Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z rodného domu Jana Kubiše udělali ke 100. výročí jeho narození muzeum

  20:50aktualizováno  20:50
V pondělí uplyne sto let od chvíle, kdy se v Dolních Vilémovicích narodil Jan Kubiš, který v roce 1942 hodil při atentátu granát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jeho rodný dům se v sobotu slavnostně otevřel po náročné rekonstrukci. Vzniklo v něm muzeum.

Oslavy 100. výročí narození Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích (22. června 2013). | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

V sobotu se sjely do Dolních Vilémovic na Třebíčsku davy lidí. Ti mohli obdivovat vystavené armádní vozy, veterány i ukázky vojenských bojových akcí. Tím hlavním lákadlem však bylo slavnostní otevření rodného domu Jana Kubiše po náročné rekonstrukci.

Od narození Kubiše přitom v pondělí uplyne sto let. "Před třemi lety jsme dostali jeho rodný dům v zoufalém stavu. Místní vědí, jak domek vypadal, byl v havarijním stavu, kdy se nabízela snad jediná možnost - demolice. Díky práci spousty lidí se podařilo jej zrekonstruovat," řekla starostka Dolních Vilémovic Jitka Boučková.

"Přesvědčili jsme stovky dárců a za tři roky se nám podařilo vybrat dva miliony, mnohdy po malých, stokorunových částkách, byli ale i tací, kteří přispěli statisíci," připomněla starostka Boučková.

Fotogalerie

Na stavbě se podíleli i místní mladí dobrovolníci, kteří podle starostky na stavbě nové střechy odpracovali přes tisíc hodin.

Rekonstrukce domu stála 3,4 milionu korun. Obci však ještě schází milion korun, aby obnovu zcela zaplatila. K příspěvku tak přímo ve svém proslovu vyzval i na slavnostním otevření domu přítomný brigádní generál Jaroslav Klemeš - poslední žijící parašutista, který seskočil na území protektorátu.

"Ještě je třeba určitá částka, aby rekonstrukce byla dokončená. Proto bych prosil, aby se našli lidé, kteří by na to přispěli, aby to bylo dokončené. Moc vám děkuji,“ řekl Klemeš.

Následovaly i další slavnostní projevy. "To, že se podařilo zrekonstruovat tento symbol odporu proti nacistické okupaci a vůbec zvůli, která panovala v českých zemích, je věc obdivuhodná. Měli bychom s hrdostí vzpomínat na hrdinské činy a na to, co pro nás naši předkové tím, že bojovali na straně vítězů, udělali," řekl ve svém proslovu přítomný hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Zkolaboval z horka. Křísil ho hejtman

Slavnostní proslovy se před stavením za horkého slunečného odpoledne protahovaly. A zadrhlo se i slavnostní stříhání pásky, když v davu lidí jeden z přihlížejících zkolaboval.

Přítomný hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, původní profesí lékař, se tak předvedl i v roli doktora. Neváhal a rozeběhl se do davu pomoci.

Zprávy o Kubišovi si pamětnice vystřihovala z novin

Mezi prvními návštěvníky byla i dvaadevadesátiletá Miluše Kubíčková ze Starče, obce vzdálené asi 15 kilometrů. "Tu dobu jsem zažila. Tehdy jsem si všechno o případu vystřihovala z novin, v té době jsem to všechno prožívala," vzpomněla Kubíčková.  Jana Kubiše ale osobně neznala. Jeho rodinu však ano.

"Poprvé jsem se o tom, co se stalo, tehdy dozvěděla přes rádio. Tenkrát to bylo strašný, to jsme se všichni báli o život. Začali zatýkat, nejdříve ve Vilémovicích a pak i v okolí příbuzné," dodala žena, která starostce Dolních Vilémovic věnovala své výstřižky z poválečných novin z května roku 1945.

"Stavení je nádherně zrekonstruované, staré domy pamatuji, s malými kuchyňkami a světnicemi a je to přesně tak, jak to bývalo," dodala.

"Byla to typická situace, kdy z toho horka člověk, který stál delší čas na slunci a málo požíval během dne tekutiny, zkolaboval. Jinak byl v pořádku, nebylo to nic zlého, přemístili jsme ho do chladu. Chlapi hned zavolali vojenské zdravotníky, kteří se o něj postarají," řekl hejtman Vysočiny po zákroku.

Pak konečně přišlo na řadu slavnostní stříhání pásky. Poté už se nedočkavé davy lidí nahrnuly do opraveného stavení. Had stovek lidí se vinul celou chalupou.

Mezi návštěvníky byli pamětníci i mladí

"Před časem o naší obci ještě, troufám si říct, nikdo moc nevěděl. V posledních letech se tento stav o hodně zlepšil, obec je vidět zvláště díky tomu, že naším rodákem je Jan Kubiš," zmínila starostka Dolních Vilémovic Jitka Boučková.

Zájemci mohli obdivovat jak rekonstrukci domu, který byl na spadnutí, ale především pak dobové fotografie, dokumenty a části Kubišovy uniformy, které při opravách dělníci našli ukryté v tajné schránce pod schody. V expozici je například umístěn i oblek, ve kterém byl Jan Kubiš po atentátu nacisty dopaden v úkrytu.

Autorem busty Jana Kubiše je sochař  Stanislav  F. Müller.

Na slavnostní otevření se přišli podívat jak pamětníci, tak i mladá generace. "Jsem z vedlejší vsi, o Janu Kubišovi v okolí slýcháme, protože do koncentračních táborů posílali i lidi vzdáleně příbuzné, tedy i z okolních vesnic," zdůvodnila svou návštěvu v horkém odpoledni  šestadvacetiletá Libuše Jonášová z nedaleké obce Valeč. "Rekonstrukce domu mě nadchla," dodala po prohlídce.

Busta Jana Kubiše se ještě dočká úprav

Před rodným domem byla vystavená ještě ne úplně dokončená busta Jana Kubiše. Její autor Stanislav F. Müller ji ještě před zahájením ceremoniálu musel ovlažit rozprašovačem, aby teplem nepopraskala.

Na bustě pracoval společně s kolegyní měsíc. "Ale od rána do večera, protože termín byl šibeniční. To jinak neděláme, máme rádi tak půl roku, aby se práce prostudovala a nechala odležet," prozradil sochař.

Bustu ještě čekají úpravy. Například sochaři na uniformu umístí vojenské výložky přesně podle originálu. "Ve tvářích budeme muset bustu trochu ztenčit, podoba Kubiše se bude ještě zpřesňovat," dodal také Müller.

Busta byla v den otevření umístěná před domem pouze na provizorním podstavci. Později po dokončení by měla být vystavená buď na fasádě opraveného domu, nebo na prostranství před ním.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.