislav Varadzin z Akademie věd ČR.

Velký nález archeologů na Vyšehradě:

Čtěte v sobotní MF DNES: Který z panovníků české historie mohl podle historiků chrám postavit

Před třemi lety se začalo s odkrýváním dalšího zdiva a na začátku letošního srpna se ukázalo, že jde o kostel neobvyklého čtvercového půdorysu se třemi apsidami (půlkruhovými výběžky), takzvanou trikonchu. Dosud tak o existenci předrománské kamenné stavby, která svou velikostí zdaleka předčila i tehdejší hlavní chrám Čech - biskupskou rotundu svatého Víta na Pražském hradě, historici neměli tušení. Teď se musí dějiny minimálně osídlení Vyšehradu, ale možná ikřesťanství v Čechách přehodnotit.

Dosud se totiž myslelo, že byzantskou kulturu razantně utnula ta západoevropská. Kostel na Vyšehradě dokazuje, že tady existovaly současně delší dobu. „Nepochybně ji nechal postavit některý z Přemyslovců a my nyní budeme prověřovat varianty, odkud mohl její architekt přijít. Tento typ kostela se často vyskytuje v­ byzantském prostředí od Balkánu po východní Středomoří a ojediněle i­ v západofranské oblasti nebo v severní Itálii. Jak vidno, horká je v­ této fázi stopa Byzance,“ říká kriminalistickou terminologií Varadzin. A ­proč ne, archeologie mnohdy připomíná detektivku.

S tímto jedinečným nálezem, jenž mezi archeology může aspirovat na objev století, totiž vyvstávají minimálně další tři důležité otázky: Který panovník tuto trikonchu postavil? Proč konkuroval mocenskému centru na Pražském hradě? A­ proč ji o pár dekád později zřejmě první český král Vratislav I. zbořil a v rozporu s tehdejšími zvyklostmi nahradil o dost menší, ale na našem území rovněž novátorskou bazilikou svatého Vavřince, tentokrát západoevropského střihu?

Podívejte se na Vyšehrad, jak ho nikdy neuvidíte: 

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.